Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ako fakt nechápem, čo s týmyo distrom má niekto za problém. Všetko bez problémov aj napriek mojim psím kusom a to nie som vôbec odkázaný na nejaké omalovánky.
Ubuntu 14.04 LTS By default
Budem vďačný, ak by mi tu niekto zhrnul nedostatky tejto distribúcie, lebo mne to asi nedopína...
Tiskni
Sdílej:
Chápem to dobre, že tvoje dôvody sú viac politické?
To, že musím jako uživatel řešit např. syndrom NIH firmy vydávající distribuci, není primárně politický důvod.
Načo by som preboha napasovával Unity na iné distro alebo prostredie?
Třeba protože můžu chtít, aniž bych měnil workflow na desktopu, používat jinou distribuci – s ohledem na jiný plán vydávání, náročnost zprovoznění určitého softwaru/hardwaru, nebo kvůli seznámení se s jiným podvozkem (nebo když už něco jiného musím někde používat, tak aby to workflow bylo konzistentní).
S Ubuntu jakožto základem distribuce mám pofidérní zkušenosti i z uživatelského hlediska (není jediné, viz blog Scotta Remnanta). V některých vydáních (tím tuplem LTS) jsem měl pomalu tucet PPA, abych obešel vadné/chybějící balíčky v oficiálních repozitářích.
PPA používam aj ja, teda ako na čo a považujem tento ekosystém za prínos. Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Čo sa týka Unity, každá distribúcia má niečo špecifické, inak by ich nemuselo byť toľko. Ubuntu má Unity. Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM. Možno nechápem tú tvoju požiadavku na konzistentnosť. Každá distribúcia vychádza predsa z jedného základu, líši sa verziou jadra, jeho opatchovaním atp., nekonzistenciu nemá predsa na tričku Unity.
Záverom ťa chcem uistiť, že nie som žiadny propagátor Ubuntu.Aspoň sa mi zdá, že je oveľa jednoduchší a prehľadnejší ako v iných distribúciách, alebo vo Windows, kde tá stabilita softvéru v niektorých neštandardných repozitároch resp. na webe dosť pokrivkáva. Môžeš uviesť konkrétnejšie, čoho sa týkali tie vadné resp. chýbajúce balíčky?
Třeba loni totálně rozbitý, nestabilní guvcview + GStreamer (prakticky nefunkční při nahrávání webkamerou s hardwarovou podporou H.264); Ubuntu bylo daleko za upstreamem, kde byly problémy dávno opravené. „Podpora“ systemd v kombinaci s LUKS byla v 15.04 na kulku. Nebo od vydání 14.10 mi dosud ještě ve výchozím stavu nefungoval digitizér Wacom (musel jsem kopírovat výchozí konfiguraci z Debianu; teď doinstalovat nějaké nedokumentované knihovny). Dalších příkladů bych našel s trochou hledání ve vlastních starších komentářích nepočítaně.
každá distribúcia má niečo špecifické
Spousta distribucí se nesnaží házet ostatním klacky pod nohy při nasazování vlastních nástrojů (téměř cokoliv od Canonicalu: Unity (BTW s Mirem bude taky sranda), legrace jako Launchpad nebo Ubuntu One, branding písem Ubuntu), ani házet klacky pod nohy upstreamu (např. oznamování v systémové oblasti panelu).
Ak chceš podobný vzhľad v inej distribúcii, myslím že nie je problém vzhľad Unity napasovať na hociktorý WM.
WTF? Mně vůbec nejde o vzhled, nýbrž o chování. Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.
Tie nestabilné vydania mimo LTS už vôbec nepoužívam, väčšinou je tam nejaký zádrhel. V tom najnovšom som na tomto NB nenabootoval ani do konzoly, myslím že tam boli nejaké problémy s graf. kartou. LTS ide vpohode.
Máš pomerne špecifické požiadavky na systém, väčšina BFU takto PC alebo NB nepoužíva, ale beriem to. S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa. Preto som po rokoch musel spojazdniť dualboot a ani to už neriešim.
Vďaka, takto nejako som si predstavoval odpoveď na moju otázku.
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.To si úplne mimo. Písal o zameraní okna (window focus) a to sa môže v každom WM správať inak. Potom záleží na WM, aké možnosti nastavení práce z oknami poskytuje.
Třeba teď přecházím mezi počítači s Plasmou 5 a Xfce4, přičemž namátkou taková změna zaměření oken se chová v každém prostředí trošku jinak… omylem zavřít nějaký dialog, když se automaticky (ne)změní zaměření, je občas na zabití. Pokud někdo prostředí používá stylem Win95 při 12 apm, asi se ho to netýká, ale to zdaleka není můj případ.a ty si odpísal:
S tým zameraním okien a s prácou na viacerých monitoroch v rozličných rozlíšeniach je v Linuxe problém všeobecne, aspoň u mňa.Práca na viacerých monitoroch so zameraním okna nemá nič spoločného, ale už chápem že si to myslel inak, nedalo mi na to neupozorniť.