Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Mnoho problémů s bezpečností linuxových strojů může být připisováno chabému zabezpečení, pokud má útočník fyzický přístup k počítači. Tehdy si s ním může dělat co si jen zamane (včetně získání všech dat na počítači uložených). Napadne nás jistě pousta scénářů, kdy k něčemu podobnému může dojít a kdy zneužití (prozrazení) může náš život přinejmenším zkomplikovat.
Je tedy jistě vhodné tomu nějak zabránit. Jednou z nepříliš rozumných možností by bylo před naším počítačem hlídkovat nebo jej uložit někde do trezoru. Tento postup je jistě vhodný, ale musíme být dostatečne silní, aby se našeho harddisku stejně nikdo nezmocnil.
Daleko elegantnější bude, když obsah našeho disku zašifrujeme a případný útočník pak dostane pro něj naprosto nepoužitelnou hromádku dat. Postup jak šifrovaný filesystém vytvořit si právě zde vysvětlíme.
Než se pustíme do vytvoření šifrovaného filesystému, je potřeba začít poněkud zeširoka. V dnešní době můžeme pomocí externích patchů linuxového jádra zašifrovat disk, síťové spojení atd. V tomto článku se zaměříme hlavně na Linux CryptoAPI.
Nemusíme si zde jistě dlouze vysvětlovat, o co to vlastně v šifrování jde. Pokud si v této oblasti někdo není příliš jistý, na internetu se jistě dá objevit spousta materiálů, které pomohou nejasnosti eliminovat.
Tím, že jsme přidali podporu šifrování do "kernel space", jsme získali spoustu nových možností jak důležité informace více zabezpečit. Od šifrování disků po IPsec a jiné druhy šifrování komunikace.
V současné době jsou k dispozici dvě možnosti podpory šifrování na úrovni kernelu. Je jím loop-AES a CryptoAPI, kterým se budeme zabývat dále. Obě z těchto variant umožňují použití bez nutnosti kompilace nového kernelu (stačí pouze zkompilovat příslušné moduly), a dokonce bez nutnosti restartu stroje. Oba způsoby tedy umožňují podporu šifrování v kernelu formou modulů. V našem seriálu si ukážeme jak zprovoznit CryptoAPI při kompilaci kernelu.
Loop-AES je navržen pouze pro šifrování filesystému. Pro šifrování používá Advanced Encryption Standard (AES). Jeho implementace je rychlá a pro Intel x86 procesory je dokonce přímo v assembleru (pro ostatní platformy musíme použít implementaci v jazyce C). Další informace najdeme na domovské stránce tohoto projektu http://loop-aes.sourceforge.net/.
Naopak CryptoAPI poskytuje daleko rozsáhlejší možnosti použití. Obsahuje v sobě rozhraní, které umožňuje ostatním modulům využít možnosti šifrování dat. Šifrování filesystému je pouze jednou z aplikací. Další výhodou je možnost využití 12 různých šifrovacích technik a podpora použití filesystémů šifrovaných pomocí loop-AES.
Budeme se zde zabývat instalací s kernelem řady 2.4, v případě 2.5 je problém jednodušší, jelikož podpora je přímo součástí jádra. K instalaci CryptoAPI tedy budeme potřebovat zdrojový kód kernelu (je také dobré vědět, o jaký kernel se jedná), dále pak zdrojové kódy CryptoAPI. Zde je nutno říci, že díky lehce zavádějícím informacím na domovských stránkách projektu CryptoAPI. instalace není úplně triviální záležitostí, Možností, jak CryptoAPI nainstalovat je více. My si zde povíme o jedné z nich, která by měla fungovat.
Předpokládejme kernel 2.4.20, jistě jej spousta z nás používá. Je nutné si
stahnout zdrojové kódy tohoto kernelu (pokud je na svém stroji již nemáme).
Dále získáme patch z adresy:
http://www.kernel.org/pub/linux/kernel/people/hvr/testing/.
Pro náš příklad se bude jednat o soubor patch-int-2.4.20.1.gz. Následující
postup není jedinou možností, nicméně v praxi fungoval. Tedy vzhůru do
práce!
Nejprve musíma patch rozbalit a poté aplikovat na zdrojové kódy připraveného kernelu. Čili zkopírujeme jej do adresáře se zdrojovými kódy kernelu a aplikujeme následujícím příkazem:
patch -p1 < patch-int-2.4.20.1
Nyní musíme nastavit konfigurační soubor kernelu, abychom poté mohli
získat potřebné moduly (nebo jádro s přímou podporou CryptoAPI). Po
aplikování patche nám přibude ve výběru (jádro nejlépe nastavíme utilitou
spuštěnou příkazem make menuconfig případně
xconfig) další položka v menu s názvem Cryptography support
(CryptoAPI). V ní je nutné zaškrtnout položky CryptoAPI support a v
Crypto Devices položku Loop Crypto support. Dále si vybíráme z několika možných
šifer a tzv. one-way (jednocestné) funkce. Je vhodné vybrat alespoň jednu
šifru, jelikož bychom pak neměli čím šifrovat. Při výběru té správné nám
částečně pomůže následující kapitola. Také nesmíme zapomenout zaškrtnout
podporu Loopback device v sekci Block devices! Je to jediná položka,
kterou potřebujeme a která je mimo sekci Cryptography support. Proto je
celkem jednoduché ji vynechat.
Předpokládejme, že již máme vybrány všechny nutné volby. Můžeme se tedy pustit do kompilace kernelu. Postup se od tohoto okamžiku neliší od běžné praxe, proto jím nebudeme zdržovat a půjdeme dále.
Dalším nezbytným krokem je stahnutí a nainstalování programu losetup, který je součástí balíčku util-linux. Ukážeme si tedy, jak jej správně nainstalovat.
Nejdříve si musíme balíček stáhnout. Najdeme jej například na serveru ftp.kernel.org nebo na dalších mirrorech se zdrojovými kódy kernelu. Pro správný chod tohoto softwaru ještě potřebujeme patch, který najdeme například zde.
Jelikož není k dispozici patch pro nejnovější verzi util-linux, použijeme verzi 2.11r. Stáhneme tedy util-linux-2.11r.tar.gz a odpovídající patch util-linux-2.11r.patch.gz. Rozbalíme util-linux i patch a patch na nej aplikujeme běžným způsobem:
patch -p1 < util-linux-2.11r.patch
Dále postupujeme podle přiloženého souboru INSTALL, obvykle klasickou kombinací příkazů:
./configure
make
make install
Nyní máme vše připraveno a můžeme začít používat šifrované filesystémy.
Výběr šifry, kterou použijeme pro náš filesystém, je jistě také důležitou volbou. Nebudeme si zde uvádět fakta o bezpečnosti jednotlivých šifer, zaprvé se to na tento server tolik nehodí a navíc by to bylo moc obsáhlé. Všem zájemcům doporučuji použít vyhledávače a najít si potřebné informace na internetu, určitě neco najdou.
Kromě bezpečnosti nás však bude zajímat i rychlost jednotlivých šifer, jelikož nikdo si nechce svůj počítač příliš zpomalovat. Hodnoty uvedené v tabulce nesouvisí přímo s CryptoAPI a dokonce nebyly získány na operačním systému Linux. Nám však mohou posloužit k porovnání jednotlivých šifer mezi sebou, o což nám jde.
U každé šifry je uveden počet zašifrovaných bytů dat za sekundu. Test byl proveden z dnešního hlediska již na zastaralém počítači (s procesorem Intel Celeron 450MHz). V dnešní době dosáhneme hodnot výrazně vyšších.
| Sifra | B/s |
| AES (Rijndael) | 11751322 |
| Blowfish | 9013043 |
| CAST5 (CAST-128) | 9019403 |
| DES | 7372170 |
| GOST | 5216999 |
| IDEA | 6388278 |
| MARS | 16690115 |
| RC5 | 26025058 |
| RC6 | 20230270 |
| Serpent | 6982324 |
| Twofish | 10168780 |
| 3DES | 2457390 |
To je pro dnešek vše. Příště si povíme něco o vytváření a používání šifrovaných filesystémů.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9.7.2003 01:23
11.3.2005 12:44