Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 28 % |
| Skóre: | 19 |
Kam budeme ukládat zdrojáky?
Nejsilnější hlas mají developeři jednotlivých komponent našeho projektu.
Už jsem to psal do jiného vlákna: Měl by to být distribuovaný verzovací systém (git, hg, bazaar). Co se týče konkrétního hostingu, tak mám odpor ke Googlu, protože má (pro mě) naprosto nechutné webové rozhraní, první jeho chyba je, že nemá definovanou barvu textu, takže já tam nevidím nic.
Další moje tipy jsou Savannah, za kterým stojí FSF nebo místní repo.or.cz, který provozuje Petr Baudiš.
Velmi se mi líbí repo.or.cz, už jenom kvůli SSH autentizaci nebo možnosti anonymních zapisovatelných větví. Co se týče technologie, tak git.
Savannah mi přišel přítulnější, repo trošku komplikovanější.
Můj názor je, výběr repozitáře pro vývojové verze nenechat na programátorech a stabilní umístit tam, kde bude dobré prostředí pro uživatele. (stabilní prostředí / přehledné zobrazení verzí a dalších funkcí / rychlý download / fóra / bugreport / history list / todo / wish list / ...)
Společný repozitář je hezká myšlenka, pokud by to nečinilo věci nepřehlednými a zamlouvalo by se to i ostatním programátorům tak jsem pro.
Pokud v rámci jednoho řešení půjde mít "pracovní bordýlek" a zároveň i učesanou stabilnější verzi včetně prostředí pro komunikaci s uživateli, tak by to mohlo být ještě lepší než to mít odděleně. Možná ale že pro pracovní a veřejnou verzi bude naopak vhodné mít různé repozitáře s různými funkcemi.
Já tedy chápu otázku Leoše jako pomoc vývojářům případně jako centrální místo pro „odevzdání“. V podstatě bych vývojářům nepředepisoval, co musí použít pro vývoj, je to jejich věc, ať si používají, co se jim líbí.
Za sebe říkám, že si svůj vývoj vedu a povedu v gitu a až něco zveřejním (po té, co si zvolím licenci), tak si to vystavím, kam budu chtít. Právě kvůli distribuovanému vývoji není problém dělat kopie kamkoliv a kýmkoliv.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
16.11.2009 19:49
17.11.2009 11:31