Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
#!/usr/bin/perl -w
use strict;
open(FAJL,$ARGV[0]);
my @lines = < FAJL >
close(FAJL);
my $i;
my $vyskyt=0;
for ( $i=0; $i<(scalar @lines)-1; $i++ ) {
$vyskyt += ($lines[$i] =~ tr/msgstr/msgstr/);
}
print $vyskyt."\n";
Ako vstup je pouzity po subor pre lokalizaciu isteho programu. Subor ma 3265 riadkov. Retazec msgstr sa vyskytuje na riadku maximalne jedenkrat, navyse sa nevyskytuje na kazdom riadku a v pocte riadkov su zahrnute aj prazdne riadky. Kazdopadne pocet msgstr nema sancu prekrocit hranicu 3265 vyskytov. Pocet vyskytov by sa mal pohybovat niekde v rozpati 600-700 vyskytov. Avsak po spusteni skriptiku mi to hodi cislo 20850 vyskytov. Cim je to sposobene?
$vyskyt += ($lines[$i] =~ /msgstr/);
a melo by to fungovat.
=~ /msgstr/ je to iste ako =~ m/msgstr/?
tr není s ani m#!/usr/bin/env perl use warnings; use strict; undef $/; my $vyskyt=0; $_ = <>; $vyskyt++ while m/msgstr/g; print $vyskyt,"\n";Trošku zkušenější třeba takto
#!/usr/bin/env perl
use warnings;
use strict;
undef $/;
print scalar @{[<> =~ m/msgstr/g]}, "\n";#!/usr/bin/env perl
use warnings;
use strict;
my $vyskyt = 0;
$vyskyt += @{[m/msgstr/g]} while <> ;
print $vyskyt,"\n";
Nebo dokonce jako onliner
perl -ne '$vyskyt += @{[m/msgstr/g]}; END{print $vyskyt,"\n"}'=~ /msgstr/ to iste ako =~ m/msgstr/? Odpoviem si sam, je.
btw, ešte môžeš skúsiť nasledovné:
$vyskyt = grep { m/msgstr/ } <>;
# alebo
print scalar grep { m/msgstr/ } <>;
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
Inak možno použiť i nasledovnú konštrukciu:Máš bod$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $., "\n";
Ale správně to má být
$/ = 'msgstr'; 1 while <>; print $. - 1, "\n";
TIMTOWDI ...
undef $/; print -1 + scalar split (/msgstr/, <>), "\n";
scalar je tam zbytečné, protože + to přepne do skalárního kontextu. Použít split mě nenapadlo a přitom je to tak hezké
Jako one liner a bez načítání všeho naráz to pak může být třebaperl -ne '$a+=-1+split/msgstr/; END{print "$a\n"}'Ale když už jsme u toho splitu, tak hezčí by byloperl -Fmsgstr -ane '$a+=-1+@F; END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=@F-1;END{print "$a\n"}'
perl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print "$a\n"}'
perl -e'undef$/;print-1+split("msgstr",<>),"\n"'a nejkratší varianta se čtením po řádcíchperl -Fmsgstr -ane'$a+=$#F;END{print"$a\n"}'
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
((
perl -ne'BEGIN{$/=shift}END{print$.-1,"\n"}' msgstr
rozdiel oproti nižšie spomenutému grep-u je v počítaní výskytov a nie riadkov s výskytom
)
)
v porovnani so split, resp s $/ má najkratší variant nevýhodu v tom, že hľadaný reťazec nemôže obsahovať new-line ... takže o tri znaky viac
perl -ne'BEGIN{$/="msgstr"}END{print$.-1,"\n"}'
grep -c msgstr
$count +=($sentence =~ tr/*/*/). Zhodou okolnosti som pracoval na preklade isteho softu a zacalo mi v hlave vrtat(zo zvedavosti) ako by sa dalo v perle realizovat spocitanie vyskytu vybraneho retazca v urcitom subore, vyuzitim zmienovanej konstrukcie. Neslo mi o to aby to bolo naj a ani o to aby som spocital pocet retazcov v preklade. Tie sa daju lahko spocitat cez msgfmt --statistics your.po a netreba ani nic programovat. Potom si sa objavil ty a prisiel so svojimi minimalistickymi rieseniami, coz je fajn aspon sa nieco priucim. S preliezania webu a citania programov mam vsak skusenost taku, ze riesenia tvojho druhu sa moc nepouzivaju. Preco? Stale vsak uplne nerozumiem ako perl tie znaky pocita. Moj odhad je taky, ze obsah zatvorky vyhodnoti ako boolean a ten potom vrati ako 1 alebo 0. A pretoze ked v '$sentence' najde '*' vrati true co je 1 je mozne tohoto faktu vyuzit napriklad na urcenie poctu znakov v retazci. Mam pravdu, alebo sa mylim?
tr/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds
y/SEARCHLIST/REPLACEMENTLIST/cds
Transliterates all occurrences of the characters found in the
search list with the corresponding character in the replacement
list. It returns the number of characters replaced or deleted.
If no string is specified via the =~ or !~ operator, the $_
string is transliterated. (The string specified with =~ must
be a scalar variable, an array element, a hash element, or an
assignment to one of those, i.e., an lvalue.)
odpoveď na otázku "prečo" je jednoduchá ... drvivá vačšina programátorov sa zastaví pri prvom funkčnom riešení. A ako vidíš aj z tejto diskusie, riešenie iterovalo v niekoľkých krokoch. Nevraviac o tom, že tu sú vypísané asi všetky kroky, podľa toho, kto si kedy na akú vlastnosť spomenul
Tiskni
Sdílej: