Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Asi byste měl (po více než osmi letech) vzít konečně na vědomí, že příkaz ifconfig je (v Linuxu) obsolete. Viz dokumentace k iproute2:
Theiputility does not change thePROMISCorALLMULTIflags. These flags are considered obsolete and should not be changed administratively.
a o něco dále:
The values ofPROMISCandALLMULTIflags shown by theifconfigutility and by theiputility are different .ip link lsshows the true device state, whileifconfigshows the virtual state which was set withifconfigitself.
ifconfig, ale na Linuxu už osm let ne, na Linuxu jsou to nástroje z balíčku iproute2, tedy zejména příkaz ip. To, že pro některé operace částečně funguje i ifconfig, je spíš shoda okolností a v tomto případě tomu tak navíc není - viz ta citace.
Ale to je právě ta zásadní chyba. Příkaz pro konfiguraci síťových rozhraní není obyčejná aplikace, kde by takový argument měl svůj smysl. Je to příkaz, který komunikuje přímo s jádrem a pomáhá konfigurovat to, jak jádro funguje. Takový příkaz prostě musí být svázán s tím, jak příslušná část jádra funguje a jaké rozhraní pro konfiguraci dává k dispozici. Tuto podmínku příkaz ifconfig od vydání jádra 2.2.0 (leden 1999) nesplňuje, funguje pouze částečně v emulaci, ukazuje vám neexistující objekty, neukazuje existující a nezřídka dělá něco úplně něco jiného, než co se tváří že dělá. Ale tomu se nelze divit, prostě to jádro funguje jinak, než ifconfig (a nejen on, týká se to také třeba route nebo arp) předpokládá.
Je to jako kdybyste používal ke konfiguraci paketového filtru příkaz ipchains. Také to na jednoduchých příkladech bude do určité míry fungovat, ale spoustu věcí pomocí něj nenakonfigurujete vůbec a i u těch, které nakonfigurovat půjdou, to často povede k neočekávaným (a nepříjemným) efektům (přesně jako u ifconfig). Dnes ovšem dávno nikoho nenapadne na systémech s jádrem 2.6 používat příkaz ipchains - bohužel na rozdíl od ifconfig; a to přesto, že ipchains je obsolete až od jádra 2.4, tedy o jednu stabilní řadu a dva roky kratší dobu než ten nešťastný ifconfig. A stejně jako na BSD používáte BSD příkaz pro konfiguraci paketového filtru a na Linuxu linuxový příkaz, bylo by logické používat na BSD jeho příkaz pro konfiguraci síťových rozhraní a na Linux ten, který je k tomu určen v Linuxu. A to opravdu není ifconfig - už více než osm let ne.
Asi záleží na tom, jak přesně byla myšlena formulace "the virtual state which was set with ifconfig itself. Jestli tak, že ifconfig pouze nastavuje a zobrazuje virtuální příznak nezávislý na skutečném stavu rozhraní, nebo tak, že ifconfig rozhraní skutečně přepne, ale zobrazuje nezávislý příznak, který se mění pouze v případě, že přepnutí provedl ifconfig.
Můžete si to nakonec vyzkoušet:
#ifconfig eth0 | grep -c PROMISC
0
#ifconfig eth0 promisc
#ifconfig eth0 | grep -c PROMISC
1
#ifconfig eth0 -promisc
#ifconfig eth0 | grep -c PROMISC
0
#tcpdump -i eth0 &
#ifconfig eth0 | grep -c PROMISC
0 -- wtf???
#ip link show eth0 | grep -c PROMISC
1 -- ok
Samozř. to hovoří jasně pro používání iproute2, nicméně pokud potřebujete nastavit promisc, ifconfig shodou náhod stále funguje.
[42962802.070000] eth0: set allmulti [43387826.260000] device eth0 entered promiscuous mode [43387832.000000] device eth0 left promiscuous mode
toho promisc jsem si u ifconfig nevsimnul
A dobře jste udělal. Na příkaz ifconfig jako takový (v Linuxu) ve vlastním zájmu zapomeňte.
Tiskni
Sdílej: