Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
.
Nebude se to projevovat "skoro" nijak.
Obecně u všech bonding/trunking mechanismů platí, že "jedna a táž" komunikace cestuje vždy stejnou linkou. Algoritmy mohou být různé, ale typicky se spočte nějaký hash ze zdrojové a/nebo cílové MAC nebo IP adresy, a podle něj se rozhodne, kterou z linek v trunku provoz poteče. (Toto chování je dáno požadavkem, aby na linkové vrstvě nedošlo k reorderingu paketů.)
V praxi to znamená, že máte-li strunkované dvě 100 Mbitové linky, jedna komunikace (stahovaní ze serveru, ping, ...) vždy poběží jednou a tou samou linkou a vždy bude mít k dispozici maximálně oněch 100 Mbitů.
Rychlost stahování vám to tedy v žádném případě neznásobí, co se týče pingových odezev a podobně, způsobí to jenom to, že prostě poběží méně zatíženou lajnou - čili opět to neznamená téměř nic. Čekáte-li (na 100 Mbitovém switchovaném) Ethernetu sumární přenosy méně než cca 80 Mbitů (== 60-90, podle kdečeho), nemá trunk smysl. Při přenosech více než cca 80 Mbitů vám to trunk trochu vylepší, při přenosech >100 Mbitů vám to vylepší znatelně.
Každopádně, zázraky (ve smyslu polovičních RTT a dvojnásobných rychlostí) od toho nečekejte, tak to ani fungovat nemůže.
. Bohužel to tedy je úplně k ničemu, protože stejně rychlost nevyužiji (disk nezvládne = starší router). Takže to nakonec můžu nechat pouze jako redundanci konektivity.
Tiskni
Sdílej: