Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
bash: ./adom : no such file or directory
Přitom jsem jel na roota, nastavil práva souboru na 777 (pro jistotu) a je to stoprocentně spustitelný soubor. A písmena jsou všechna malá.
ls -l normálně hlásí, že tam je (pracuju v shellu, Xka jsou moc pomalá na té šunce)
Ten samý problém nastal i tehdy, když jsem ze svého desktopového linuxu (Aurox 9.1) zkopíroval mc (Midnight Commander) do /usr/bin na notebooku, ale taky mi to hlásí, že tam ten soubor není.
Když jsem ten ADOM rozbalil na desktopu, úplně v pohodě mi to jelo, no problem...
Díky za pomoc.. Flavius
bash: ./adom :ale
bash: ./adom:Bez tý mezery za adomem. Zkus
sh adom
.
adom: adom: cannot execute binnary file
ls -lh adom && head adom
file adom
ldd ./adom
? menovite by bolo zaujimava informacia s akou verziou libc je dany program linkovany (uclibc/libc/glibc).
ls -lh adom && head adom
/bin/ls: illegal option -- h
file adom
adom: ELF 32-bit LSB executable, Intel 80386, version 1, dynamically linked, stripped
ldd ./adom
ldd: can't execute ./adom (No such file or directory)
Stáhnout se to dá na
http://www.adom.de/adom/download/linux/adom-111-elf.tar.gz, ale myslím, že to není tím souborem, ale kompem.... Ten head je zbytečný ...OK, beru - napadlo mě, že by to mohl být skript a špatná cesta k interpretru v
#! /bin/něco
GNU fileutils 3.12 with color-ls patch 3.12.0.3
Kde si vyhrabal tak starú vec, človeče? Normálne si ma inšpiroval, aby som sa pozrel do svojich archívov, aká je moja najstaršia verzia Slacku
Btw, FAQ píše: Linux (ELF, libc6)
Tiskni
Sdílej: