Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Debian: Slackware: ---------------------------------------------------------- 1. Opatchované jádro? Vanilla jádro 2. Obrovské množství balíčků Méně balíčků 3. Neaktuální software ve Stable Docela aktuální software 4. Dobré řešení závislostí Neřeší závislosti balíčků 5. Vícero platforem Jenom PC 6. Vyvíjí spousta lidí Vyvíjí jeden člobrda
Jináč, s rychlostí v provozu obou distribucí to vyjde asi tak na stejno. Já mám pomalý stroj a málo místa na hadru, a zdá se mi na to lepší Slackware, právě pro to neřešení závislostí. Arch jsem nezkoušel, ani nevím jestli by mi to běhalo na i586 když je to optimalizováno pro i686.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;Jo, včera jsem byl nějaký natvrdlý.
Bod pět samozřejmě měl být Intel x86.
S tím balíčkovacím systémem je to asi věc názoru. Když jsem zkoušel Debianní APT, nebo jak se to jmenuje, dost mě vytáčelo že jsem "zaškrtnul" jeden balík a označilo se automaticky deset dalších z nichž pět by akorát zabíralo místo na disku (v mém případu 1.5GB) a já je musel ručně "odznačit". Ve Slackware prostě označím co chci a nemusím se bát že se mi na to ještě něco nabalí, obvzlášťe při volbě instalace "expert"
. Je ale pravda že, ve Slackware se toho vlastně moc ořezat nedá, minimálně skupiny [A] a [AP] jsou dříve nebo později potřeba téměř celé, a když chci kompilovat tak [D] a [L] to jistí, případně i [x]. No a to už je docela slušná část prvního CD. Takže shrnuto a podtrženo - pro majitele většího disku je nejjednodužší zvolit instalaci "full" a nemusí řešit nějaký balíčkovací systém a závislosti. Full install u Slackware je tuším asi 3.5GB. S ostatním neoficiálním software pak přichází na řadu příkaz ldd, nebo kdo chce tak swaret. Debian je distro s "hotovka", Slackware je "dodělej si sám". Ostatně Slackware znamená něco jako "líné zboží" takže od něj nečekejte že toho za vás moc udělá (lenoch jeden)
. Debík naopak, připadal mi na můj vkus hotoví až moc.
Neví někdo jak je to s tím Arch Linuxem? Půjde mi to na i586?
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;Nikomu ho neberu, na svůj desktop ať si ho dá kdo chce, ale pokud by mi ho někdo strkal na server, tak ať si ho spravuje sám.Co je obtížného na administraci jednou nakonfigurovaného serveru se Slackem ? Asi mi něco uniklo.
Proč? Názory lidí se mění, jestli jsem si dřív myslel, že je Slack vhodný na server, tak jsem třeba zlenivěl a připadá mi moc pracné ho na tom serveru udržovat...
Na jednu stranu se ti nelíbí instalace závislostí a na druhou stranu jsi ochotný nainstalovat klidně o 2GB programů víc než potřebuješ...
V mém případu rozhodně nejsem ochotný nainstalovat klidně o 2GB programů víc. Až budu mít více místa na hadru, možná přejdu na Debian, vyzkouším Gentoo, LFS, akdovícoještě. Installace závislostí by mě tedy s větším diskem netrápila.
Docela by mě zajímalo, co jsi to chtěl instalovat v Debianu, že ti to v 5 balíčcích chtělo sebrat 1.5GB dat. Tomu nevěřím. Spíš si myslím, že s Debianem nemáš moc zkušeností a teď tu na něj tak trochu házíš špínu.
Aha, blbě jsem to napsal. Chtěl jsem říct že můj disk má kapacitu 1.5GB, moc se omlouvám. Jinak s Debem opravdu moc zkušeností nemám, prostě jsem ho jenom vyzkoušel a shledal jsem ho pro mne nevhodným. Rozhodně na Deba nehodlám házet cokoliv, a už vůbec ne špínu
Slackware jsem používal dost dlouho na to abych věděl jak se tam instaluje SW a troufnu si prohlásit, že Slack je pro lidi, co mají čas a jsou hračičky. Nikomu ho neberu, na svůj desktop ať si ho dá kdo chce, ale pokud by mi ho někdo strkal na server, tak ať si ho spravuje sám.
Slackware je opravdu tak trochu hračičkoidní. Na server bych asi také dal Debian. Já server nemám. Slackware snad možná jedině na takový malý servříneček. Nakonec každý sám je strůjcem systému svého
, tedy i na veký server by se dal použít.
Nechci vyvolávat vyjádřením svých názorů na obě distribuce flameware. Jsou to jenom moje názory, a tazatel si je prostě chtěl přečíst.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;Nikomu ho neberu, na svůj desktop ať si ho dá kdo chce, ale pokud by mi ho někdo strkal na server, tak ať si ho spravuje sám.Tesat zlatým písmem do kamene! Jenom, jestli jste tak důsledný. ;) Totiž totožnou větu bych mohl pronést o Slackwaru, Debianu, SuSE... *BSD, Solarisu... Mac OS... Windowsech. Ať si každý na svém počítači používá to, co mu vyhovuje (a přesvědčení i kapsa dovoluje) a to na svém domácím počítači i na serveru, protože když to má spravovat, tak ať mu to pokud možno vyhovuje. Největší nešťastníci jsou ti, kteří používají jedno, ale chtějí ve skutečnosti to druhé a na první si neustále stěžují, místo aby prostě migrovali (samozřejmě ne všichni mají to štěstí si platformu určit). Konkrétně má maličkost absolvovala opačný vývin a po několikaleté Debianí epizodě jsem se dal na Slack a jsem spokojený. Jeho jednoduchost mi učarovala a naprosto mi vyhovuje jako základna pro většinou úkolů (serverových i desktopových). Vy to vidíte jinak. PRO VÁS je Slack na serveru nemyslitelný (tedy míněno ne technicky nemožný, ale nešikovný), to ovšem (ať s tím souhlasíte nebo ne) neznamená, že je takový pro každého, z hlediska jakési vyšší pravdy. To samé do značné míry můžeme vztáhnout na otázky nejen distribuce, ale třeba platformy, PAMu... Zkrátka: proti gustu...
Noční můra: "Až Patrika utne zubatá..."Pak bude mozna cas na hledani noveho distra... Anebo pokracovat v jeho praci
. Patrickovi nic spatneho nepreju a zatim jsem optimista, takze nic jineho nehledam.
prečo?
jednoducho som si pridal repoz. TESTING a niektoré balíky ostali v starých verziách => niečo sa nainštalovať ani nedalo... Postupne ma to prestalo baviť a Debiana som zrušil
Inak ale pekné distro... Len nie pre mňa na Desktop
, s tými závislosťami by som tak tragicky nevidel... Dal som si SWARET a bolo po probléme
, skôr mi vadil ten nedostatok softu... A som lenivý sťahovať a kompilovať
Toť odo mňa vsjo...
...jednoducho som si pridal repoz. TESTING a niektoré balíky ostali v starých verziách => niečo sa nainštalovať ani nedalo...Hloupá otázka, asi, ale dal jste
apt-get dist-upgrade? Je však pravdou, že se doporučuje přejít v "čisté instalaci", ačkoliv já s tím problém neměl ani později (a to ani zpátky na stable).
, a to dokonca hned po cistej instalacii... a naozaj to bolo tak, ze tie nove balicky este v TESTING nebolo (konkretne k3b), a jednoducho mi apt vyhodilo ze tieto baliky nebudu nainstalovane...
tie závislosti boli fakt vyriešené tak, že boli nedomyslené...nic proti, ale ja nemam pocit, ze by v Debianu byly nejak zvlast problemy se zavislostmi. co se tyka nechani starsich verzi, tak to je snad pouze v pripade ze v testing nejsou zadne novejsi (predpokladam ze jsi mel stable). Debian k plne spokojenosti pouzivam pres pul roku, z toho tri mesice unstable a se spatnyma zavislostma jsem se setkala pouze jednou a to jeste do dvou dnu po reportovani bugu to bylo spraveno, za coz vyvojarum pripisuju velke plus...jednoducho som si pridal repoz. TESTING a niektoré balíky ostali v starých verziách => niečo sa nainštalovať ani nedalo...
Ve Slacku mi chyběly závislosti a výběr balíčků a nechtěl jsem i386 binárky. Nebaví mně neusále si něco dokompilovávat a řešit, jaký parametr jsem při tom kde zapomněl, že to nechodí s tímhle a pak zase s támhletím, nebo k jakému programu patří tohle .so, které to chce, apod.
Arch je v pohodě, všechno běhá hned, obrovský výběr balíčků. Nevýhodou je, že je úplně bez info a apropos (musel jsem si zvyknout) a chybí mu lokalizační balíčky pro češtinu (OOo, FF, TB, a mnoho dalších, vč aspell). Pro novou instalaci není aktuální CD - to rok staré je skutečně hodně staré. Pozitivní sice je, že na novém bude možno při instalaci zvolit šifrování disků a to včetně swapu. Ale kdo ví, kdy bude...
.
Tiskni
Sdílej: