Dotaz: Okamžik udělení licence

[llook]

Pokud to dobře chápu, platí následující premisy:

• Udělení licence je v ČR podmíněno uzavřením licenční smlouvy.
• V ČR nelze uzavřít jakoukoli smlouvu, aniž by o tom obě strany věděli.
• Proto je používání GPL softwaru v ČR většinou nelegální.

Pak mi ale vrtá hlavou jedna věc. Ve kterém okamžiku člověk získá licenci například k Windows? Když odklikne souhlas s návrhem licenční smlouvy (tj. EULA), tak není souhlas doručen navrhovateli, takže nemůže být smlouva pokládána za uzavřenou a licenci za udělenou.

Podle občanského zákoníku (40/1964, § 43c, 1. odstavec):

Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.

Navíc v momentě, kdy uživatel kliká v instalátoru, už autorské dílo (instalátor je taky dílo) užívá.

Jakým workaroundem to mají vyřešené komerční programy (třeba zmíněná Windows)? Nedal by se použít i pro GPL?

Odpovědi

[Rostislav Lisový]

Já vím třeba, že když si rozbaluji telefon nebo SIM kartu, tak musím porušit samolepku, na které je napsáno něco ve smyslu "otevřením této obálky souhlasíte s ... podmíkami" a právně je to v pořádku

[llook]

No právě. A proč není právně v pořádku "stažením souboru souhlasíte s GNU GPL"?

viz třeba http://www.root.cz/clanky/gnugpl-pravni-rozbor-licence/

[Tyfus]

Protoze ke stazeni neni GPL potreba?
Pokud dotucny nesouhlasi s GPL, tak muze porad zvolit volne uziti podle autorskeho zakona.

Licence se resi az pri sireni. Vidim to tak, ze ten kdo siri software se jeste bude doprosovat, aby byla smlouva v jeho pripade uzavrena. :)

[llook]

Tím že si program stáhnu zhotovuji rozmnoženinu pro vlastní potřebu. Třeba filmy a hudbu takto získávat lze, ale programy ne:

Oddíl 2: Volná užití
§ 30

(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou.

Zatím jediný způsob který jsem našel je "užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů" podle § 35 AutZ, ale jen za předpokladu presumpce neviny (dokažte mi, že teď neprovádím náboženský obřad ).

[asd]

Zvlastni, ze nekdo ty samolepky rozlepuje... Obvykle zdemoluji kompletne cele baleni, ale tydle hovadiny zustanou neposkozene.

[Ondřej Čečák]

Presne tak a pritom si rikam, jestli pak obsah muzu vlastne pouzivat.

[Ctirad Feřtr]

Udělení licence je v ČR podmíněno uzavřením licenční smlouvy.

Kdo to tvrdí a o jaké licenci je vůbec řeč? Ono je něco jiného je licence na provozování třeba nějaké vysílačky a něco jiného je licence pod jakou je vydán nějaký software. Vás zajímá zjevně to druhé, tak si přečtěte autorský zákon. Tam je velice přesně popsáno co smíte nebo nesmíte s autorským dílem (což je i software) dělat. A všimněte si tam bodů, kde se píše něco ve smyslu "pokud autor neurčí jinak". A to je právě ten prostor pro vlastní licence.

Proto je používání GPL softwaru v ČR většinou nelegální.

Nesmysl a FUD.

Autorský zákon nikde nepíše nic o používání, on se zabývá především věcmi, jako je výroba rozmonženin a šíření. Takže i kdyby hypoteticky byla GPL neplatná, tak platí to, co je napsáno v autorském zákoně. Tj. můžete získat program od autora, ale už ho nesmíte dál šířit, vyrábět rozmnoženiny atd..

Něco jiného je EULA, což je splácanina licence, smlouvy a kdovíčehoještě, takže tu byste opravdu musel podepsat, aby platila. Ale zase, jestliže je EULA neplatná, tak se zase až tak moc neděje, protože ten software jste získal legálně (prodejci a OEM partneři mají s výrobci podepsanou smlouvu), nainstalovat a používat ho samozřejmě smíte a vyrábět a šířit rozmnoženiny nesmíte (protože autorský zákon). Takže jediné, čím si při prohlášení EULA za neplatnou polepšíte je, že nemusíte dodržovat absurdní podmínky typu zákaz publikování srovnávaích testů s konkurenční platformou atd.

[llook]

Kdo to tvrdí a o jaké licenci je vůbec řeč?

Licencí mám na mysli oprávnění k výkonu práva dílo užít.

Tvrdí to Jiří Čermák v článku GNU/GPL - Právní rozbor licence a taky Vladimír Smejkal v knížce Internet a §§§.

tak si přečtěte autorský zákon. Tam je velice přesně popsáno co smíte nebo nesmíte s autorským dílem (což je i software) dělat.

Kdyby to bylo tak jednoduchý... Zrovna na otázce uzavření licenční smlouvy se neshodnou ani právníci:

• Podle Čermáka připojení textu GPL k programu lze považovat za návrh smlouvy a smlouva je uzavřena, jakmile navrhovateli smlouvy dojde vyjádření souhlasu nabyvatele.
• Podle Smejkala připojení GPL lze považovat jen za výzvu k podávání návrhu na uzavření smlouvy (není splněna podmínka určitosti osob). Takže k uzavření smlouvy je potřeba, aby nabyvatel poslal GPL zpět (teď už jsou osoby určité - jde o návrh smlouvy) a aby pak došel zpět k nabyvateli souhlas poskytovatele s tímto návrhem (dost to připomíná TCP handshake ).
• Telec prozměnu tvrdí, že se díky neurčitosti adresáta jedná o veřejný návrh na uzavření smlouvy, který se neřídí ustanoveními o uzavírání smluv a že se řídí Listinou zákl. práv a svobod - co není zakázáno je vlastně dovoleno.

Autorský zákon nikde nepíše nic o používání, on se zabývá především věcmi, jako je výroba rozmonženin a šíření.

Termín užití z autorského zákona opravdu upravuje zejména šíření a množení. Ale zhotovení rozmnoženiny pro vlastní potřebu (stažení z internetu) rozhodně užitím ve smyslu AutZ je a pokud dílo je počítačový program, neplatí na něj volné užití.

Něco jiného je EULA, což je splácanina licence, smlouvy a kdovíčehoještě, takže tu byste opravdu musel podepsat, aby platila. Ale zase, jestliže je EULA neplatná, tak se zase až tak moc neděje, protože ten software jste získal legálně (prodejci a OEM partneři mají s výrobci podepsanou smlouvu), nainstalovat a používat ho samozřejmě smíte a vyrábět a šířit rozmnoženiny nesmíte (protože autorský zákon). Takže jediné, čím si při prohlášení EULA za neplatnou polepšíte je, že nemusíte dodržovat absurdní podmínky typu zákaz publikování srovnávaích testů s konkurenční platformou atd.

Na tohle jsem se vlastně původně ptal. Takže licence na Windows je udělena při nákupu a EULA s ní nemá nic společného.

[Ctirad Feřtr]

Zrovna na otázce uzavření licenční smlouvy se neshodnou ani právníci:

Možná proto, že "licenční smlouva" je už sám o sobě dost zvláštní termín, který je IMHO špatný. Nějaký dokument může být buď smlouva nebo licence, případně smlouva o licencování (když si firmy dohodnou vzájemné licencování nějakého produktu), ale ne licenční smluva. Tenhle termín nicméně krásně pasuje třeba na tu nešťastnou EULA.

To je právě ten největší průšvih, že většina lidí do sebe pořád motá smlouvu a licenci.

Smlouva - dokument, který je potřeba právoplatně uzavřít oběma stranami a můžete si do něj napsat co chcete. Třeba i takové blbosti, že produkt nesmíte používat po 20. hodině večerní a před 9. hodinou ranní. Smlouvu tudíž musí číst a řídit se jí i uživatel.

Licence - vychází z autorského zákona a upravuje ty body, kde tento zákon určuje nějaký "default", ale zároveň nechává volnou ruky autorovi, aby si určil svoje podmínky, pokud chce. Nikde není psáno, že to musí být formou nějaké smlouvy. Do licence taky nejde napsat každou blbost, ale jenom upravit ty body, kde mi k tomu dává autorský zákon možnost. Navíc, licence může být uživateli programu úplně ukradená, tu si musí přečíst až ti, co chtějí vyrábět rozmnoženiny, odvozená díla a/nebo dělat distribuci.

Podle Čermáka připojení textu GPL k programu lze považovat za návrh smlouvy a smlouva je uzavřena, jakmile navrhovateli smlouvy dojde vyjádření souhlasu nabyvatele.

Tak se pan Čermák i pan Smejkal pletou, protože to by se pak po koupi jakéhokoliv hudebního nebo filmového nosiče musela podepisovat a někomu odesílat smlouva o tom, že souhlasím s podmínkami, že: " tento nosič je blabla bla, výoba kopií, veřejné provozování blablbablba....", což je právě licence.

Ale zhotovení rozmnoženiny pro vlastní potřebu (stažení z internetu)

Tohle máte odkud? Stažení z internetu je forma distribuce, nikoliv to, co jste napsal.

rozhodně užitím ve smyslu AutZ je

Jakákoliv výroba rozmnoženin je výroba rozmonženin a nikoliv používání programu.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

rozhodně užitím ve smyslu AutZ je

Jakákoliv výroba rozmnoženin je výroba rozmonženin a nikoliv používání programu.

Hmm. Tak tohle platí tak maximálně pro užívání BIOSu při vypnutém RAM shadow. Pak to možná platí pro některá embedded zařízení jako PDA. Na PC se mi jak na potvoru všechny programi při jejich užití skopírují z HW do RAM a teprve tam se spustí.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

s/HW/HD/

[David Watzke]

-e s/programi/programy/

[Ctirad Feřtr]

Hmm. Tak tohle platí tak maximálně pro užívání BIOSu při vypnutém RAM shadow. Pak to možná platí pro některá embedded zařízení jako PDA. Na PC se mi jak na potvoru všechny programi při jejich užití skopírují z HW do RAM a teprve tam se spustí.

Prosím Vás, držte se kontextu. Nikdo netvrdí, že "výroba rozmoneženin" je jakékoliv zkopírování čehokoliv interně v nějakém zařízení. To by pak byla výroba rozmnoženin i odswapování nebo přehrávání CD nebo DVD v přehrávači, protože tam se ty data načítají do bufferu.

Tvrdím jenom, že výroba rozmnoženin pro vlastní potřebu je pořád výroba rozmnoženin a nikoliv používání programu, jak tvrdil předřečník.

[llook]

Možná proto, že "licenční smlouva" je už sám o sobě dost zvláštní termín, který je IMHO špatný. Nějaký dokument může být buď smlouva nebo licence, případně smlouva o licencování (když si firmy dohodnou vzájemné licencování nějakého produktu), ale ne licenční smluva.

§ 46 Základní ustanovení

(1) Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst. 2 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu.

[Ctirad Feřtr]

Tudíž jestli to chápu dobře, tak licenční smlova je smlouva, kterou sepíše autor díla s vydavatelem nebo třeba s gramofirmou?

[llook]

Chápu to úplně stejně. Ale nejsem právník...

[Ctirad Feřtr]

V tom případě nejsme ve sporu.

[asd]

A vy mate vydani z ktereho roku? Muzete sem dat ISBN te publikace?

[Filip Jirsák]

V ČR nelze uzavřít jakoukoli smlouvu, aniž by o tom obě strany věděli.

Tady bude zakopaný pes. Tohle máte odkud? Netvrdím, že to v určité podobe neplatí, ale:

Např. při zakoupení rohlíku v nějakém super-hyper uzavíráte s tímto smlouvu. Probíhá to zhruba tak, že umístěním rohlíku do regálu spolu s cenovkou vám dáva super-hyper nabídku, vy jí vzetím rohlíku a zaplacením u pokladny přijímáte a tím uzavíráte smlouvu. Vy o tom víte, super-hyper o tom taky ví, neboť za tímto účel rohlík nabízel - ale neví o tom v tom smyslu, že by pokladní okamžitě volala generálovi, že si tady pan Novák kupuje rohlík, a jestli s tím souhlasí

Myslím, že není nutné, aby obě dvě strany věděly přesný okamžik, kdy smlouvu uzavírají. Koneckonců i samotné uzavření smlouvy není atomická operace. Ani v tom obchodě neplatíte okamžitě po té, co rohlík vytáhnete z regálu. Je tam nějaké mezidobí, kdy se od obou stran očekává, že smlouvu chtějí uzavřít, ale k uzavření smlouvy ještě nedošlo. To je to samé, jako když si v autobuse kupujete jízdenku - taky tím, že bus přijede a vy do něj nastoupíte, je zde z obou stran úmysl uzavřít smlouvu, ale ta fakticky vznikne až zaplacením a vytištěním jízdenky. Obdobně i u té instalace Windows - už při instalaci je používáte, ale zase je to jednání, které z obou stran směřuje k uzavření smlouvy.

Předpokládá se, že v tom mezidobí, které směřuje k uzavření smlouvy, ale smlouva ještě fakticky uzavřena není, se neděje z hlediska smlouvy nic tak zásadního. Třeba během instalace Windows je asi moc používat nemůžete.

Buďte rád, že to takhle je. Právo nemá být návod k použití, kde bude popsáno krok po kroku, jak něco udělat. Právo má být jenom obecný rámec. To že by čeští zákonodárci nejraději zákony popsali úplně vše ještě neznamená, že to tak má být.

V autorském právu je hodně sporných věcí, ale řešit zrovna přesný okamžik uzavření smlouvy je nesmysl. Záleží na tom něco?

[Filip Jirsák]

Ještě relevantní citace z Občanského zákoníku:

§ 34

Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

§ 35

(1) Projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

(2) Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

(3) Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.

§ 36

(1) Vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti lze vázat na splnění podmínky. K podmínce nemožné, na kterou je vázán zánik práva nebo povinnosti, se nepřihlíží.

(2) Podmínka je odkládací, jestliže na jejím splnění závisí, zda právní následky úkonu nastanou. Podmínka je rozvazovací, jestliže na jejím splnění závisí, zda následky již nastalé pominou.

(3) Jestliže účastník, jemuž je nesplnění podmínky na prospěch, její splnění záměrně zmaří, stane se právní úkon nepodmíněným.

(4) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně účastník, který neměl právo tak učinit a jemuž je její splnění na prospěch.

(5) Nevyplývá-li z právního úkonu nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

§ 37

(1) Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

(2) Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.

(3) Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný.

§ 43a

(1) Projev vůle, směřující k uzavření smlouvy, jenž je určen jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen "návrh"), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí.

(2) Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh, i když je neodvolatelný, může navrhovatel zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem.

(3) Dokud nebyla smlouva uzavřena, může být návrh odvolán, jestliže odvolání dojde osobě, které je určeno, dříve, než tato osoba odeslala přijetí návrhu.

(4) Návrh nemůže být odvolán

a) během lhůty, která je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jeho obsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty nebo

b) je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost.

§ 44

(1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu.

(2) Přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Přijetím návrhu je však odpověď, jež vymezuje obsah navrhované smlouvy jinými slovy, jestliže z odpovědi nevyplývá změna obsahu navrhované smlouvy.

(3) Je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá, že úmyslem navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh určen, se staly stranou smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tyto osoby návrh přijmou.

§ 45

(1) Projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.

(2) Dojde-li projev vůle změněný vlivem prostředků, které navrhovatel použil nebo jiných okolností nastalých během jeho přepravy, posuzuje se podle ustanovení o omylu (§ 49a).

[Ctirad Feřtr]

Tak to bycho měli shrnuté smlouvy. Teď by to ještě chtělo něco o licencích ;)

[llook]

§ 12 Právo dílo užít

(1) Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(4) Právem dílo užít je

• a) právo na rozmnožování díla (§ 13),
• b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),
• c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),
• d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 16),
• e) právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),
• f) právo na sdělování díla veřejnosti (§ 18), zejména
  1. právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla (§ 19 a 20),
  2. právo na vysílání díla rozhlasem či televizí (§ 21),
  3. právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 22),
  4. právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla (§ 23).

§ 30

(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou.

§ 46 Základní ustanovení

(1) Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst. 2 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu.

Více viz http://business.center.cz/business/pravo/zakony/autorsky/

[llook]

V ČR nelze uzavřít jakoukoli smlouvu, aniž by o tom obě strany věděli.

Tady bude zakopaný pes. Tohle máte odkud?

Dobře, termín "jakoukoli smlouvu" si nahraďte termínem "smlouvu ve smyslu hlavy čtvrté občanského zákoníku". U příkladu koupě rohlíku v hyper-krámu jde o spotřebitelskou smlouvu (hlava pátá ObčZ) pro kterou platí trochu jiná pravidla. Spotřebitelskou smlouvu lze uzavřít i s automatem na kafe.

Myslím, že není nutné, aby obě dvě strany věděly přesný okamžik, kdy smlouvu uzavírají.

Přesný okamžik vědět nemusí, ale musí obě strany vědět že smlouvu uzavírají:

§ 44

(1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu.

§ 43c

(2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.

To je to samé, jako když si v autobuse kupujete jízdenku - taky tím, že bus přijede a vy do něj nastoupíte, je zde z obou stran úmysl uzavřít smlouvu, ale ta fakticky vznikne až zaplacením a vytištěním jízdenky.

Přepravní smlouva vzniká kupodivu už nástupem do vozidla. Jinak by revizoři nemohli vybírat pokuty za porušení smluvně přepravních podmínek.

Buďte rád, že to takhle je. Právo nemá být návod k použití, kde bude popsáno krok po kroku, jak něco udělat. Právo má být jenom obecný rámec.

To platí u precedenčního práva. Náš právní systém ale bohužel není precedenční.

V autorském právu je hodně sporných věcí, ale řešit zrovna přesný okamžik uzavření smlouvy je nesmysl. Záleží na tom něco?

Já především řeším, jestli ten okamžik nastal. A zatím to vypadá, že u krabicového software ten okamžik nastává při zaplacení v obchodě.

[Filip Jirsák]

Dobře, termín "jakoukoli smlouvu" si nahraďte termínem "smlouvu ve smyslu hlavy čtvrté občanského zákoníku".

U příkladu koupě rohlíku v hyper-krámu jde o spotřebitelskou smlouvu (hlava pátá ObčZ) pro kterou platí trochu jiná pravidla. Spotřebitelskou smlouvu lze uzavřít i s automatem na kafe.

Vzhledem k tomu, že zákon licenční smlouvu neřeší tak podrobně, nezbývá než přiměřeně použít pravidla definovaná zákonem pro spotřební smlouvy – "prodej" software má ke spotřebitelské smlouvě velmi blízko.

Přesný okamžik vědět nemusí, ale musí obě strany vědět že smlouvu uzavírají:

§ 44
1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu.
§ 43c
(2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.

Vystavení na webu je návrh smlouvy, požadavek na stažení daného souboru je vyjádření souhlasu s návrhem smmlouvy. Kde je problém?

Přepravní smlouva vzniká kupodivu už nástupem do vozidla. Jinak by revizoři nemohli vybírat pokuty za porušení smluvně přepravních podmínek.

Přepravní smlouva kupodivu vzniká i vstupem do přepravního prostoru (např. metro, nádražní budova). Jistý právní vztah dokonce vzniká už zakoupením jízdenky (jinak bych těžko mohl požadovat třeba vrácení jízdného při nepřistavení vlaku).

Buďte rád, že to takhle je. Právo nemá být návod k použití, kde bude popsáno krok po kroku, jak něco udělat. Právo má být jenom obecný rámec.

To platí u precedenčního práva. Náš právní systém ale bohužel není precedenční.

Tohle je spíš duch vs. litera zákona.

Já především řeším, jestli ten okamžik nastal. A zatím to vypadá, že u krabicového software ten okamžik nastává při zaplacení v obchodě.

Ten okamžik nepochybně nastal. Nastal někdy mezi okamžikem, kdy jsem se o autorském díle dozvěděl a okamžikem, kdy jsem ho začal používat. Já žádnou přesnější definici nepotřebuji a neznám nikoho, kdo by ji potřeboval. Pokud ji potřebujete vy, požadujte ji v licenčních smlouvách, které uzavíráte. Pokud tuto potřebu bude mít nezanedbatelné množství lidí, bude i tento detail nepochybně upraven zákonem.