O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Red Hat Linux 6.0
Gnome 1.0.39
Distribúcia obsahovala tuším 51 diskiet. Žiadny Net k dispozícii, takmer žiadna lokalizácia, nefungovalo veľa vecí, vrátane inštalácie na starú IBM 486 (špeciálny BIOS) :( Nakoniec som ho pokoril, zožul, strávil a napokon nabootoval. Bolo to peklo, ale aj peklo má svoje pekné zákutia...
Tiskni
Sdílej:
Měl jsem ho na dvou CD, první bylo instalační, druhé plné zdrojáků, takže proti tobě celkem luxus. Akorát nabootovat se ta instalace musela z diskety, rawrite a tak dál.
Asi před rokem jsem na něj při domácí archeologii narazil, od té doby si říkám že bych ho mohl po letech zase zkusit...
vse na Amize s m68k cpu nekdy kolem 1993(?) :)
Pak bylo celkem dlouhý období distribuční turistiky, kdy sem měl každej tejden jiný distro, pak na pár let zakotvil u Ubuntu (verze s kde), pak zase trochu tý turistiky a nakonec Arch u kterýho sem zatim zůstal (aspoň na hlavnim desktopu, na těch záložních a pokusnejch mam skoro všude Ubuntu LTS s LXDE). Loni to myslim bylo 10 let co používam linux, sice sem se toho dualbootu nikdy nezbavil, protože to má svý výhody, ale na nový PC už asi win nepudou, možná do virtuálu, ale spíš to nebude třeba. I ty Samsungy už jdou flashovat z linuxu, hry co nešly pod wine sem už dohrál a co je na steamu win-only nebude win-only pořád, doufám.