Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Pořídil jsem si tv kartu. Na obraz se dá dívat někde od 40% signálu. Pokud v kaffeine vypnu prokladač, tak tam mám kostičky a zdá se mi, že jsou pořád stejný ať už je signál 50 či 90%.Pokud jsou to kostičky ve smyslu artefakty vzniklé mpeg kompresí, tak to je úplně normální a síla/kvalita signálu na tom nic nezmění. Pokud jsou to kostičky ve smyslu náhodně se objevující mapy různobarevných kostiček namísto částí původního obrazu doprovázených třeba ještě zasekáváním obrazu i zvuku, tak to znamená, že kvalita signálu je příliš slabá a ztrácejí se pakety vysílaného streamu.
No jsou to takové kostičky jako při sledování nekvalitního mpeg2 videa.Přesně to taky současné DVB-T je. Taky záleží, na jaký jsi natrefil multiplex a program (programy v multiplexu mívají různý bitrate). Na PC monitoru (a ještě víc na LCD/Plasma TV) je vidět, jak je ta kvalita hrozná. Totéž u analogu.
Prostě špatná kvalita a tak mě zaráží, že se to nemění s přibývajícím signálem.Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat? Ten stream je přece jednou daný a buď se do dekodéru dostane nebo ne. Mezi tím je pouze úzký mezistupeň, kdy se stream do přijímače dostane, ale je natolik poškozený, že se obraz i zvuk seká a neustále rozsypává.
No já jsem ale četl, že při lepším signálu je lepší i obraz tzn. při nízkým signálu dostanu jen část datového toku a karta si potom třeba chybějící pixely musí doplnit a to jsou ty kostičky.To jo, ale ty kostičky mají rozměry několik x několik pixelů a obyvykle je jich celá "mapa" co zasahuje navíc do několika snímků po sobě (jsou rozbité celé makrobloky). To je prostě vlastnost digitálu, obraz buď je v plné kvalitě nebo není vůbec a mezitím úzký mezistav, kde jsou výpadky, čtverečkování a sekání.
Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat?Šlo by to, dalo by se to udělat podobně jako u mobilních telefonů - data se rozdělí na různé složky podle významnosti a na každou složku se aplikují různé způsoby dopředné opravy chyb - nejvýznamnější složka nejlépe chráněna, aby uživatel měl aspoň něco i při slabém signálu, nejméně významná složka chráněna nejméně. Otázka je, jak by se to chovalo v praxi, tedy jestli by bylo možné nějak určit, která složka těch dat je významná a která ne.
Tiskni
Sdílej: