Domácí síť - II

8. 5. 2003 | Vlastimil Ott | Sítě | 24751×

V prvním díle jsme si připravili Server k instalaci systému na druhý počítač -- Stanici. Dnes budeme pokračovat v instalaci.

Dokončení přípravy Serveru

Pokud vám funguje síťová komunikace na Serveru, je systém připraven ke komunikaci s jiným počítačem. Teď je ale nutné specifikovat typ komunikace (protokol a služby) a nastavit sdílené zdroje (adresářový strom s balíčky distribuce, kterou chceme instalovat na Stanici).

Network File System -- NFS

NFS je systém určený k nezabezpečenému sdílení zdrojů (souborů). Na straně serveru poskytneme adresáře ke sdílení (export adresářů), které na klientovi připojíme (mount) do existující adresářové struktury. Exportování adresářů umožňuje program (daemon, démon) nfsd. Ten se spouští skriptem z adresáře /etc/rc.d/ (ve Slackware je to /etc/rc.d/rc.nfsd, v jiných distribucích pravděpodobně podobný skript nebo prostřednictvím rutiny typu setup). Spustit jej pochopitelně musí root, nejlepší je nastavit jeho spouštení po startu systému. To, jestli démon běží, zjistíte příkazem

ps aux | grep nfsd
root    164  0.0  0.0   0    0 ?   SW   17:06    0:00 [nfsd]

Pokud bude výstup z programu ps prázdný, program neběží. Nyní je nutné specifikovat adresáře, které mají být poskytnuty "do sítě". Je vhodné poskytnout je pouze konkrétním/u počítači/počítačům. Editujte soubor /etc/exports (bude pravděpodobně prázdný) a dopište do něj adresář, ve kterém se nacházejí zdrojové balíčky distribuce. Formát každého řádku je následující:

adresar     IP_adresa_nebo_jmeno_klienta(priznaky)

Příznaky specifikují přístup k adresáři ze strany klienta. Pro podrobný popis vyhledejte man exports. První z níže použitých znamená, že klient může obsah adresáře pouze číst, a to i když má adresář nastavená práva zápisu pro všechny uživatele. Předpokládejme, že distribuci máte připravenu v adresáři /install (volitelně přímo z připojeného cédéčka).

# See exports(5) for a description.
# This file contains a list of all directories exported to other computers.
# It is used by rpc.nfsd and rpc.mountd.


/install     stanice.byt(ro,insecure)  # nebo cd-rom?
#/mnt/cdrom  stanice.byt(ro,insecure)


Pokud démon nfsd běží, restartujte jej; nejčastěji příkazem /etc/rc.d/rc.nfsd restart nebo podobným. Tím dojde k aktualizaci seznamu exportovaných adresářů. Pokud neběží, spusťte jej. Tento démon spustí v případě požadavku na připojení adresáře /install rutinu rpc.mountd, která komunikuje se stanicí a poskytne na ní běžícímu nfsd "odkaz" (resp. "obraz") adresáře /install. Ten je na stanici připojen do adresářové struktury. Připojení tedy funguje stejně jako v případě lokálního média. Úspěch operace ověřte (jako root) příkazem exportfs:

exportfs
/install    stanice.byt

Pro jistotu

Některé distribuce mohou implicitně zakazovat přístup k systémovým službám. Proto se přesvědčte, že v souboru /etc/hosts.allow není žádný záznam, nebo je tam záznam

ALL:ALL

Je ovšem nebezpečné (a hloupé) používat takový soubor v "otevřené" síti, proto jej po instalaci změňte (viz man portmap). Analogicky: soubor /etc/hosts.deny by měl být prázdný -- nejsou žádní klienti, jimž by byl zakázán přístup k síťovým službám (opět: později vhodné změnit).

Příprava instalace

Nyní je tedy vše připraveno, zbývá ještě vytvořit bootovací a instalační disketu/diskety. To se v každé distribuci liší, popis najdete na instalačním CD. Pochopitelně je nutné použít diskety určené pro síťovou instalaci. Obvykle jejich počet nepřesáhne tři kusy. Po jejich vytvoření se ujistěte, že jsou k dispozici zdrojové balíčky distribuce, síťová karta je nainstalovaná, běží portmapper (předchozí díl) a démon nfsd čeká na síťové spojení. Pusťte k počítači přítelkyni/manželku/syna/dceru (nehodící se škrtněte) a doufejte, že je nebudete muset rušit. Vy se přesuňte na (delší dobu) ke Stanici.

Instalace systému na Stanici

Nastavení síťové komunikace

Do disketové mechaniky vložte startovací disketu a propracujte se k síťové instalaci (bude nutné vložit další disketu s podporou sítě). Během tohoto procesu by měl instalační program najít a nakonfigurovat síťovou kartu. Pokud se tak nestane, citelně "odstraňte" osobu sedící u Serveru a položte dotaz do diskuze na AbcLinuxu. Je totiž pravděpodobné, že je karta na Stanici příliš stará/nová a distribuce, kterou jste vybrali, ji nepodporuje. Je to nepravděpodobné, ale stát se to může. Řešením je zvolit jinou verzi nebo distribuci.

Pokud je karta správně nastavena, program se vás zeptá na zdroj instalačních balíčků -- vyberte NFS (další volby bývají HTTP nebo FTP). V následujících dialogových oknech zadejte údaje o síťovém spojení. Na tomto místě musím maximálně abstrahovat, takže se omezím na přehlednou tabulku.

DHCP	(ne)
Adresa vašeho stroje	192.168.1.20
Síťová maska/Netmask	255.255.255.0
Gateway	(žádná)
Adresa serveru, ze kterého instalujete	192.168.1.10
Adresář, ve kterém jsou na serveru uloženy balíčky	/install

Tato část je kritická. Pokud něco nefunguje, projeví se to právě nyní. Nejčastější chyby, které mohou ovlivnit instalaci, jsou: na serveru neběží některá služba (portmapper, nfsd), špatně vyexportovaný adresář, špatně zadaná cesta k adresáři (v adresáři /install na serveru by měl být kořenový adresář instalačního CD), zakázáný přístup ke službě, nefunkční síťová karta na Stanici.

Vlastní proces instalace

Dostali jsme se k meritu věci. Pokud se spustí instalační program v celé své kráse (obvykle grafický), máte vyhráno. Vyberte pouze balíčky, které jsou nutné pro běh Stanice, její zasíťování a běh x-serveru. Nemá smysl instalovat grafická prostředí nebo manažery, multimediální programy, servery (kromě nfsd), podporu SCSI (pokud na Stanici není harddisk tohoto typu, což je velice nepravděpodobné ) apod. Kompletní instalace by měla být naprosto minimální, řádově pod 100 MB, ale může to být i mnohem méně. Pro x-server nainstalujte pouze základní sadu fontů, neinstalujte freetype fonty; ty budeme sdílet ze Serveru. Vhodnými doplňkovými programy jsou Midnight Commander a mpg123/mpg321 pro přehrávání mp3 z příkazové řádky. Ostatní programy nemají opodstatnění. Dokončete instalaci zadáním názvu Stanice (tedy stanice), domény (byt) a ujistěte se, že se při každém startu načtou ovladače síťové karty a spustí se síťové služby (portmapper a nfsd). Vytvořte si startovací disketu pro případ, že se LILO nebo jiný bootovací manažer (GRUB) nenainstaluje správně. Pokud instalátor nabízí nastavení x-serveru, nebraňte se; udělali byste to takjakotak později. Instalace končí restartem systému.

Tenkrát poprvé...

Při nabíhání systému sledujte výpisy jádra, zda se nastaví síťová karta a síťové rozhraní. Pokud ano, všechno důležité je hotovo. Pokud ne, prostudujte výpis jádra (dmesg | less). Optimální výpis vypadá např. takto (výřez):

...
via-rhine.c:v1.10-LK1.1.14 May-3-2002 Written by Donald Becker
http://www.scyld.com/network/via-rhine.html
PCI: Found IRQ 11 for device 00:12.0
PCI: Sharing IRQ 11 with 00:10.0
eth0: VIA VT6102 Rhine-II at 0xec00, 00:0a:e6:61:48:d9, IRQ 11.
eth0: MII PHY found at address 1, status 0x7849 advertising 05e1 Link 0000.
...
Installing knfsd (copyright (C) 1996 okir@monad.swb.de).
...


Ověřte, že běží portmapper (viz výše). Příkazem

ifconfig

eth0   Link encap:Ethernet HWaddr 00:0A:E6:61:48:D9
       inet addr:192.168.1.20 Bcast:192.168.1.255 Mask:255.255.255.0
       UP BROADCAST RUNNING MULTICAST MTU:1500 Metric:1
       RX packets:299767 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
       TX packets:313747 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
       collisions:29616 txqueuelen:100
       RX bytes:42149005 (40.1 Mb) TX bytes:103680242 (98.8 Mb)
       Interrupt:11 Base address:0xec00

lo     Link encap:Local Loopback
       inet addr:127.0.0.1 Mask:255.0.0.0
       UP LOOPBACK RUNNING MTU:16436 Metric:1
       RX packets:86 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
       TX packets:86 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
       collisions:0 txqueuelen:0
       RX bytes:6092 (5.9 Kb) TX bytes:6092 (5.9 Kb)


ověříte, že je síťové rozhraní funkční. Příkazem

route -n

Kernel IP routing table
Destination   Gateway   Genmask       Flags Metric Ref Use Iface
192.168.1.0   0.0.0.0   255.255.255.0   U      0    0   0   eth0
127.0.0.0     0.0.0.0   255.0.0.0       U      0    0   0   lo


si ověříte, že je správná směřovací tabulka síťových paketů, tzn., že data posílaná přes síťovou kartu eth0 mají kam směřovat. Nyní zkuste

ping server

PING server.byt (192.168.1.10): 56 octets data
64 octets from 192.168.1.10: icmp_seq=0 ttl=64 time=0.1 ms
64 octets from 192.168.1.10: icmp_seq=1 ttl=64 time=0.0 ms
64 octets from 192.168.1.10: icmp_seq=2 ttl=64 time=0.0 ms

--- server.byt ping statistics ---
3 packets transmitted, 3 packets received, 0% packet loss
round-trip min/avg/max = 0.0/0.0/0.1 ms


a dozvíte se, že Server odpovídá. Heureka! Pokud je odezva následující

ping server

PING server.byt (192.168.1.10): 56 octets data

--- server.byt ping statistics ---
4 packets transmitted, 0 packets received, 100% packet loss


portmapper na straně Serveru neodpovídá. Chyba "Network unreachable" znamená, že portmapper neběží na stanici. Další hlášení mohou značit špatnou konfiguraci síťové karty. To vše ale lze vyřešit, protože jste přece už nainstalovali systém. Hledejte opět v archivu diskuzí na AbcLinuxu.

Testujte, instalujte

Pokud se vám síťová instalace nezdaří na první pokus, nezoufejte, existují lidé, kteří to dělali i desetkrát (třeba já; chyba byla v síťové kartě). Příště vytvoříme ze Stanice grafického klienta, na kterém budete moci pracovat stejně komfortně jako na Serveru. Budu vděčný za jakékoliv připomínky či dotazy nebo kritiku.

Související články

Domácí síť - I
AbcSeriály: Linux Terminal Server Project
Nastavení síťové karty

Odkazy a zdroje

Networking HOWTO

       

Komentáře

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim Clanek je sice psany vcelku dobre, ale osobne se mi moc nezamlouva pouzite reseni. Proc budovat v domaci siti tenke klienty? Ja osobne bych nainstaloval klasicky distribuci se vsim vsudy co na desktop patri a na server serverovou instalaci (vsemozny demony a bez X). Navzajem bych to sesitoval a nasdilel. Zdenek

[Martin Beránek]

tak to je videt ze si necetl prvni dil... az si ho prectes pochopis

[Vlastimil Ott]

Jak zminuje ctenar pode/nade mnou, v prvnim clanku jsem napsal, proc pouzivam tohle reseni. Proste jsem doma mel stare pentium a chtel jsem na nem mit klasickou distribuci se vsim vsudy. Proto tohle reseni. --vo

[Zdeněk Štěpánek]

Zdravim Vase duvody uz sice chapu, ale nejde mi do hlavy jedna vec. Nechci vyvolavat flamewar, ale nezda se mi, ze by byl linux nejak narocnejsi nez Win98. Protoze Win98 se na Pentiu 200 s 32MB cejtej jako doma. (W95 osr2 by byly jeste o chlup rychlejsi, ale uz jsou zastarale) Nechci narazet na cenu nebo legalnost tohoto reseni, to si nechame jinam, chtel bych rozebrat vykonosnti rozdily tohoto reseni. Reseni pomoci tenkych klientu muze usetrit vykon klienta v takovych pripadech, ktere se daji obecne oznacit jako davkove vypocetni ulohy, jako je treba kodovani zvuku a videa, zvuk mozna realtime, video uz ne. Naopak je rada uloh, kde toto reseni neprinasi zadny vykon nebo nejde pouzit, jako je treba prehravani filmu. Bud se cely film dekoduje na klientovi (coz musi stihat CPU) nebo se muze dekodovat na serveru a klientovi bosilat cista framebufferova data, coz by zase nezvladla sit (to jsem sice nezkousel, ale silne o tom pochybuju). Narust vykonu bych videl treba u grafickych programu, filtry a jine ukony (vetsinou narocne na vykon) se zpracovavaji na serveru a na klienta se posila jen vysledek, to sit zvladne bez potizi. Vysledek je pak v podstarte neco jako VNC. Tak mi prosim napiste, jake aplikace na techto klientech provozujete a co vsechno to zvladne. Zdenek

[Vlastimil Ott]

(Taky nejdu do flame.) Jedna se o domaci sit, tzn. o aplikace typu textovych editoru (KOffice, OpenOffice, Kile, Quanta), aplikaci pro internet (Mozilla, gFtp), dale cas od casu nejaky jiny standardni program (Gimp pro jednoduchou upravu obrazku). Nejde v zadnem pripade o nejakou firemni sit, po ktere bude litat napr. video. Na tom pentiu je grafika S3 (1 MB), coz staci tak akorat na slusne rozliseni na 15" monitoru. Ucelem takove site je soucasna prace vice clenu rodiny. Uz se mi to osvedcilo. Kazdy ma navic svuj ucet, coz je pro me velice dulezity fakt. Nad nejakymi windows me nenapadlo vubec ani premyslet!!!! (Vadi mi uz to, ze je musim pouzivat v praci.) Cili nehledejte v tom nic, co nenajdete Domaci sit; nic vic, nic min. --vo

[Daniel Smolik]

Zdravim, jen jednu malou poznamku, provozuji doma to same a rekl bych, ze k naproste spokojenosti. Ale mam jeste jedno zlepseni. A tim jsou diskless stanice. Zena ma v pocitaci pouze P75/pasivni chladic + sitovou kartu s boot rom. A to je vse. Hlavni vyhoda opravu vysoka odolnost proti cemukoli ). Ted nedavno jsem konecne rozchodil sitovou transparentnost v KDE + artsd takze by mel jit i zvuk pres sit.A co se tyka videa tak to po 100M siti lze , ale full screen moc ne. Rekl bych, ze je spis problem v rychlosti terminalu, nez site.

[Vlastimil Ott]

Jasne. Ja jsem sitovku s boot ROM neshanel, mam tam harddisk 200MB. Neni tam ani swap, neni potreba. Harddisk usina po cca 10 minutach na dlouhou dobu. Vsechno fici po siti. Krome zvuku zatim. Mate ho zprovozneny jen v KDE, nebo obecne v XFree? Zatim totiz nevim, jak na to. Vadi mi, ze nektera zarizeni (prave zvukovka) se berou z terminalu, ne ze serveru. --vo

[Daniel Smolik]

S tim zvukem je to prave pakarna neni na to zadny standart. Ted se pripravuje neco jako X-multimedia , ale je to v zacatku. Takze ted mi chodi arts+NAS nebo esound, ale u esoundu zalezi na aplikaci jak dobre to jde. U arts je to zcela transparentni. Jinak pokud bude zajem poradim. Je to celkem pakarna.

[Vlastimil Ott]

No pristi tyden vyjde treti dil Domaci site, doufam, ze to do te doby vyresim. Pokud ne, ozvu se. Dik --vo

[lonewolf]

s arts problem neni. je sitove transparetni a stabilni. navic je tu moznost emulace dsp zarizeni pres artsdsp pro aplikace ktere jaksi s arts nepocitaji ;)

[Tomáš Tatoušek]

Předesílám, že jako uživatel Linuxu pouze na desktopu jsem byl sítěmi absolutně nedotčen. První díl mě však natolik navnadil, že jsem se rozhodl do toho konečně říznout. Ve sklepě jsem vyhrabal staré Pentium 120MHz s grafikou S3/1MB bez CD mechaniky, přetaktoval na 133MHz a vyrazil k sousedům do Electroworldu koupit no-name síťovky v "hezkém dárkovém balení" i s kabelem. Měl jsem štěstí. RedHat je detekoval jako Realtek RTL-8139 a vše šlo "skoro" jako po másle. Instalace z PC server.byt na PC stanice.byt se rozběhla v textovém režimu ..... Díky Tomáš Tatoušek

[Vlastimil Ott]

Takže to mám chápat tak, že se to povedlo a že nelitujete námahy? Jestli jo, těší mě to. --vo

[Tomáš Tatoušek]

Přesně tak. Námahy rozhodně nelituji. Naopak. Chtěl bych toto řešení využít i ve své práci pro vybudování malé sítě se železem, které je k dispozici. Instalace na stanici.byt se povedla a jsem zvědav, jak si tato "šunka" poradi s OpenOffice. Těším se již na pokračování. Zdraví Tatoušek

[Vlastimil Ott]

Paráda! Jsem rád, že alespoň jednomu ze čtenářů to nějak pomohlo. Díky. Třetí (a poslední) díl bude asi ve čtvrtek. Nejsem sice odborník, ale rád poradím. --vo

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Toto reseni muzu z vlastni zkusenosti jen doporucit. Pouzivame to v praci a uspora za hardware je znacna. Nejvetsi efekt je prave u toho OpenOffice.org ale musite mit dost pameti na serveru. Pocitejte s cca 150MB + 20MB/user (GNOME) nebo 200MB + 25MB/user (KDE) + 80MB + 10-20MB/user (Mozilla) + 80MB + 10-20MB/user (OO.o) u Mozzily a OO.o hodne zalezi na tom co je tam otevrene. Jinymi slovy s 1GB v pohode uzivite 15 uzivatelu pri bezne kancelarske praci (max 30 users na jednom 100Mbit ethernet segmentu - zakazat screensavery ). S CPU neni problem od nejakych 850MHz PII (5 users) vetsinou se to zapoti jen pri startu aplikace a pak je to tak cca 5% Nejvic to dostava zahul pri tisku (renderovani PS), nebo nejakem tom pakovani a podobnych davkovych ulohach. Samozrejme, ze na dual Xeonu 2GHz s 4GB RAM a 4 sitovkach utahnete 100 stanic jedna basen a usetrite cca 25 kKc na stanici (kdyz nemate po ruce srot, tak si vystacite s nejakym repasem do 5 kKc misto 30 kKc za herni konzolu, ehm chtel jsem rict beznou pracovni stanici )

[Vít Heřman]

Bud jsem z linuxu na prilis dlouho vypad a nebo je to opravdu Vas omyl - ale to ze server neodpovida na ping ze stanice rozhodne neznamena ze na stanici/serveru nebezi portmapper. Portmapper nema s pingem vubec co do cineni - je nutny pouze na pocitacich na kterych hodlame provozovat nejakou SUN RPC sluzbu - tedy nejspise NFS server (nikoliv klient). Proto na stanici vubec bezet NEMUSI, protoze stanice je pouhym nfs klientem. Na serveru je potrebny pro funkci nfs serveru. Network unreachable tedy neznaci absenci portmapperu ale nejcasteji chybne smerovani ci nastaveni sitove karty. Pro funkci pingu je nutne pouze nastavit spravne sitovku a smerovani. ping je sluzba ICMP protokolu - ten je standartni soucasti TCP/IP kodu v jadre. Pokud mate v jadre TCP/IP (kdo ne???) tak tam mate i ICMP. Pokud se mylim tak me opravte ale jsem si temer jistej. Jinak je clanek pjeknej a tesim se na pokracowani - jeste nikdy jsem tenkyho klienta nedelal a uz jsem na to celej zhawej.

[Vlastimil Ott]

Ano, máte pravdu. Omlouvám se za nepřesnost. Na Stanici mám spuštěný nfsd server, abych se na ni mohl dostat přes NFS ze serveru. Tento fakt jsem ale v článku neuvedl, protože jsem si ho neuvědomil. Omlouvám se. Na Stanici je to zbytečně spuštěná služba. Je to tedy volitelná možnost, ale NE nutnost. Děkuji za upozornění a čtenářům se omlouvám. --vo