AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Ahoj!
Jsem v linuxu začátečník a potřeboval bych poradit. Vybral jsem si za svou budoucí distribuci u které hodlám zůstat Debian. Problém však je, že přecházím z Mandrivy, kde se spousta věcí dělala automaticky - právě tento přístup mi docela vadil. Rád bych měl svůj systém plně pod svou kontrolou. Takže bych měl pár dotazů a byl bych každému moc vděčen, kdo s tím už má zkušenosti a není taková lama jako já, kdyby si udělal chvilinku a pomohl mi. Četl jsem instalační manuál a vůbec hodně materiálů, ale stále mi dělají problémy některé věci.
1) Po základní instalaci celého systému (instalace přes internet - opravdu jen základ) mám v počítači řadu software, který nechci využívat a nechci aby mi dělal v počítači neplechu - jedná se třeba o exim4, který já nikdy na nic nevyužiji. Když si pomocí aptitude tento software odstraním, zůstanou v systému na některých mýstech stále jisté stopy po tom, že tam byl. Například mi některé programy (jako třeba rcconf, nebo SysV) stále nabízejí, že mohou exim4 zaktivovat i když tam ve skutečnosti není. Dá se tedy nějakým způsobem udělat jednotný update proměnných, knihoven a všelijakých modulů, které toto ovlivňují? (omlouvám se za neodbornost popisu)
2) V základním instalátoru Debianu jsem nastavil síť (pevná IP, žádný DHCP). Toto se zapsalo předpokládám do /etc/networking/interface ... problém je, že nevím, jak se jmenuje ten nástroj kterým se to nastavuje a přes base-config nejde znovu vyvolat. Vyřešil jsem to tak, že jsem správu síťového připojení předal softwaru etherconf, který je spravován debconfem a mohu ho tedy editovat pomocí dpkg-reconfigure etherconf. Problém ovšem je, že nevím, jak mám zařídit, aby se internetové rozhraní na eth0 zaktivovalo ihned po startu počítače (pokud je k dispozici síť). Vždy musím zaktivovat ručně pomocí ifup eth0, což je dosti nepraktické :( Nevíte tedy jak vyřešit automaticé zapínání síťového rozhraní?
3) Dále mám menší problém s KDE. Pomocí gtkrc a gtkrc-2.0 jsem si upravil znakovou sadu a font aplikací napsaných v GTK a GTK2.0, protože mi například XMMS nezobrazoval diakritiku a Firefox měl obrovská písmena. Samotné nastavení fontů v KDE se pak postaralo o zbytek. Problém je, že ve chvíli, kdy se v KDE jako běžný uživatel pustím do administrátorské činnosti (například program SysV, nebo konfigurace KDM v ControlCentru) a je po mě vyžadováno heslo roota, tak v tom okamžiku se načtou hodnoty pro KDE, GTK a GTK2.0 aplikace z uživatele root a ačkoliv aplikaci prohlížím jako běžný uživatel, nezobrazují se mi diakritická znaménka. Zkoušel jsem kopírovat gtkrc, gtkrc-2.0 a kderc do home roota - bez efektu. Nevíte tedy prosím někdo, jak změnit fonty i pro roota aniž bych musel vytvářet rootovi KDE profil a nastavovat to v něm ručně?
4) Na závěr bych Vás zkušené debianisty chtěl požádat, kdybyste mi nemohli napsat s jakými aplikacemi (GUI i text-based) pro konfiguraci máte nejlepší zkušenosti a co se V8m nejvíce osvědčilo. Mě osobně připadá jako výborný konfigurační nástroj právě debconf, ale s ním se nedá udělat vše a taky ne všechno je pro to vhodné. Možná máte nějaké své oblíbené nástroje, které byste mi mohli doporučit. Děkuji mnoho uza všechny odpovědi. ... Ondra
auto eth0 iface eth0 inet static address 10.0.0.1 netmask 255.255.255.0 network 10.0.0.0 broadcast 10.0.0.255 gateway 10.0.0.138 dns-nameservers a.b.c.d(moj DNS server) dns-search lan3.) Ja som skopiroval tie gtkrc do home roota a spustil pod rootom kcontrol, v ktorom som nastavil gtk aplikacie. Diakritika suvisi s vyberom fontu(vhodny je napriklad font Verdana alebo Arial) 4.)Krusader(namiesto Total Commander), Synaptic(instalacia), XMMS(hudba), Mozilla Firefox(internet), Mozilla Thunderbird alebo KMail(email), Licq alebo Kopete (ICQ), Superkaramba(v KDE 3.5). Konfiguraciu je najvhodnejsie robit rucne. Clovek sa pritom dost nauci a neskor mu to prijde samozrejme.
ad 1) Pro spravu baliku je dobre pouzivat program aptitude. Zde si napriklad muzete vybrat jakym zpusobem chcete odstranit baliky. Jestli se maji odstranit a zachovat konfiguracni soubory nebo odstranit uplne i s konfiguracnimi soubory (purge).Uplne stejne to jde i v APT a dselectu. Zalezi na tom co komu vyhovuje. APT je pouze pro prikazovou radku. Aptitude a dselect je v UI rozhrani.
Co se týče instalace a deinstalace balíčků, trochu problémem je následující věc: Při instalaci nějakého programu je někdy nutné instalovat další balíčky (knihovny apod.), ale pokud program chcete později odinstalovat (případně i s konfiguračními soubory - viz ostatní příspěvky), už si těžko vzpomenete, co dalšího se muselo přidávat. Dají se sice zjistit závislosti, ale kontrolovat všechny balíčky, jestli nejsou potřeba k něčemu dalšímu, to je práce pro vraha.a nebo pro aptitude
Co se týče instalace a deinstalace balíčků, trochu problémem je následující věc: Při instalaci nějakého programu je někdy nutné instalovat další balíčky (knihovny apod.), ale pokud program chcete později odinstalovat (případně i s konfiguračními soubory - viz ostatní příspěvky), už si těžko vzpomenete, co dalšího se muselo přidávat. Dají se sice zjistit závislosti, ale kontrolovat všechny balíčky, jestli nejsou potřeba k něčemu dalšímu, to je práce pro vraha.Nebo taky pro deborphan
Děkuji Všem všem velmi mnoho za Vaše příspěvky. Opravdu mi to moc pomohlo v začátcích s Debianem a vyřešilo to mé zmíněné problémy. Jak jsem se v tom všem ale vrtal a pročítal různé materiály, dočetl jsem se, že v Debianu je možné kompilovat software stejně dobře jako třeba v Gentoo. Upřímě - kompilovat něco v Mandrivě byla jistá sebevražda, protože ten systém na to prostě není stavěný. Debian je podle všeho také primárně balíčkovací systém (opravte mě prosím, pokud se mýlím), ale údajně by přímo měl počítat s kompilací software a nedělat s tím vůbec žádné problémy. - ba naopak měl by vyjít vstříct ... to je věc, která by se mi velice hodila.
Moje otázka je tedy jednoduchá - Jak? Chtěl bych si základní a podstatné části Debianu zkompilovat na vlastní pěst a zoptimalizovat je přesně na svůj počítač jako když Vám ktrejčí šije kabátec na míru. Dočetl jsem se, že snad na to má Debian vlastní utilitku (snad apt-build, nebo tak nějak), ale celkově jsem z toho zmaten a nevím, jak a jestli je to vůbec možné. Můžete mi tedy prosím někdo napsat v jakém postupu se dají optimalizovat a kompilovat (popřípadě vytvářet zkompilované optimalizované binární balíky .deb) jednotlivý software ? Myslím jako co k tomu potřebuji a taková nějaká základní šablona (jako vezmeš zdrojové kódy, provedeš konfiguraci, pak to proženeš tamtím a uděláš onohle a ejhle je to hotovo :))
Nedělá mi problémy studium materiálů a manuálů - rád si počtu, ale potřeboval bych vědět, kde začít a jak postupovat. Děkuji mnoho. ... Ondra
fglrx. A to na to má Debian module-assistant, takže to je otázka 5 minut.
FUJ! Takhle instalovat věci na Debian?! Od čeho asi je ten balíčkovací systém?
Kdo s tím začíná koketovat ať nejřív začne u
apt-get -b source nazev_baliku_co_chci_rekompilovat
..a pak si přečte něco na netu o apt, dpkg, jejich parametrech, atp. Pěkný postup jsem našel v článku na adrese http://www.debian-administration.org/articles/336 a jeho pokračování http://www.debian-administration.org/articles/337
Když už je nějaký postup vyzkoušený, není často důvod hledat jiný, byť třeba lepší.V tomto případě právě je, napadá mě hned několik možností, co se může pokazit: 1) nainstaluješ program pomocí
make install do /usr a on přepíše nějaké knihovny, takže ti třeba nebudou chodit jiné programy. A když to opravíš, tak přestane chodit zase ten přeložený program
2) překládaný program je závislý na nějakých knihovnách, které v době překladu máš, ale někdy potom odinstaluješ balík, který je obsahuje (dpkg ti to dovolí, protože ho přeložený program neinformoval, že na těch knihovnách závisí.) Pokud ten program dlouho nebudeš používat, těžko si vzpomeneš, co všechno jsi dělal, že to najednou nechodí.
Pokud tady je ta možnost, je lepší využít balíčkovací systém (u mplayeru to jde, zdrojáky stažené přímo z mplayerhq.hu jsou na to dělané)
2) překládaný program je závislý na nějakých knihovnách, které v době překladu máš, ale někdy potom odinstaluješ balík, který je obsahuje (dpkg ti to dovolí, protože ho přeložený program neinformoval, že na těch knihovnách závisí.) Pokud ten program dlouho nebudeš používat, těžko si vzpomeneš, co všechno jsi dělal, že to najednou nechodí.V tomhle případě je možné použít místo
make install a instalace rovnou do /usr, použít make checkinstall -> vytvoření .deb balíku a přidání do místního repozitáře zapsaného klasicky v /etc/apt/sources.list - v takovém případě je software zkompilovaný a zapsaný se závislostmi na knihovnách, ale programy jako apt-*, aptitude, dselect a podobné o něm vědí a i o jeho závislostech. Pokud byste pak chtěl software odstranit, a s ním i nějaké knihovny, systém by Vás upozornil, pokud by na těchto knihovnách bylo závislého něco jiného.
Tiskni
Sdílej: