System vo firemnej sieti - VLSM (diskuse)

[trekker.dk]

V článku jsou často přehozená písmenka: v APRANET, někde je CIDR a jinde CIRD

Jinak hezký článek.

[Robert Krátký]

Díky za upozornění, snad už je to opraveno.

[pexxi]

Pekny prehladovy clanok, az na ten otrasny pravopis... Ale zas, nie kazdy robi v jazykovednom ustave...

[Robert Krátký]

Mohl bys to prosím upřesnit? Rád případné chyby opravím.

[azurIt]

napriklad:
kôli => kvôli

[pexxi]

Standardne: sieťe = siete (vratane vsetkych tvarov, kde e a i zmekcuju) routere = routery adriesami = adresami

Exoticke: lomitko = lomka

Obcas chyba diakritika: Najjednoduchsie je vysvetlit VLSM na priklade

A este par dalsich, ale nie som tu na korektury. Informacne je clanok super. Uvidime, co bude v pokracovaniach.

[disorder]

ach ta nasa lomka, ja si to este pamatam zo zakladnej skoly, ale pouzivam vyhradne lomitko...

[David Jaša]

Stále se hledá Slovák? (Já s tím nepomůžu, ale někdo by se chytnout mohl. )

[Robert Krátký]

Už se jich několik našlo a já jim děkuji. Tentokrát jsem však požádal o pomoc se slovenštinou někoho jiného a ten se, jak je vidět, moc neosvědčil.

[Grunt]

Článek pěkný, určitě budu doporučovat. Jen mi příjde že je jemně inspirován.

[Jan]

jo ale timhle.

[petr_p]

Která možnost je správná?

Dlho – dĺho, sposob – spôsob

[disorder]

dlho, spôsob

[petr_p]

Skutečně je třeba na sériovou linku dvoubitová síť? Vždyť to je dvoubodové nesdílené médium. Na to stačí jen dvě adresy. A čistě teoreticky, pokud jde jen o směrování, není třeba adresa žádná, protože stačí směrovat na linku (paket vhozený na jedné straně prostě na druhé straně vypadne, bez linkových nebo síťových adres).

Navíc celá věta o obětování dolní a spodní adresy z rozsahu podsítě je trochu divná. Jejich použití je zrovna tak historické, jako je historické třídní směrování.

Brodacastová adresa je adresou stejně, jako je adresou adresa unicastová. Jediný rozdíl je v tom, že stroj pro všesměrovou síťovou adresu nespravuje linkovou adresu (neodpovídá na ARP dotazy a ani sám tyto dotazy nepokládá). Všesměrovou adresu si můžete nastavit zcela libovolnou (samozřejmě všichni partneři by ji měli mít stejnou).

[Michal Kubeček]

Ono by tam místo "musíme" spíš patřilo "je zvykem".

[JP]

V této souvislosti mě napadá otázka...umí linux něco jako ip unnumbered?

[Michal Kubeček]

Co by to mělo přesně dělat?

[JP]

To, co dělá ip unnumbered na Cisco routerech - "pujcuje" adresu point-to-point rozhranim z jinych rozhrani.

[župní liga]

Understanding and Configuring the ip unnumbered Command

[Michal Kubeček]

Jestli jsem to dobře pochopil, tak něco takového v Linuxu vlastně ani nepotřebujete, protože můžete stejnou adresu nastavit na více rozhraních naprosto standardními prostředky. Viz třeba příklad na proxy ARP v tomto dokumentu.

[Aldagautr]

v te posledni tabulce by mohly byt v tech rozsazich prvni oktety stejne na obou stranach

[Aldagautr]

...pokud to ma ovsem davat smysl

[Foo Bar]

Nechávat si volné okna na aktuálně spravovaným rozsahem bývá dobrým zvykem i pokud máme přiděleno jen /24. Přečíslování není nikdy nic, co by člověk dělal rád.

[Tomáš]

Dĺžka sieťovej masky určuje aj počet IP adries na sieti. Na sieti musíme vyhradiť 2 IP adresy, jednu ako adresu sieťe (IP adresa routera) a jednu pre broadcast. Počet použiteľných IP adries teda bude 2^n - 2.

IP adresa sítě je něco jiného a nemůže tak být IP adresa routeru. Ten je z pohledu adresování obyčejným hostem.

[tomfi]

Bohužel myslím že to není přesné ...v historii je uplně vynechán subnetting (RFC950), vynecháno bylo i proč vlastně první a poslední adresa byla vyřazena myšleno pro subnetting (kolize broadcastu atd... ). Novinkou CIDRu určitě nebyla síťová maska ... ta se objevila již dříve právě v souvislosti se subnettingem. ... chtělo by to nejdřív trochu studovat a pak teprve psát historii, nebo si lidi budou myslet že to takto opravdu bylo ;). Chápu že článek je o VLSM a sami na začátku píšete, že člověk musí umět "adresovanie na TCP/IP sieťi .... znalosť princípu masky podsietí". Ale když už to tam píšete tak správně:). Dál nechápu tu tabulku ... je to tabulka podobná té z wikipedie, ale vytržením z kontextu(tedy takto samostatně) postrádá smysl.

Možná by stálo o to vysvětlit podrobněji co znamená tato věta: Na sieti musíme vyhradiť 2 IP adresy, jednu ako adresu sieťe (IP adresa routera) a jednu pre broadcast. Počet použiteľných IP adries teda bude 2n - 2. ... V životě jsem takovou praktiku neviděl: "přidělit adresu sítě jako IP routeru." ... ale já toho neviděl hodně, takže rád se poučím :)

PS: Možná by jste kvalitu článku více zvedly použitím rozsahu z TEST-NET rozsahu ;). Ještě možná u druhého článku zmiňte i o existenci /31 - rfc3021. Bohužel neměl jsem tu sílu číst to úplně celé jenom jsem to proletěl a tyto věci mi nějak utkvěli v oku... takže promiňte jestli jsem něco přehlédl :)

[local]

Cau, mam pocit ze toto pisal skor nadseny absolvent CCNA sem1. Pripajam sa k nazoru ze na kvalitny clanok by to chcelo viac, jednak su tu popisane triviality a jednak su aj nepresne. Pripada mi to ako opisovanie zdrojov ktore su volne dostupne aj v cestine, takze naozaj nevidim pridanu hodnotu. tu by som mozno ocenil naozaj pri hlbsom ponoreni sa do problematiky.

okrem toho, chvalim sice snahu naucit linuxakov aj nieco o sietovani, ale pani autori: ked uz, tak bud to robte na platformach, ktore sa na to naozaj pouzivaju, alebo to predvedte aj prakticky. ocenil som serial o gentoo v cestine, pretoze ten bol naozaj na nieco pouzitelny, ale tento clanok mozno da nejaku zakladnu predstavu o sietach cloveku ktory s nimi nerobi a asi ani nebude, pretoze inak by sa vzdelaval niekde ine.

p.s. funguje na linuxoch korektne /31 addressing? zatial som to nikde nevidel (ale je pravda ze som ani nevidel wan postavenu na linux routeroch)

[disorder]

hej, aj mne to tak pripada, ale myslim, ze precenujes CCNA, toto tusim bolo az v 2. semestri :) brr, este ma striasa z pomyslenia na IOS. aspon ze tam fungovali kontrolne znaky ;)

[tomfi]

Pokud Vás to straší, tak to buďte rád že nemusíte spravovat síť. Taková quagga(zebra) má podobné příkazy. A například takový huawei má zase na druhou stranu příkazy typu:

interface vlan-interface 1 a konzistentní příkazy typu:

mac-address mac-learning disable pro vypnutí autolearningu mac adres a

mac-address learning synchronization na synchronizaci autolearningu mac adres

Takže vyhýbání se IOSu si moc nepomůžete:)

[disorder]

preco nie? radsej si spustim nejaky suci editor nez ten hrozny IOS

[Milan "Nemo" Cingroš]

Podle mého názoru je externí a interní IP adresa výraz používaný při NATu (PATu). Uvnitř sítě jsou interní adresy a na vnějším rozhranní je externí adresa (adresy). Obvykle je externí adresa i veřejná (public), ale není to tak vždy. Veřejná IP adresa je přidělená od IANA (RIPE-NCC, ...) a neveřejná (private) je některá z adres 10.0.0.0 – 10.255.255.255, 172.16.0.0 – 172.31.255.255 nebo 192.168.0.0 – 192.168.255.255. Znám několik případů, kdy je externí adresa neveřejná (private).

[asdf]

Hello,

stoji zato spomenut nastroj ipcalc (napisany v perle), ktory mozno najdete i vo svojej distribucii. Podstatne ulahcuje pocitanie ipciek v sietach s variabilnymi maskami. Linka: ipcalc