Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Pokročilý uživatelé mohou na Mandrivu pohlížet s despektem, nicméně i jim může sloužit k plné spokojenosti."Nevím, kdo tohle psal (nemám náladu se dívat), ale napsal to jako hňup
).
Protože jsem autor toho výroku, tak tady odpovím. Řada velmi zkušených lidí pohlíží na Mandriváky poněkudsi zpatra (činí tak zejména Slackwaristi a Gentoočkaři). Já jsem od Mandrivy odešel,
ne z důvodů, že bych se chtěl dostat mezi ty znalé
, důvodů bylo mnoho, jiných a nebudu je tu psát.
Stojím si za tím, co jsem napsal. Skvělá distribuce pro začátečníka, ale od jistých požadavků některé věci v Mandrivě bolí. Mimochodem jeden z důvodů bylo to, že mám i PowerPC a zvykl jsem si na Ubuntu, aptitude mi vyhovuje více než rpm nástroje v Mandrivě.
Skvělá distribuce pro začátečníka, ale od jistých požadavků některé věci v Mandrivě bolí.No to je jádro pudla, na to se asi původnítazatel Huggo ptá. Mně by to teda taky zajímalo. Jký požadavky?
Tak OKi, alespoň něco:
.Prostě jak jsem řekl kolegovi. 1000 malých a nevýznamných problémů, ale v součtu mě otrávily. Prostě jsem pak čuchnul k něčemu, co fungovalo lépe a své volby nelituji.
u mega dister jako debian, suse, mandriva bych si nebyl jist prehlednosti -- napr. ktery nastroj nahazuje sitova rozhrani na debianu a prirazuje jim ip adresy? ja to lehce nezjistil :( nejaky /sbin/ifup ? (pravda, moc jsem to nezkoumal podrobne).Trefa, je to ifup, dá se to lehce zjistit, je to jako všude jinde (i když někde je to jakoby skryté pod GUI nebo názvem init scriptu)

Podle řeči moc dlouho ne.
Ahoj, pořád slyším že mandriva je distro pro začátečníky, zatímco třeba gentoo je pro opravdové machry a tak.Tyhle řeči chápejte ve smyslu "i, také pro začátečníky", tzn. že má oproti distribucím, které bychom tak neoznačili, jakýsi bonus navíc, a tou je jakási příprava systému "na klíč" týmem profesionálních vývojářů. Ačkoliv si jistě můžete stejně jako u ostatních distribucí stáhnout jen základ a dávat si to dohromady sám - k čemuž jste např. u Gentoo nebo ArchLinuxu prostě donucen. To neznamená, že Gentoo nebo ArchLinux nejsou vhodné pro začátečníky, ale pouze to, že zprovoznění a údržba systému na vás bude klást rozdílné nároky: hlavně se to týká ochoty osvojit si různé znalosti. Distribuce označované jako vhodné pro začátečníky tedy nejsou něco méněcenného jako "dětské kolo", ale naopak, jako kolo kompletně sestavené profesionální firmou tak, že už na něj nemusíte prakticky sahat. Distribuce "pro machry" (řekněme spíše experimentátory, co mají čas a náladu se v tom vrtat) v této analogii můžete přirovnat ke kolu, které obdržíte rozmontované v bedně spolu s návodem, jak si ho svépomocí dát dohromady. Vrtat se ovšem po libosti můžete i v tom kole, co dostanete sestavené, a taky si ho po libosti upravovat, stejně jako to kolo, co si sestavíte sám. Iluze distribuce "pro machry" vzniká z toho, že pochopitelně při svépomocném sestavování kola nuceně pochytíte některé znalosti či náznaky znalostí, které vám při tom pozdějším bastlení mohou pomoci. V případě distribucí jako Mandriva (nebo SUSE) nejste většinou k osvojení těchto znalostí (např. jak namontovat brzdy) nucen, abyste mohl plnohodnotně jezdit na slušném kole = kompletním operačním systému. Snad vám i ostatním tato malá analogie pomůže
Distribuce "pro machry" (řekněme spíše experimentátory, co mají čas a náladu se v tom vrtat) v této analogii můžete přirovnat ke kolu, které obdržíte rozmontované v bedně spolu s návodem, jak si ho svépomocí dát dohromady.Takže Gentoo je něco jako Ikea mezi Linuxovými distribucemi? Nemělo by se to jmenovat aspoň Gentøø?
Tiskni
Sdílej: