Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Asi byste měl (po více než osmi letech) vzít konečně na vědomí, že příkaz ifconfig je (v Linuxu) obsolete. Viz dokumentace k iproute2:
Theiputility does not change thePROMISCorALLMULTIflags. These flags are considered obsolete and should not be changed administratively.
a o něco dále:
The values ofPROMISCandALLMULTIflags shown by theifconfigutility and by theiputility are different .ip link lsshows the true device state, whileifconfigshows the virtual state which was set withifconfigitself.
ifconfig, ale na Linuxu už osm let ne, na Linuxu jsou to nástroje z balíčku iproute2, tedy zejména příkaz ip. To, že pro některé operace částečně funguje i ifconfig, je spíš shoda okolností a v tomto případě tomu tak navíc není - viz ta citace.
Ale to je právě ta zásadní chyba. Příkaz pro konfiguraci síťových rozhraní není obyčejná aplikace, kde by takový argument měl svůj smysl. Je to příkaz, který komunikuje přímo s jádrem a pomáhá konfigurovat to, jak jádro funguje. Takový příkaz prostě musí být svázán s tím, jak příslušná část jádra funguje a jaké rozhraní pro konfiguraci dává k dispozici. Tuto podmínku příkaz ifconfig od vydání jádra 2.2.0 (leden 1999) nesplňuje, funguje pouze částečně v emulaci, ukazuje vám neexistující objekty, neukazuje existující a nezřídka dělá něco úplně něco jiného, než co se tváří že dělá. Ale tomu se nelze divit, prostě to jádro funguje jinak, než ifconfig (a nejen on, týká se to také třeba route nebo arp) předpokládá.
Je to jako kdybyste používal ke konfiguraci paketového filtru příkaz ipchains. Také to na jednoduchých příkladech bude do určité míry fungovat, ale spoustu věcí pomocí něj nenakonfigurujete vůbec a i u těch, které nakonfigurovat půjdou, to často povede k neočekávaným (a nepříjemným) efektům (přesně jako u ifconfig). Dnes ovšem dávno nikoho nenapadne na systémech s jádrem 2.6 používat příkaz ipchains - bohužel na rozdíl od ifconfig; a to přesto, že ipchains je obsolete až od jádra 2.4, tedy o jednu stabilní řadu a dva roky kratší dobu než ten nešťastný ifconfig. A stejně jako na BSD používáte BSD příkaz pro konfiguraci paketového filtru a na Linuxu linuxový příkaz, bylo by logické používat na BSD jeho příkaz pro konfiguraci síťových rozhraní a na Linux ten, který je k tomu určen v Linuxu. A to opravdu není ifconfig - už více než osm let ne.
Asi záleží na tom, jak přesně byla myšlena formulace "the virtual state which was set with ifconfig itself. Jestli tak, že ifconfig pouze nastavuje a zobrazuje virtuální příznak nezávislý na skutečném stavu rozhraní, nebo tak, že ifconfig rozhraní skutečně přepne, ale zobrazuje nezávislý příznak, který se mění pouze v případě, že přepnutí provedl ifconfig.
Můžete si to nakonec vyzkoušet:
#ifconfig eth0 | grep -c PROMISC
0
#ifconfig eth0 promisc
#ifconfig eth0 | grep -c PROMISC
1
#ifconfig eth0 -promisc
#ifconfig eth0 | grep -c PROMISC
0
#tcpdump -i eth0 &
#ifconfig eth0 | grep -c PROMISC
0 -- wtf???
#ip link show eth0 | grep -c PROMISC
1 -- ok
Samozř. to hovoří jasně pro používání iproute2, nicméně pokud potřebujete nastavit promisc, ifconfig shodou náhod stále funguje.
[42962802.070000] eth0: set allmulti [43387826.260000] device eth0 entered promiscuous mode [43387832.000000] device eth0 left promiscuous mode
toho promisc jsem si u ifconfig nevsimnul
A dobře jste udělal. Na příkaz ifconfig jako takový (v Linuxu) ve vlastním zájmu zapomeňte.
Tiskni
Sdílej: