Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Umožňují vlastnosti černé díry uspořádání, v němž dokáže projít nekonečné množství čísel a dát pozorovateli zprávu, zda všechna tato čísla mají určitou vlastnosti? Existují systémy silnější než Turingův stroj? Může fyzika být nikoliv překážkou („šlo by to spočítat, ale v čase delším než trvání vesmíru“), ale naopak otevírat netušené výpočetní možnosti? Je snad Churchova-Turingova teze chybná? Jaké typy úloh by šly pomocí počítače a pozorovatele padajícího do černé díry řešit, kdo by byl ochoten ze zájmu do černé díry skočit? (Otázky/námitky např. mohou znít, zda to tak vůbec může fungovat, zda člověku padajícímu do černé díry je ještě možné poslat informaci. Bude vesmír trvat nekonečně dlouho? A stačí k projití nekonečně čísel nekonečný čas, nebylo by třeba také nekonečně energie?)
Co vlastně tvrdí smyčková kvantová gravitace, jedna z teorií přibližně konkurujících superstrunám? Co z této teorie plyne o času a prostoru, o velkém třesku (velký třesk a velký odraz), o černých dírách a co jsou to tzv. Planckovy hvězdy? Populární představení celé teorie.
Absurdně působící zadání: „Napíšete na dva papírky dvě různá čísla a položíte je na stůl popsanou stranou dolů. Já jeden papírek otočím a řeknu vám, jestli je číslo na druhém papírku větší či menší. I když se to zdá neuvěřitelné, odpovím správně ve více než polovině případů,“ praví matematik. Stačí k tomu prý maličkost, generátor náhodných čísel. Diskuse o možných verzích této úlohy. (Poznámka: Přesvědčil vás autor? Mě ne, připouštím.)
Na rozměrech, které jsou jen o málo větší než samotné molekuly vody, podle vědců z MITu led neroztaje ani za teploty, kdy by se voda jinak dávno vařila. Můžeme se prý dostat až na 151 stupňů Celsia. O teplotě tání rozhoduje průměr uhlíkové trubičky, do které vodu nacpeme – jde nám o rozměry, které se už blíží velikosti molekul vody. Můžeme ale u pár molekul vody vůbec rozumně mluvit o jejím skupenství? Plus související diskuse o protonové vodivosti.
Výroba metamateriálů (zmiňovaných nejčastěji jako technologie pro dosažení neviditelnosti) je velmi obtížná a v praxi těžko realizovatelná. V principu by mohlo být jednodušší dosáhnout záporného lomu s elektronovými vlnami v polovodiči. Na rozhraní mezi oběma typy polovodiče (přechod P-N) mění Fermiho vektor své znaménko, a může tak docházet k zápornému indexu lomu. Záporný lom na přechodu P-N se však v praxi nikomu dlouho nedařilo pozorovat. Co v tomto ohledu umožňuje grafen plus k čemu je to všechno dobré… Na rozdíl od většiny článků na ScienceMagu jde v tomto případě spíše o odborný než populární text.
Pořádná biologie je mnohdy spíš aplikovaná matematika, zejména teorie her či „ekonomické optimalizace“. Straka a sojka se snaží vybrat ťuhýkovi hnízdo, ťuhýk však proti oběma protivníkům používá jiné strategie. Z pohledu člověka není mezi strakou a sojkou zase takový rozdíl, straka je jen o kousíček větší (hmotnější); zatímco na sojku ťuhýk nalétává, straky si nevšímá. Co si tedy o rozdílech mezi strakou a sojkou může myslet samotný ťuhýk? Uděláme v tomto smyslu několik experimentů, když do systému přidáme poštolku a holuba… (A nakolik celá konstrukce přijde přesvědčivá vám?)
Jihomoravský kraj a Brno chtějí studii proveditelnosti hyperloopu. Při vývoji vzniknou nové technologie, které se mohou uplatnit i v úplně jiném odvětví.
Hyperloop chce svézt první lidi už za tři roky. Hyperloop prý může obsluhovat nejen vzdálená centra, ale i příměstské oblasti, kde se nerozjede na maximální rychlost.
Alzheimerova porucha: amyloidy vs. proteiny tau Koncentrace proteinů tau v mozku dokážeme zjistit pomocí protonové emisní tomografie i u živých lidí.
Nový Zéland uchoval ztracená strnadí nářečí. A jak to souvisí s Čechy v rumunském Banátu?
MitoTam, zbraň na rakovinu z BIOCEVu. Nová metoda cílí na mitochondrie buněk nádorů prsu.
ALMA začíná detailně pozorovat temné skvrny na Slunci. Radioteleskop zachytil například tmavou centrální část sluneční skvrny, která v době pozorování svou velikostí téměř dvakrát předčila průměr Země.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
23.1.2017 15:08
Blaazen | skóre: 24
| blog: BL
28.1.2017 11:31
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
Bude vesmír trvat nekonečně dlouho? A stačí k projití nekonečně čísel nekonečný čas, nebylo by třeba také nekonečně energie?Černá díra by se měla po nějaké době vypařit.
27.1.2017 20:13
D.A.Tiger | skóre: 8
| Brno
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
