Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Red Hat Linux 6.0
Gnome 1.0.39
Distribúcia obsahovala tuším 51 diskiet. Žiadny Net k dispozícii, takmer žiadna lokalizácia, nefungovalo veľa vecí, vrátane inštalácie na starú IBM 486 (špeciálny BIOS) :( Nakoniec som ho pokoril, zožul, strávil a napokon nabootoval. Bolo to peklo, ale aj peklo má svoje pekné zákutia...
Tiskni
Sdílej:
Měl jsem ho na dvou CD, první bylo instalační, druhé plné zdrojáků, takže proti tobě celkem luxus. Akorát nabootovat se ta instalace musela z diskety, rawrite a tak dál.
Asi před rokem jsem na něj při domácí archeologii narazil, od té doby si říkám že bych ho mohl po letech zase zkusit...
vse na Amize s m68k cpu nekdy kolem 1993(?) :)
Pak bylo celkem dlouhý období distribuční turistiky, kdy sem měl každej tejden jiný distro, pak na pár let zakotvil u Ubuntu (verze s kde), pak zase trochu tý turistiky a nakonec Arch u kterýho sem zatim zůstal (aspoň na hlavnim desktopu, na těch záložních a pokusnejch mam skoro všude Ubuntu LTS s LXDE). Loni to myslim bylo 10 let co používam linux, sice sem se toho dualbootu nikdy nezbavil, protože to má svý výhody, ale na nový PC už asi win nepudou, možná do virtuálu, ale spíš to nebude třeba. I ty Samsungy už jdou flashovat z linuxu, hry co nešly pod wine sem už dohrál a co je na steamu win-only nebude win-only pořád, doufám.