Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
...ale díky tomu že anglicky fakt neumim a nic jako "hardware minimum" jsem neviděl jsem se až k tomu "ch03s04.html.cs" nedostal,Pravděpodobně nemáš v prohlížeči nastavený jako preferovaný jazyk češtinu, jinak by i ta stránka http://www.debian.org/releases/stable/i386 byla v češtině.
každopádně díky za ten link, snažim se si vždycky nejdřív poradit sám, ale sám určitě taky dobře znáte případ, kdy hledáte třeba klíče, které leží uprostřed pokoje na stole, a vy je nevidíte...To se mi nestává, já hledám brýle a mám je na nose.
Jinak není zač.
instalační dvd Debiana 4.0 etc, ktrý byl přílohou LINUX Magazine. Chci ho zkusit nainstalovat virtuálně v Mandrivě 2007.1, otázkou zůstáváOtázkou především zůstává, co z toho chcete mít. Tenhle přístup se hodí možná pro testování nebo preview nějaké nové verze pro účely zběžné recenze. Jiný účel provozování Linuxu ve virtuálním prostředí jiného Linuxu mě moc nenapadá... hlavně protože od Debianu těžko získáte něco extra jiného než můžete provozovat na své Mandrivě
Takže buď se chcete jen podívat a zaexperimentovat si, tak nad tím nemusíte dumat (radši čtěte instalační příručky) a hrajte si. Ale... tak nějak by mi pasoval spíš obrácený styl, tj. zkoušet Mandrivu v Debianu a ne obráceně
Anebo chcete stabilně dvě distribuce s plnou parádou, tak si tu druhou nainstalujte normálně vedle té první (musíte si udělat místo na disku, swap můžete mít společný).
A i když vývojáři onoho prostředí by vám jistě za důkladné testování byli vděčni, tak se obávám, že obecně bude dost malá ochota řešit v diskusi případné problémy instalace a rozběhání Debianu ve virtuálním prostředí, tak nebuďte překvapen ...
Přesně o to mi šlo, chci nainstalovat ještě jedno distro, ale než se rozhodnu které, chci si to vyskoušet na nečisto virtuálně, virtualbox je pro tyhle účely ideální řešení.Ani bych neřekl, protože doba ani postup instalace se lišit nebudou, neušetříte žádné místo a pokud dáte pozor na zavaděč systému, tak se nebude lišit ani doba a problematičnost "smazání" té, co se vám nebude líbit. S řešením "nanečisto virtuálně" získáte navíc jen případné ztráty výkonu, omezení interoperability nebo periférií (USB) a jiné potenciální problémy, které jsou sice prima k sebevzdělávání v oblasti virtuálních prostředí, ale už ani ne tak co se týče vlastní linuxové distribuce. A samozřejmě ten kůůlovej pocit, že vám v okýnku běží jiný operační systém (což lze částečně řešit aspoň v příkazové řádce přes chroot i v distribucích nainstalovaných vedle sebe). Berte to jen jako názor někoho, kdo do Virtualboxu nainstaloval jen Windows, zato vedle sebe už (z experimentálních důvodů) i třeba 5 kousků rozdílných distribucí (včetně FreeBSD a NetBSD). Je docela dobře možné, že vám někdo jiný poradí jinak a moje předsudky vůči virtuálním prostředí vyvrátí.
díky za info
Tiskni
Sdílej: