Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Heureka Group uspěla v soudním sporu se společností Google. Městský soud v Praze vydal rozhodnutí v oblasti soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Společnosti Heureka Group přiznal náhradu ušlého zisku ve výši 250 milionů korun, což spolu s úroky z prodlení a náhradou nákladů řízení činí více jak 410 milionů korun. Základem celého sporu bylo protisoutěžní jednání technologického giganta Google v letech 2013 až 2017. Google na
… více »Dnešním dnem končí LTS podpora Debianu 11 s kódovým názvem Bullseye. K dispozici je Extended LTS podpora.
Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Ako fakt nechápem, čo s týmyo distrom má niekto za problém. Všetko bez problémov aj napriek mojim psím kusom a to nie som vôbec odkázaný na nejaké omalovánky.
Ubuntu 14.04 LTS By default
Budem vďačný, ak by mi tu niekto zhrnul nedostatky tejto distribúcie, lebo mne to asi nedopína...
Tiskni
Sdílej:
Chápem to dobre, že tvoje dôvody sú viac politické?
To, že musím jako uživatel řešit např. syndrom NIH firmy vydávající distribuci, není primárně politický důvod.
Načo by som preboha napasovával Unity na iné distro alebo prostredie?
Třeba protože můžu chtít, aniž bych měnil workflow na desktopu, používat jinou distribuci – s ohledem na jiný plán vydávání, náročnost zprovoznění určitého softwaru/hardwaru, nebo kvůli seznámení se s jiným podvozkem (nebo když už něco jiného musím někde používat, tak aby to workflow bylo konzistentní).
S Ubuntu jakožto základem distribuce mám pofidérní zkušenosti i z uživatelského hlediska (není jediné, viz blog Scotta Remnanta). V některých vydáních (tím tuplem LTS) jsem měl pomalu tucet PPA, abych obešel vadné/chybějící balíčky v oficiálních repozitářích.
PPA používam aj ja, teda ako na čo a považujem tento ekosystém za prínos. Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Čo sa týka Unity, každá distribúcia má niečo špecifické, inak by ich nemuselo byť toľko. Ubuntu má Unity. Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM. Možno nechápem tú tvoju požiadavku na konzistentnosť. Každá distribúcia vychádza predsa z jedného základu, líši sa verziou jadra, jeho opatchovaním atp., nekonzistenciu nemá predsa na tričku Unity.
Záverom ťa chcem uistiť, že nie som žiadny propagátor Ubuntu.Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Třeba loni totálně rozbitý, nestabilní guvcview + GStreamer (prakticky nefunkční při nahrávání webkamerou s hardwarovou podporou H.264); Ubuntu bylo daleko za upstreamem, kde byly problémy dávno opravené. „Podpora“ systemd v kombinaci s LUKS byla v 15.04 na kulku. Nebo od vydání 14.10 mi dosud ještě ve výchozím stavu nefungoval digitizér Wacom (musel jsem kopírovat výchozí konfiguraci z Debianu; teď doinstalovat nějaké nedokumentované knihovny). Dalších příkladů bych našel s trochou hledání ve vlastních starších komentářích nepočítaně.
každá distribúcia má niečo špecifické
Spousta distribucí se nesnaží házet ostatním klacky pod nohy při nasazování vlastních nástrojů (téměř cokoliv od Canonicalu: Unity (BTW s Mirem bude taky sranda), legrace jako Launchpad nebo Ubuntu One, branding písem Ubuntu), ani házet klacky pod nohy upstreamu (např. oznamování v systémové oblasti panelu).
Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM.
WTF? Mně vůbec nejde o vzhled, nýbrž o chování. Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.
Tie nestabilné vydania mimo LTS už vôbec nepoužívam, väčšinou je tam nejaký zádrhel. V tom najnovšom som na tomto NB nenabootoval ani do konzoly, myslím že tam boli nejaké problémy s graf. kartou. LTS ide vpohode.
Máš pomerne špecifické požiadavky na systém, väčšina BFU takto PC alebo NB nepoužíva, ale beriem to. S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa. Preto som po rokoch musel spojazdniť dualboot a ani to už neriešim.
Vďaka, takto nejako som si predstavoval odpoveď na moju otázku.
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.To si úplne mimo. Písal o zameraní okna (window focus) a to sa môže v každom WM správať inak. Potom záleží na WM, aké možnosti nastavení práce z oknami poskytuje.
Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.a ty si odpísal:
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.Práca na viacerých monitoroch so zameraním okna nemá nič spoločného, ale už chápem že si to myslel inak, nedalo mi na to neupozorniť.