Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 29 % |
| Skóre: | 19 |
Kam budeme ukládat zdrojáky?
Nejsilnější hlas mají developeři jednotlivých komponent našeho projektu.
Už jsem to psal do jiného vlákna: Měl by to být distribuovaný verzovací systém (git, hg, bazaar). Co se týče konkrétního hostingu, tak mám odpor ke Googlu, protože má (pro mě) naprosto nechutné webové rozhraní, první jeho chyba je, že nemá definovanou barvu textu, takže já tam nevidím nic.
Další moje tipy jsou Savannah, za kterým stojí FSF nebo místní repo.or.cz, který provozuje Petr Baudiš.
Velmi se mi líbí repo.or.cz, už jenom kvůli SSH autentizaci nebo možnosti anonymních zapisovatelných větví. Co se týče technologie, tak git.
Savannah mi přišel přítulnější, repo trošku komplikovanější.
Můj názor je, výběr repozitáře pro vývojové verze nenechat na programátorech a stabilní umístit tam, kde bude dobré prostředí pro uživatele. (stabilní prostředí / přehledné zobrazení verzí a dalších funkcí / rychlý download / fóra / bugreport / history list / todo / wish list / ...)
Společný repozitář je hezká myšlenka, pokud by to nečinilo věci nepřehlednými a zamlouvalo by se to i ostatním programátorům tak jsem pro.
Pokud v rámci jednoho řešení půjde mít "pracovní bordýlek" a zároveň i učesanou stabilnější verzi včetně prostředí pro komunikaci s uživateli, tak by to mohlo být ještě lepší než to mít odděleně. Možná ale že pro pracovní a veřejnou verzi bude naopak vhodné mít různé repozitáře s různými funkcemi.
Já tedy chápu otázku Leoše jako pomoc vývojářům případně jako centrální místo pro „odevzdání“. V podstatě bych vývojářům nepředepisoval, co musí použít pro vývoj, je to jejich věc, ať si používají, co se jim líbí.
Za sebe říkám, že si svůj vývoj vedu a povedu v gitu a až něco zveřejním (po té, co si zvolím licenci), tak si to vystavím, kam budu chtít. Právě kvůli distribuovanému vývoji není problém dělat kopie kamkoliv a kýmkoliv.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.11.2009 19:49
17.11.2009 11:31
