Týden na ScienceMag.cz: Chytré nanášení nanomateriálů

2. 2. 2018 | Redakce | Různé | 1906×

Nová tuzemská technologie pro elektroniku, fotovoltaiku, senzory i rozklad vody. Může hořčíková baterie nahradit Li-Ion? Záludná úloha s kostkami. Teplota mitochondrií. Výročí katastrofy Columbie. Nejvýkonnější německý superpočítač.

Nová nízkoteplotní plazmatická technologie pro nanášení nanomateriálů

Nově vyvinutý mikrovlnný systém českých odborníků je schopný nanášení tenkých vrstev z plynné fáze za přítomnosti nízkoteplotního plazmatu s vysokým stupněm ionizace. Právě vysoká hustota plazmatu umožňuje deponovat i materiály standardními technologiemi obtížně vyrobitelnými, a to obvykle ještě za nižších teplo. Technologie skýtají velký potenciál v celé řadě oblastí od antimikrobiálních povrchů, fotokatalýzy, elektrochemických senzorů a elektronických prvků, samočisticích vrstev, fotovoltaického průmyslu až po technologie přímého solárního štěpení vody, optické aplikace nebo tvorbu specifických nanovrstev.

Nový algoritmus zrychluje určení struktury biomolekul

Lepší možnosti určování struktury biomolekul, jako jsou bílkoviny či nukleové kyseliny, přináší nový přístup k měření a počítačový algoritmus, který vytvořili vědci z institutu Ceitec Masarykovy univerzity. Výzkum přináší nové možnosti automatizovaného vyhodnocování spekter bílkovin sledovaných metodou nukleární magnetické rezonance.

Hořčíková baterie se rozkládá už v klidu

Vysoká cena lithia vede k snaze nahradit Li-Ion články nějakou jinou technologií. Co třeba elektroda z hořčíku? Až dosud se předpokládalo, že k destrukci hořčíkové baterie dochází až při dobíjení. Nový výzkum však ukázal, že problém je ještě hlubší a nežádoucí reakce zde probíhají už v klidu, dokonce i bez uvedení baterie do provozu.

Úloha zrádné kostky

Na červené kostce jsou dvě trojky, dvě čtyřky a dvě osmičky. Na žluté jsou dvě jedničky, dvě pětky a dvě devítky a na modré dvě dvojky, dvě šestky a dvě sedmičky. Komu padne vyšší číslo, vyhrává. Jakou kostku si vyberete? (úloha z knihy Kabinet matematických kuriozit profesora Stewarta)

Krátce

Sluneční soustava je možná výjimečná. Ostatní systémy mají větší řád. Exoplanety obíhající stejnou hvězdu mají tendenci mít podobné velikosti a pravidelné rozestupy. Něco podobného ve Sluneční soustavě neplatí.

Lovec exoplanet ExTrA provedl první pozorování. Úkolem teleskopů ExTrA je pátrat po extrasolárních planetách obíhajících kolem blízkých červených trpaslíků.

Šance na účinnější analgetika proti chronické bolesti. Vyhledání nových míst ve struktuře iontového kanálu TRPA1, kam se mohou vázat látky s analgetickým účinkem.

Homo sapiens vyrazili z Afriky hodně dávno. Nálezy z Izraele se datují do doby před asi 180 tisíci lety, což je podle ještě nedávných názorů tak spíše trvání celého druhu Homo sapiens.

Mitochondrie prý fungují při 50 °C. Buněčné elektrárny v lidském těle se možná chovají jako kamna ve špatně izolované místnosti, mají tedy stabilně vyšší teplotu než okolí.

Oxidované železo v hlubinách Země. V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi.

15 let od katastrofy raketoplánu Columbia. Columbia, nejstarší raketoplán americké vesmírné flotily, se rozpadl krátce před přistáním před 15 roky, v sobotu 1. února 2003.

Nejvýkonnější superpočítač v Německu bude zkoumat fungování lidského mozku. Do německého Forschungszentrum Jülich míří nejvýkonnější superpočítač v Německu od společnosti Atos.

Pavel Houser

       

Komentáře