Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Na akci Made by Google 2026 (YouTube) byla oficiálně představena jedenáctá generace telefonů Pixel s novým čipem Google Tensor G6 a hodinky Pixel Watch 5.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se spolu s partnery z dalších zemí připojil ke společnému upozornění (Joint Cybersecurity Advisory) týkajícímu se probíhající kybernetické kampaně skupiny LAUNDRY BEAR zaměřené na uživatele e-mailové platformy Zimbra Collaboration Suite (ZCS) nejméně od července 2025. NÚKIB doporučuje organizacím využívajícím Zimbra Collaboration Suite neprodleně ověřit, zda
… více »Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Soubory mezi PC je možno přenášet různými způsoby. Z prostředí Windows je snad nejznámější sdílení souborů a tiskáren v síti Windows. Prostřednictvím Samby je možno využít tohoto způsobu přenosu souborů i mezi stanicemi Windows a Linux. FTP (file transfer protocol) pro přenos dat mezi stanicí a serverem je další možností. FTP je standardní protokol určený k přenosu souborů na internetu. Jinými slovy, díky FTP programům (FTP-client) můžeme soubory nakopírovat na server nebo stáhnout ze serveru.
Samotný FTP přenos je ovšem nezabezpečený a z důvodu bezpečnosti přenosu je vhodné použít FTP zabezpečené pomocí SSL (Secure Sockets Layer). Většina linuxových distribucí obsahuje instalační balíčky nějakého FTP serveru. Je možno tedy použít třeba WU-FTPD. Pro možnost FTP přenosu zabezpečeného SSL osobně doporučuji glFTPd.
Jeden ze způsobů útoků na server je odposlech sítě nebo-li sniffer. Princip tohoto útoku je v tom, že útočník umístí na síti program, který laicky řečeno odposlouchává provoz na síti. Takovýto program je možno nakonfigurovat tak, aby odposlouchával pouze vybrané počítače, případně pouze vybrané služby. Informací získaných z takového odposlechu je velmi mnoho a tento útok je zvláště účinný, používá-li se na služby, které nejsou primárně šifrovány. Aby se tomuto předešlo je vhodné použít odpovídající zabezpečení. Jedním z nich je používání kódování. Například namísto klasického připojení telnetem použít SSH. Co se dá použít pro jiné služby? Existuje jednoduchý způsob, díky kterému budeme bez změny použitých programů schopni zajistit odpovídající úroveň zabezpečení. Použijeme na to tzv. TCP-wraper. Jsou to programy, které zachytávají nešifrovaný provoz na daném portu a směrují ho na jiný port. V našem případě zachytávají šifrované informace, ty rozšifrují a předají je již existující službě. Existuje několik takových programů, jako příklad bych uvedl SSLwrap, který existuje ve verzi pro MS windows i pro Linux.
Pro FTP přenos na straně stanice samozřejmě nějaký program. V prostředí MS Windows je jich velké množství. Ovšem nejrozšířenější souborový manažer Total Commander má uživatelsky velmi jednoduchý způsob přenosu dat na a z FTP serveru. Pokud chceme ovšem přenos dat zabezpečený SSL, musíme buď použít WinSSLwrap anebo FTP klienta, který už má tuto funkci v sobě. Např. FLASHFXP. V prostředí Linuxu umí FTP přenos kromě mnoha jiných i Midnight Commander, který můžeme spuštět v konzoli, případně pro X např. program gFTP nebo KBear. Pokud chceme ovšem přenos dat zabezpečený SSL, musíme použít také program sslwrap.
Chceme-li se přihlásit na FTP server, přihlašujeme se příkazem ftp://jméno:heslo@ftp.neco.domena. Chceme-li tedy použít zabezpečené připojení přes sslwrap, musíme zvolit trochu jiný způsob: ftp://localhost:7000 a jméno bude ve tvaru jméno@ftp.neco.domena. sslwrap ve svém základním nastavení naslouchá na portu 7000. Máme ho spuštěný na svém počítači, tudíž jeho IP adresa je 127.0.0.1 neboli localhost. Budeme se tedy nejprve připojovat na localhost port 7000. Náš přenos mezi FTP klientem a sslwrapem na localhostu bude nešifrovaný. sslwrap informace, které posíláme, zašifruje a zašifrované je pošle buď na sslwrap na straně serveru, případně přímo na FTP server, který je schopen je rozšifrovat. A FTP server, který toto umožňuje, je právě glFTPd server ve verzi 1.30.
Především FTP démona. A to pokud možno takového, který umožňuje SSL. V následujícím návodu popisuji způsob instalace glFTPd verze 1.30, který je na to velmi vhodný.
Stáhneme balíček glftpd-LNX_1.30.tar.gz. Rozbalíme a přepneme se do adresáře s instalačním skriptem, kde spustíme ./installgl.sh.
Dotazy při instalaci:
n (ne).n (ne)./glftpd.Instalace skončila a můžeme se vrhnout do konfigurace.
V nainstalovaném adresáři /glftpd se nachází skript pro vytvoření klíče. Spustíme tedy ./create_server_key.sh KLÍČ (KLÍČ je příklad, můžete zadat jiný název) vytvořený klíč ftpd-dsa.pem překopírujeme do adresáře /usr/local/ssl/certs/.
Pokud používáte ke spouštění glFTPd skript xinetd, najděte v adresáři /etc/xinetd.d konfigurační soubor se jménem glftpd. Otevřete v editoru a řádek
server_args = -l -i -o
|
doplňte o parametry:
- z cert=/usr/local/ssl/certs/ftpd-dsa.pem /etc/glftpd.conf
|
Tím řekneme glFTPd serveru, kde má uložený certifikační klíč a konfigurační soubor.
Přepneme se do adresáře /etc/rc.d/init.d/ a spustíme ./xinetd restart, čímž restartujeme xinetd, aby se načetly změny,
které jsme udělali v bodu 2.
Je potřeba ještě upravit glftpd.conf. Ten se nalézá v adresáři /etc. Upravte tyto řádky:
#shutdown 1 na shutdown 0sitename_long [:space]NAZEV FTP[:space]serversitename_short NFSvasemail@vase.domenaNa konec konfiguračního souboru doplníme řádky:
#Kdo může používat spojení s FTP serverem zabezpečeným spojením TLS
|
V tomto případě je obojí povoleno všem a nejsou nastaveny žádné restrikce. To znamená, že všichni uživatelé mohou použít jak připojení FTP, tak FTP-SSL. Další informace o nastavení práv pro zabezpečené a nezabezpečené spojení hledejte v souboru /glftpd/docs/readme.tls.
Nyní vyzkoušíme připojení. V konzoli napíšeme ftp localhost PORT (kde PORT je číslo portu, který jsme zadali při instalaci a na kterém glFTPd naslouchá).
login: glftpd
|
Po úspěšném přihlášení přidáme uživatele:
site adduser login password *@*.*.*.*
|
a nastavíme ratio:
site change login ratio 0.
|
Příkazem bye se od FTP serveru odhlásíme. Další možnosti natavení hledejte v /glftpd/docs/glftpd.docs.
Nyní můžeme vyzkoušet připojení k našemu FTP serveru jak přes FTP, tak i FTP-SSL z jiného počítače v síti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Pominu-li tvoji nevymachanou mluvu, tak... To ani nemel byt argument. Tvuj puvodni prispevek totiz ani nebyl vyjadrenim nejake kritiky. Kdyz reknes "Proc pises o tomhle? Pis radsi o necem jinem.", tak to neni uzitecna kritika clanku, ale pouhe remcani. Takze kdyz jsem na to reagoval tim, abys napsal take clanek, myslel jsem to zcela vazne. Velmi radi dame prostor i popisu jineho reseni. A zvlast pokud jsi presvedceny, ze by bylo lepsi a clanek lepe zpracovany. Ted se ale rozcilujes "Proc bych mel psat nejaky clanek?" Na to je jednoducha odpoved: abys vytvoril, jak pises, "neco lepsiho a informativne hodnotnejsiho".
Btw, AbcLinuxu neni 'profi server', kdezto linuxzone a root ano. Mas sice pravdu, ze "vsechno se povest nemuze", ale to srovnani me pobavilo.
Naopak. Ja chapu rozdil mezi ctenarem a autorem. Musim vsak stale opakovat, ze tvuj puvodni prispevek nelze povazovat za konstruktivni kritiku clanku. Kdyby vysla recenze Redhatu a ty jsi na to reagoval slovy 'Piste radsi o Mandraku', bylo by to podobne.
Ty nepoukazujes na chyby v clanku, ale rikas, ze by mel byt o necem jinem. K tomu skutecne mohu rict pouze to, ze bys takovy musel sam napsat. Nebo samozrejme kdokoliv jiny. Clanek, ktery jiz vysel, preci nestahnu kvuli tomu, ze je o necem jinem, nez ty bys chtel.
Na jiz vydanem clanku (tim nemyslim konkretne tento) lze kritizovat mnoho veci: postupy, chyby v reseni, sloh, gramatiku, ... Pokud vsak kritizujes zvolene tema, nejde s tim udelat nic jineho, nez doufat v novy clanek. A protoze jsi iniciatorem te vyzvy, navrhl jsem to hned tobe.
P.S. Kdyz jsem rikal, ze Abc neni 'profi server', kdezto root a linuxzone ano, tak jsem te parafrazoval. A pobavilo me prave tve srovnani. Abc se totiz s obema temito servery muze smele merit a v mnohem je predci.
Jo... znam to, i kdyz ne od babicky... 'samochvala smrdi'. Jenze ja to neberu jako chvalu sebe sama, nybrz celeho tymu vsech lidi, kteri se o ABC staraji, a zaroven take autoru, kteri pro ABC pisi. A protoze jsem presvedcen o tom, ze vysledek je docela dobry, musel jsem se ohradit. Ale jak jsem rekl, ohradil jsem se predevsim proti tomu srovnani. Nikdy nebudu rikat, ze ABC by bylo uz tak dobre, ze by nebylo co zlepsovat. Naopak, jsem si vedom mnoha ovlasti, ktere by potrebovaly zasadne vylepsit, a spolecne se je snazime postupne resit. Nicmene tvrdim, ze ve srovnani s root a predevsim linuxzone bychom obstali velmi slusne. Obsah, design, ... Vim samozrejme, ze takova debata je vlastne nesmyslna, protoze se jedna o velmi subjektivne vnimane veci (a jeste navic jsem prirozene zaujaty), ale nemohl jsem to jen tak prejit a nereagovat.
k napadu popsat zprovozneni ProFTPd a SSL.
proftpd je na tom s bezpecnosti stejne tak blede jako sendmail nebo bind
vsem, kteri chteji provozovat opravdu bezpecny a kvalitni ftp server doporucuji pureftpd (http://www.pureftpd.org)
) Mne anglicke manualy nedalji zadne krece --- ja to vzdycky prekladam z hlavy - proftpd smrdi to se musi uznat --- je to zbytecne slozite a narocne na cas - zatim nejlepsi ftpd co jsem zkousel byl RaidenFtpd pro ***dows :) ehm....no pro linux ten glftpd - zatim cus !