Domácí síť - II (diskuse)

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim Clanek je sice psany vcelku dobre, ale osobne se mi moc nezamlouva pouzite reseni. Proc budovat v domaci siti tenke klienty? Ja osobne bych nainstaloval klasicky distribuci se vsim vsudy co na desktop patri a na server serverovou instalaci (vsemozny demony a bez X). Navzajem bych to sesitoval a nasdilel. Zdenek

[Martin Beránek]

tak to je videt ze si necetl prvni dil... az si ho prectes pochopis

[Vlastimil Ott]

Jak zminuje ctenar pode/nade mnou, v prvnim clanku jsem napsal, proc pouzivam tohle reseni. Proste jsem doma mel stare pentium a chtel jsem na nem mit klasickou distribuci se vsim vsudy. Proto tohle reseni. --vo

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim Vase duvody uz sice chapu, ale nejde mi do hlavy jedna vec. Nechci vyvolavat flamewar, ale nezda se mi, ze by byl linux nejak narocnejsi nez Win98. Protoze Win98 se na Pentiu 200 s 32MB cejtej jako doma. (W95 osr2 by byly jeste o chlup rychlejsi, ale uz jsou zastarale) Nechci narazet na cenu nebo legalnost tohoto reseni, to si nechame jinam, chtel bych rozebrat vykonosnti rozdily tohoto reseni. Reseni pomoci tenkych klientu muze usetrit vykon klienta v takovych pripadech, ktere se daji obecne oznacit jako davkove vypocetni ulohy, jako je treba kodovani zvuku a videa, zvuk mozna realtime, video uz ne. Naopak je rada uloh, kde toto reseni neprinasi zadny vykon nebo nejde pouzit, jako je treba prehravani filmu. Bud se cely film dekoduje na klientovi (coz musi stihat CPU) nebo se muze dekodovat na serveru a klientovi bosilat cista framebufferova data, coz by zase nezvladla sit (to jsem sice nezkousel, ale silne o tom pochybuju). Narust vykonu bych videl treba u grafickych programu, filtry a jine ukony (vetsinou narocne na vykon) se zpracovavaji na serveru a na klienta se posila jen vysledek, to sit zvladne bez potizi. Vysledek je pak v podstarte neco jako VNC. Tak mi prosim napiste, jake aplikace na techto klientech provozujete a co vsechno to zvladne. Zdenek

[Vlastimil Ott]

(Taky nejdu do flame.) Jedna se o domaci sit, tzn. o aplikace typu textovych editoru (KOffice, OpenOffice, Kile, Quanta), aplikaci pro internet (Mozilla, gFtp), dale cas od casu nejaky jiny standardni program (Gimp pro jednoduchou upravu obrazku). Nejde v zadnem pripade o nejakou firemni sit, po ktere bude litat napr. video. Na tom pentiu je grafika S3 (1 MB), coz staci tak akorat na slusne rozliseni na 15" monitoru. Ucelem takove site je soucasna prace vice clenu rodiny. Uz se mi to osvedcilo. Kazdy ma navic svuj ucet, coz je pro me velice dulezity fakt. Nad nejakymi windows me nenapadlo vubec ani premyslet!!!! (Vadi mi uz to, ze je musim pouzivat v praci.) Cili nehledejte v tom nic, co nenajdete Domaci sit; nic vic, nic min. --vo

[Daniel Smolik]

Zdravim, jen jednu malou poznamku, provozuji doma to same a rekl bych, ze k naproste spokojenosti. Ale mam jeste jedno zlepseni. A tim jsou diskless stanice. Zena ma v pocitaci pouze P75/pasivni chladic + sitovou kartu s boot rom. A to je vse. Hlavni vyhoda opravu vysoka odolnost proti cemukoli ). Ted nedavno jsem konecne rozchodil sitovou transparentnost v KDE + artsd takze by mel jit i zvuk pres sit.A co se tyka videa tak to po 100M siti lze , ale full screen moc ne. Rekl bych, ze je spis problem v rychlosti terminalu, nez site.

[Vlastimil Ott]

Jasne. Ja jsem sitovku s boot ROM neshanel, mam tam harddisk 200MB. Neni tam ani swap, neni potreba. Harddisk usina po cca 10 minutach na dlouhou dobu. Vsechno fici po siti. Krome zvuku zatim. Mate ho zprovozneny jen v KDE, nebo obecne v XFree? Zatim totiz nevim, jak na to. Vadi mi, ze nektera zarizeni (prave zvukovka) se berou z terminalu, ne ze serveru. --vo

[Daniel Smolik]

S tim zvukem je to prave pakarna neni na to zadny standart. Ted se pripravuje neco jako X-multimedia , ale je to v zacatku. Takze ted mi chodi arts+NAS nebo esound, ale u esoundu zalezi na aplikaci jak dobre to jde. U arts je to zcela transparentni. Jinak pokud bude zajem poradim. Je to celkem pakarna.

[Vlastimil Ott]

No pristi tyden vyjde treti dil Domaci site, doufam, ze to do te doby vyresim. Pokud ne, ozvu se. Dik --vo

[lonewolf]

s arts problem neni. je sitove transparetni a stabilni. navic je tu moznost emulace dsp zarizeni pres artsdsp pro aplikace ktere jaksi s arts nepocitaji ;)

[Tomáš Tatoušek]

Předesílám, že jako uživatel Linuxu pouze na desktopu jsem byl sítěmi absolutně nedotčen. První díl mě však natolik navnadil, že jsem se rozhodl do toho konečně říznout. Ve sklepě jsem vyhrabal staré Pentium 120MHz s grafikou S3/1MB bez CD mechaniky, přetaktoval na 133MHz a vyrazil k sousedům do Electroworldu koupit no-name síťovky v "hezkém dárkovém balení" i s kabelem. Měl jsem štěstí. RedHat je detekoval jako Realtek RTL-8139 a vše šlo "skoro" jako po másle. Instalace z PC server.byt na PC stanice.byt se rozběhla v textovém režimu ..... Díky Tomáš Tatoušek

[Vlastimil Ott]

Takže to mám chápat tak, že se to povedlo a že nelitujete námahy? Jestli jo, těší mě to. --vo

[Tomáš Tatoušek]

Přesně tak. Námahy rozhodně nelituji. Naopak. Chtěl bych toto řešení využít i ve své práci pro vybudování malé sítě se železem, které je k dispozici. Instalace na stanici.byt se povedla a jsem zvědav, jak si tato "šunka" poradi s OpenOffice. Těším se již na pokračování. Zdraví Tatoušek

[Vlastimil Ott]

Paráda! Jsem rád, že alespoň jednomu ze čtenářů to nějak pomohlo. Díky. Třetí (a poslední) díl bude asi ve čtvrtek. Nejsem sice odborník, ale rád poradím. --vo

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Toto reseni muzu z vlastni zkusenosti jen doporucit. Pouzivame to v praci a uspora za hardware je znacna. Nejvetsi efekt je prave u toho OpenOffice.org ale musite mit dost pameti na serveru. Pocitejte s cca 150MB + 20MB/user (GNOME) nebo 200MB + 25MB/user (KDE) + 80MB + 10-20MB/user (Mozilla) + 80MB + 10-20MB/user (OO.o) u Mozzily a OO.o hodne zalezi na tom co je tam otevrene. Jinymi slovy s 1GB v pohode uzivite 15 uzivatelu pri bezne kancelarske praci (max 30 users na jednom 100Mbit ethernet segmentu - zakazat screensavery ). S CPU neni problem od nejakych 850MHz PII (5 users) vetsinou se to zapoti jen pri startu aplikace a pak je to tak cca 5% Nejvic to dostava zahul pri tisku (renderovani PS), nebo nejakem tom pakovani a podobnych davkovych ulohach. Samozrejme, ze na dual Xeonu 2GHz s 4GB RAM a 4 sitovkach utahnete 100 stanic jedna basen a usetrite cca 25 kKc na stanici (kdyz nemate po ruce srot, tak si vystacite s nejakym repasem do 5 kKc misto 30 kKc za herni konzolu, ehm chtel jsem rict beznou pracovni stanici )

[Vít Heřman]

Bud jsem z linuxu na prilis dlouho vypad a nebo je to opravdu Vas omyl - ale to ze server neodpovida na ping ze stanice rozhodne neznamena ze na stanici/serveru nebezi portmapper. Portmapper nema s pingem vubec co do cineni - je nutny pouze na pocitacich na kterych hodlame provozovat nejakou SUN RPC sluzbu - tedy nejspise NFS server (nikoliv klient). Proto na stanici vubec bezet NEMUSI, protoze stanice je pouhym nfs klientem. Na serveru je potrebny pro funkci nfs serveru. Network unreachable tedy neznaci absenci portmapperu ale nejcasteji chybne smerovani ci nastaveni sitove karty. Pro funkci pingu je nutne pouze nastavit spravne sitovku a smerovani. ping je sluzba ICMP protokolu - ten je standartni soucasti TCP/IP kodu v jadre. Pokud mate v jadre TCP/IP (kdo ne???) tak tam mate i ICMP. Pokud se mylim tak me opravte ale jsem si temer jistej. Jinak je clanek pjeknej a tesim se na pokracowani - jeste nikdy jsem tenkyho klienta nedelal a uz jsem na to celej zhawej.

[Vlastimil Ott]

Ano, máte pravdu. Omlouvám se za nepřesnost. Na Stanici mám spuštěný nfsd server, abych se na ni mohl dostat přes NFS ze serveru. Tento fakt jsem ale v článku neuvedl, protože jsem si ho neuvědomil. Omlouvám se. Na Stanici je to zbytečně spuštěná služba. Je to tedy volitelná možnost, ale NE nutnost. Děkuji za upozornění a čtenářům se omlouvám. --vo