Domácí síť - I

1. 5. 2003 | Vlastimil Ott | Sítě | 61078×

Jak vytvořit malou domácí síť ze dvou počítačů. Snadno srozumitelný návod podle vlastních zkušeností.

Určitě jste se -- stejně jako já -- alespoň jednou dostali do situace, kdy jste zjistili, že počet počítačů v domácnosti značně pokulhává za počtem uživatelů, kteří právě teď potřebují pracovat, případně musí nutně odpovědět na e-mail. Dlouho jsem se bránil myšlence koupit další počítač, ale když jsem zjistil, že cena starého Pentia 200 i s kvalitním monitorem zdaleka nepřesáhne 3000 korun, spočítal jsem si, že tyto investované peníze se mi rychle vrátí. Byl jsem si ovšem vědom závažnější skutečnosti: nevím, jak postavit síť (i když má pouze dva počítače), a už vůbec nevím, jak se to dělá v Linuxu. Dnes už to vím, a protože mě to stálo dost času, chci poradit i čtenářům AbcLinuxu. Proto také prosím odborníky o shovívavost a korekci nepřesností, protože všechno, o čem budu psát, jsem se naučil sám, takže některé věci možná budou nepřesné. Ale výsledek funguje!

Cíl našeho snažení

Hned na začátek tohoto miniseriálu vám chci sdělit, co že to vlastně budeme budovat, k čemu vám to bude a co tím vším získáte. Podle těchto návodů byste měli být schopní postavit si domácí síť běžící na Linuxu. Síť bude mít dva počítače (server, terminál), ale neměl by být problém rozšířit ji o další stanice. Na (každé) stanici bude možné spouštět aplikace ve vašem grafickém prostředí, které je nainstalované na serveru (např. KDE 3.x); problém nebude činit ani tisk. Vytvoříte komfortní pracovní prostředí, které by mělo být pro každého uživatele na kterémkoliv počítači v síti totožné (myšleno pro srovnání strojů, ne uživatelů).

Než začneme

Co všechno musíte koupit...

Na začátek si řekněme, co je k vytvoření domácí sítě (síťky) potřeba. Vycházím pochopitelně ze své situace, ale pokusím se abstrahovat . Síť postavíme na bázi klient-server. Na serveru poběží všechny procesy, které budou poskytovány klientovi na žádost. Na klientovi spustíme pouze procesy nutné pro jeho správu a pro síťové spojení. Co všechno tedy potřebujeme?

• server: bohatě stačí počítač s frekvencí kolem 400 MHz, množství operační paměti RAM by mělo rozhodně přesáhnout 64 MB (čím více, tím lépe); důležitý je rychlý disk (7200 otáček), ale není podmínkou;
• stanice: jakýkoliv počítač (pochopitelně pomalejší než server), měl by mít alespoň 16 MB RAM (nutné minimum pro grafické prostředí);
• dvě síťové karty a síťový kabel;
• operační systém Linux (na serveru už nainstalovaný); instalační diskety (popis jejich vytvoření najdete na instalačním cd); není nutné mít na serveru i stanici stejnou distribuci/verzi Linuxu; v tomto článku vycházím ze svých zkušeností s distribucí Slackware 8.0 a 9.0
• a pochopitelně čas, trpělivost a ochotu se něco nového naučit -- tohle je opravdu nutný vklad, ale berte to pozitivně

...a kolik to stojí?

Předpokládám, že server máte; snad i klienta. Pokud máte jen jeden počítač a koupíte druhý, jako server by měl sloužit ten rychlejší. (Ale to je snad jasné...) Pokud budete pořizovat klienta, pak vězte (kdo se neorientujete), že zmíněné Pentium 200 v konfiguraci 32 MB RAM/1.2 GB harddisk/disketová mechanika/grafická karta 1--4MB RAM stojí cca 1500 Kč. Součástí asi nebude CD-ROM, ale to nevadí, naopak si myslím, že je zbytečná. Kvalitní digitální monitor se značkovou elektronikou ("vnitřkem") přijde na cca 1500 Kč. Síťovou kartu koupíte v bazaru za 50--100 korun, jedná se o "krabicové" zboží (jsou naházené v krabici někde v rohu a obsluhu otravuje už to, že vám kvůli tomu musí vypsat paragon). Může se stát, že síťovka nebude funkční, proto je vhodné koupit raději novou (cca 200 Kč/kus); záleží na vás. Relativně velký problém nastává při koupi kabelu. V prodejnách VELICE neradi stříhají kabel na míru, protože celá práce neodpovídá ceně kabelu (10 Kč/m); proto počítejte s tím, že největší položkou v ceně kabelu bude práce. Není vhodné natahovat kabel venkovním prostředím, hrozí nejen zničení počítačů, ale dokonce i vyhoření domu/bytu (blesk si vybírá to nejlepší místo). Také není vhodné instalovat kabel delší než 50 metrů -- není pro to určen (elektromagnetické pole, ztrátovost při přenosu). Optimální délka kabelu by tedy neměla přesáhnout 20 metrů (z místnosti do místnosti podél zdi to vyjde na cca 10--15 metrů).

Velice důležitým faktorem je typ kabelu. Požadujte křížený kabel pro 10/100 MBit ethernet. Je to velmi důležité (jeden z vodičů -- bílý? -- kříží na jednom konci ostatní). Pokud si tímto nejste jisti, z problémů se nedostanete. Cena kabelu by neměla přesáhnout 200-300 korun. Celkové náklady se tedy pohybují kolem 3000-3500 Kč (nepočítám v to cenu operačního systému, který je zadarmo ).

Táhneme!

První zásadní věcí je pochopitelně natažení kabelu po bytě. Zmiňuji se o tom pouze proto, že vám to zabere určitou dobu. Kabel veďte tak, aby nebyl na žádném místě "skřípnutý" (např. pod prahem dveří), neměl by být ohnutý násilím. Do zdířky síťové karty by měl být zacvaknutý pod přirozeným úhlem. Všechny takové kritické body jsou potenciálním zdrojem nepříjemností.

Začněme Stanicí

Pojmenujme si pro naše účely oba počítače jmény Server a Stanice. Nainstalujte síťovou kartu (fyzicky) do počítače a ujistěte se v setupu, že používá jedinečné IRQ a adresu. Do setupu se dostanete při startu počítače v okamžiku, kdy se "počítá" paměť nejčastěji stiskem klávesy Del nebo podobné (měla by být zobrazena na monitoru). U starších počítačů (se kterými pracujeme) nemáte možnost nastavovat takové "citlivé" hodnoty, stačí když víte, která IRQ jsou volná. Pokud dvě IRQ kolidují, počítač stoprocentně "tuhne", a to nejen ve Windows. Na tomto místě je nutné poznamenat, že síťová karta má vlastní paměť, kde tyto informace uchovává. Lze je nastavit programem, který získáte na webových stránkách výrobce. Tyto utility běží obvykle v DOSu, pokud nemáte starý MSDOS, použijte kupř. DR-DOS. Vytvořte si bootovací disketu spolu s uvedenou rutinou a kartu řádně nastavte (na hodnoty, které si poznačíte). Jako způsob spojení nastavte 10/100Mbitový ethernet. Obvykle se není vhodné zadávat zde způsob konfigurace PlugAndPlay, nastavte hodnoty "natvrdo". Tuto fázi se nevyplácí podceňovat, měli byste ji provést každopádně.

Pokud jste kartu nastavili a jste přesvědčeni, že nebude kolidovat s jinými zařízeními, je hardwarová příprava Stanice u konce. Zasuňte konektor kabelu do síťové karty a přesuňte se k Serveru.

Na řadě je Server

Tvrdé zboží (hardware)

Nainstalujte na Serveru síťovou kartu stejným způsobem jako na Stanici. Spusťte Linux. Sledujte výpisy jádra, jestli se objeví (přibližný) název síťové karty. Pokud ano (měl by), je vše v pořádku (alespoň z 50%). Přihlaste se jako root a zadejte

dmesg | less

Tento příkaz vám znovu zobrazí informace jádra, které se produkují při startu systému. Zkontrolujte, zda údaje o síťové kartě (IRQ, adresa) odpovídají těm údajům, které jste nastavili dosovou utilitou. Výpis může vypadat např. takto:

...
PCI: Found IRQ 11 for device 00:03.0
PCI: Sharing IRQ 11 with 00:07.2
3c59x: Donald Becker and others. www.scyld.com/network/vortex.html
00:03.0: 3Com PCI 3c590 Vortex 10Mbps at 0x1040. Vers LK1.1.16
00:03.0: Overriding PCI latency timer (CFLT) setting of 64, new value is 248.
...


Kromě stránky, kde lze najít novou verzi ovladačů této síťové karty, jsme se dozvěděli, že se jedná o kartu 3com, model 3c590, která má IRQ nastavené na 11, adresu na 0x1040 hexadecimálně a způsob komunikace na 10Mbps. Modul pro ovládání karty se tedy v pořádku načetl.

Pokud ve výpisu informace o kartě nenajdete, je nutné načíst modul ručně. Pokud znáte název karty nebo chipsetu, zadejte:

modprobe -l | grep nazev_karty_nebo_chipsetu

Pokuste se odhadnout nebo určit, který modul je ten pravý. Vložte jej příkazem modprobe nazev_modulu. Pokud na vás nevystřelí množství chybových hlášení, našli jste jej; přesvědčte se příkazem lsmod. Pokud se chybová hlášení objeví, nastává čas natáhnout Google a hledat. Je to velice nepravděpodobné, proto hodně štěstí .

Měkké zboží (software)

Modul je načten, nastává čas nastavit síťové služby. Způsob nastavení se v každé distribuci nepatrně liší. Ať už to provedete prostřednictvím nějaké utility, nebo ručně, výsledek musí být stejný. Proto přímo popíšu nastavení konfiguračních souborů; jejich umístění v adresářové struktuře se v jednotlivých distribucích může lišit. Předpokládám, že váš systém přišel na svět standardní instalací se síťovou podporou, proto zde tento proces neřeším.

První věcí, kterou nastavíme, jsou síťové adresy Serveru a Stanice. Existuje způsob, jak adresu stanicím přidělovat dynamicky, ale v případě jedné stanice to nemá význam. Adresy všech stanic v síti (tedy i Serveru!) jsou uloženy v souboru /etc/hosts:

# hosts # This file describes a number of hostname-to-address
# mappings for the TCP/IP subsystem. It is mostly
# used at boot time, when no name servers are running.
# On small systems, this file can be used instead of a
# "named" name server. Just add the names, addresses
# and any aliases to this file...
#
# By the way, Arnt Gulbrandsen says that 127.0.0.1
# should NEVER be named with the name of the machine. It causes problems
# for some (stupid) programs, irc and reputedly talk. :^)
#

# For loopbacking.
127.0.0.1         localhost
192.168.1.20      stanice.byt stanice
192.168.1.10      server.byt server

# End of hosts.


Tento soubor, zde konkrétně pocházející z mého Slackwaru 9.0, poskytuje základní informace o tom, jak zadávat údaje do souboru. Dočteme se, že na malých systémech je tento soubor vhodnější než nameserver (který v podstatě totéž dělá na velkých systémech). Je také nevhodné pojmenovávat loopback adresu jménem počítače. (Tento pomyslný klient slouží k testování funkčnosti sítě; počítač vlastně komunikuje sám se sebou, ale přes síťovou kartu.) Formát údajů je následující:

sitova_adresa nazev_pocitace.nazev_site aliasy

Položka localhost s adresou 127.0.0.1 je "téměř" povinná. Setkal jsem se názorem, že by měla být uvedena jako první. Něco o tom, jakou adresu vybrat, se dočtete v Networking HOWTO. Adresní prostor pro soukromé sítě nepřipojené do Internetu začíná právě na hodnotě 192.168.1.0.

Nyní přiřadíme síťovou adresu vlastní kartě. Ve Slackwaru se jedná o soubor /etc/rc.d/rc.inet1 (výřez):

IPADDR="192.168.1.10" # REPLACE with YOUR IP address!
NETMASK="255.255.255.0" # REPLACE with YOUR netmask!
GATEWAY="" #REPLACE with YOUR gateway!
BROADCAST=`/bin/ipmask $NETMASK $IPADDR | cut -f 1 -d ' '`

/sbin/ifconfig lo 127.0.0.1
/sbin/route add -net 127.0.0.0 netmask 255.0.0.0 lo
/sbin/ifconfig eth0 ${IPADDR} broadcast ${BROADCAST} netmask ${NETMASK}
/sbin/route add -net 127.0.0.0 netmask 255.0.0.0 lo


Tento soubor používá z důvodu flexibility proměnné, nastavení ale můžeme provést pomocí přímých hodnot. Bránu (gateway) není nutné nastavovat. K podrobnostem vizte výše zmíněné HOWTO. Kontrolu nastavení provedeme příkazem ifconfig. Výpis by měl vypadat nějak takto:


/etc/rc.d: ifconfig
eth0  Link encap:Ethernet HWaddr 00:A0:24:CC:A7:34
      inet addr:192.168.1.10 Bcast:192.168.1.255 Mask:255.255.255.0
      UP BROADCAST RUNNING MULTICAST MTU:1500 Metric:1
      RX packets:8143 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
      TX packets:7321 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
      collisions:118 txqueuelen:100
      RX bytes:4289868 (4.0 Mb) TX bytes:2572950 (2.4 Mb)
      Interrupt:11 Base address:0x1040

lo    Link encap:Local Loopback
      inet addr:127.0.0.1 Mask:255.0.0.0
      UP LOOPBACK RUNNING MTU:16436 Metric:1
      RX packets:80 errors:0 dropped:0 overruns:0 frame:0
      TX packets:80 errors:0 dropped:0 overruns:0 carrier:0
      collisions:0 txqueuelen:0
      RX bytes:5632 (5.5 Kb) TX bytes:5632 (5.5 Kb)



Další fází je spuštění požadovaných služeb. Opět zde platí, že každá distribuce poskytuje jiné nástroje pro jejich nastavení. Zásadní program se jmenuje portmapper a spouští se (ve startovacích skriptech v adresáři /etc/rc.d/) příkazem rpc.portmap. Zprostředkovává základní komunikaci mezi počítači. Pokud neběží, spusťte jej a přesvědčte se příkazem rpcinfo, výpis by měl být následující:

rpcinfo -p

program verz proto port
100000    2   tcp   111 portmapper
100000    2   udp   111 portmapper


Tento díl ukončíme testem, zda je síťová komunikace na serveru funkční. Zadejte příkaz ping server a sledujte výpis (musíte jej sami ukončit klávesami Ctrl-C). Pokud vypadá nějak takto,

ping server

PING server.byt (192.168.1.10): 56 octets data

--- server.byt ping statistics ---
324 packets transmitted, 0 packets received, 100% packet loss


tak není síť nastavená správně. Hledejte v archívu diskuzí na AbcLinuxu, je to častý dotaz. Bezchybný výpis je např. ten následující:

ping server

PING server.byt (192.168.1.10): 56 octets data
64 octets from 192.168.1.10: icmp_seq=0 ttl=64 time=0.3 ms
64 octets from 192.168.1.10: icmp_seq=1 ttl=64 time=0.1 ms
64 octets from 192.168.1.10: icmp_seq=2 ttl=64 time=0.1 ms

--- server.byt ping statistics ---
3 packets transmitted, 3 packets received, 0% packet loss
round-trip min/avg/max = 0.1/0.1/0.3 ms


Pokud všechno funguje, máme Server téměř připravený pro síťovou instalaci Linuxu na Stanici. O té bude pojednávat druhý díl našeho vašeho seriálu. Zatím uvažujte o tom, jakou distribuci nainstalujete na Stanici. Už máte kabel?

Související články

AbcSeriály: Linux Terminal Server Project
Nastavení síťové karty

Odkazy a zdroje

Networking HOWTO
DR-DOS

       

Komentáře

[plysacek]

No ja nevim... Jestli se dobre pamatuju, UTP CAT5 kabelaz muze mit 100 m. Jedine co by opravdu mohlo vadit, je silne elektromagneticke ruseni, ale to je myslim si hodne specificka vec dane lokality. Ted si nejsem jist jak je to s delkou pri metalickem gigabitu, ale ten urcite nebudete provozovat na sitovkach za max. 200,- KC

[Leoš Literák]

moc hezke

[kokot]

Taky bych mel pripominku ke kabelazi. My doma mame vice nez 2 pocitace a pak uz nelze pouzit jedoduchy krizeny twist, ale je potreba bud nejaky vhodny hub nebo koax. Mame koax, protoze se nam nechce investovat dalsi penize, ale uznavam neni to nijak dobry reseni. Nicmene na domaci sit bohate postacuje. Hodi se mit pak kombo sitovky (jak s konektorem na twist tak na koax) na pripadny upgrade kabelaze, ktery umoznuji oboje, cena je stejna. Nevyhodou je, ze kombo maji jen 10Mbit/s na obou konektorech.

[Glottis]

5portovy 10/100 switch zase tolik netoji. nez pomali koax tak snad radsi pripaltit ale to je vec nazoru

[Ondra 'Kepi' Kudlík]

Nedavno jsem take stavel doma sit a nez pouzivat koax, je opravdu lepsi poridit si switch (5 portovy dnes stoji kolem 1500,- coz uz neni moc)...

[Vlastimil Ott]

Chapu, ze kazdy ma sve zkusenosti a jsem rad, ze jste se ozvali. Ale ja nejsem odbornik, takze nedokazu posoudit, co je lepsi. Opravdu vychazim z toho, co jsem sam vyzkousel. A o delce kabelu jsem byl nekolikrat "poucen" v nekolika prodejnach. Coz neznamena, ze jsou takove nazory uplne pravdive. Takze shrnme to: moznosti je vice. --vo

[Noxius]

no moje skusenosti, TPckovy kabel funguje na 150 metrov, mam to odskusane, aj teraz idem cez neho na net, dokonca ked su velmi kvaliten sietovky 3com napr, tak sa da zevraj (to uz nemam z vlastnej skusenosti, ale od jedneho chalana, co to zevraj dokazal)dosiahnut aj 300 m, takze tych 50 metrov je spodna hranica vziadelnosti a co sa tyka switchu, tak minuly tyzden som kupil benq 8portovy 10/100 za 1000.-, takze to uz vazne nie je taka suma :D

[nonsense@volny.cz]

Tyhle cisla byly stanoveny na zaklade fyzikalnich charakteristik prenosovych kabelu (viz telegrafni rovnice), vlastnosti elektronickych prvku (HUBu, SWITCHu) a principem ethernetu (kolize signalu na sdilenem mediu). Jsou takove proto, aby se prave informace op kolizi spolehlive dostaly ke vsem zucastnenym stanicim a ty tak "poznaly", ze medium je odsazene (nemusi uz tak bezezbytku platit na prepinanych sitich). Jako "vedlejsi" efekt lze tohoto faktu vyuzit pri propojovani jen dvou kusu pocitaci. Nastavime-li na sitovkach (UTP) FD, a propojime-li je krizenym kabelem, z principu na teto siti zadna kolize nenastane. Takze lze rici, ze POUZE PRO TENTO SPECIALNI PRIPAD lze pouzit UPT kabel (teoreticky) libovolne delky. Delka je samozrejme omezena vykonem vysilacu a citlivosti prijimacu v UTP sitovkach...

[nonsense@volny.cz]

Jen doplneni. Ty delky kabelu, casy (apod) jsou samozrejme stanoveny s urcitou rezervou, protoze dle vypoctu vyjdou delsi (vetsi,...). Jak jinak ze??

[Petr]

DD,
mno, ja jsem tento problem s domaci siti resil nekolik let. na w98/95 pak na w98/Wxp pak na mdk8.2/mdk8.2/w98 ...ano pribyl dalsi, tj tedy server... tady jen podotknu byl suverenne nejslabsi z mych stroju (K5160/48MBRAM) a fungoval k me naproste spokojenosti (ale co el. proud a hluk a neustala pece!)
Dnes ma uz jen dva nam MDK90/MDK91, nemam server ALE:
!ROUTER! pro male domaci site je naprosto neprekonatelny. stal pod 3000,- (jen switch stoji 1500) je malicky bezhlucny (nema ani jeden ventilator), napajeni pres trafo - pomerne minimalni spotreba, bez udrzby - proste jednou to nastavim (pres webovy prohlizec) a mam klid.

A kde to roste? :: www.stobit.com a budete mit po problemech s pripojenim i se spojenim vice nez 2 PC (4lan porty+1wan/dale to lze skalovat pres switche) navic mate na nem i print server.
mrknete na ty stranky, a podumejte, jestli se vam to nevyplati.
PetrJ

[Pavel Čejka]

Petře, router je hezká věc, ale jen do té doby, pokud Vám stačí pouhé připojení k netu. Nelze na něm provozovat poštovní služby, databáze, xserver a podobně.

Já kupříkladu serveru, který běží na nejvyšší polici ve spíži, často využívám k připojení skrze ssh a třeba čtení pošty a nebo i rychlé údržbě na serverech zákazníků, pokud se mi nechce na krátkou dobu zapínat můj hlavní a mnohonásobně výkonější počítač s velkým monitorem, mnohem větší spotřebou atd... U serveru mám jen 12" černobílý monitor, ale má krásně ostrý obraz.

BTW: Co se spotřeby týče, myslím, že už jsme o tom diskutovali na rootu a taky doporučuju krátký článeček na mcu.cz, dozvíte se konkrétní čísla. První pravidlo je vybavit router kvalitními zpomalenými ventilátoru = déle vydrží v provozu a budou mnohem tišší při zachování rozumné účinnosti, budou taky pomaleji a méně nasávat prach. Druhé pravidlo, mírně podtaktovat FSB, CPU i RAM, možná i VGA, snížit napájecí napětí (nutno experimentovat a testovat), vypnout externí cache (interní jsou větší žrout, ale bez nich se CPU zpomalí příliš mnoho), nastavit power management a pod. prostě to co BIOS umí - opět je dobré volit kompromis. Třetí pravidlo, nepoužívat nejvýkonnější hardware z té konkrétní vývojové řady, např. Intel Pentium 166MMX je lepší volba než 233MMX, ale 200MMX je nejlepší, protože se dá podtaktovat na 166MHz a má ještě nižší spotřebu a bude stabilnější než 166MMX. pak se dostanete třeba i na poloviční spotřebu proti obvyklému stavu. Obecně platí, že CPU AMD (a nedejbože Cyrix) se zahřívají více. Je dobré volit grafické karty typu PCI (na serveru máte stejnak jen textovou konzoli, ne?), protože mají pomalejší sběrnice a při stejné technologii i nižší spotřebu. HDD do serveru? Raději pomalé, pokud nebude fungovat jako hodně zatížený fileserver, ale i tak by mohlo těch 5 - 10MB/s (obvyklé u 5400ot/min) na domácí použití stačit, pomalejší disky se taky míň hřejou, hlučné bývají bohužel stejně, nebo víc. Zdroje mám raději ATX PFC, je dobré zdroj lehce předimenzovat, jednak bude mírně odolnější proti rušení a jednak se bude míň zahřívat a zvláště to je v uzavřených prostorách důležité, taky bude mít delší životnost.

Fakt si s tím lze vyhrát, zkoušel jsem v praxi.

A cena? Nepříliš zajímavé, zvláště když router postavím z vlastního dávno nepoužívaného PC.

[dejv]

co je to atx pfc? jinak co se taky nastaveni biosu - linux jej zcela ignoruje, takze jakekoli nastavovani v biosu je zbytecne imho

[blue tiger]

Koupil sem si switch Edimax 10/100 5 port za 805 CZK v www.czechcomputer.cz a hlásí se mi to jako databridge s 400Mbps :)

[k3^^y]

tak na koax jsem mnel pripojeny 3 pocaky no a kned letel takovy shit uz do baraku nepustim vecne to nejelo jsou s tim akorat problemy zlaty TPcka ;)

[Vít Heřman]

Nevim co všichni máte proti koaxu. Me doma funguje bez problemu, mam tady takovou malou síť (5 počítačů), 3xNetBSD 1xLinux a 1xDOS, používám to pro sdílení připojení k netu a taky abych si nemuslel pořád přetahovat práci z jednoho počáku na druhej. Sitovky se daj v bazaru poridit i za 20 kč, příkladem je stará dobrá osmibitová WD8003 - snad nejlepší síťovka co znám (mimo 3c509), kabel je často za hubičku, já např. získal asi 150m kvalitiniho koaxu zadarmo když ve firmě kde mam brigádu rozšiřovali síť. Pro malou domácí síť je koax IMHO naprosto dostačující.

[bln]

"...Je také nevhodné pojmenovávat loopback adresu jménem počítače. (Tento pomyslný klient slouží k testování funkčnosti sítě; počítač vlastně komunikuje sám se sebou, ale přes síťovou kartu.)..." to je ponekud spatne receno, 127.0.0.1 komunikuje sam se sebou ale vynechava pritom linkovou vrstvu, to znamena ze nekomunikuje vubec pres sitovou kartu. muzete si to vyzkouset kdyz ji vytahnete, tak 127.0.0.1 bude porad aktivni... "...Adresní prostor pro soukromé sítě nepřipojené do Internetu začíná právě na hodnotě 192.168.1.0...." presneji je to 10.0.0.0 - 10.255.255.255 a 172.16.0.0. - 172.31.255.255 a 192.168.0.0 - 192.168.255.255 ===bln===

[Jar-Jar Blinks]

delka kabelu koax 50 Ohmu (Ethernet) je 250 metru od terminatoru k terminatoru a prodava se i venkovni provedeni (teda prodaavalo), 90 Ohmu (arcnet) je jeste viic, ale jsou to 2 Mb misto 10 a jina sitovka, navic arcnet uz je asi mrtev, 10 i 100 Twisted Pair... 100 m neni tak odolnej proti ruseni, ale kdo bydli nad zeleznicnim depem -))).Metalickej Gigabit ... 100 m, ale je potreba kabel 5e, je hustejc zatwistovanej (no tak dobre lepe rict zakroucenej) po 5ce to taky bude behat, ale ... -))) Jinak domu doporucuju UTP, ven koax. Jo k tem kombo kartam -) 3Com dela i 10/100/koax/AUI, jmeno je Fast EtherLink XL PCI (a jedna se o 3c905B), ale je draha, na 10-base2 a 10-base5 jede 10 Mb nesnasi 66Mhz sbernici (takze jenom klasicka PCI) -(... A k tomu switchi ... pokud mate moznost si pujcit nejakej lepsi switch (s managementem a Rmonem atd...) az budete resit problemy, tak si kupte ten nejlevnejsi kram 10/100, protoze dokud se nezacnou dit zahady (a oni se vetsinou nezacnou) tak bohate staci, HUB nebrat ja vim ... ale lidi uvazujte cena je asi o 500K vetsi a mate duplexni 100ku temer bez kolizii, takze pokud nechcete ocuchavat drat (sniffovat), tak proc si ten switch nekoupit... .....sem se nejak rozkecal ... -)))

[Miroslav Kriho]

Mám s kamarády na paneláku asi něco přes 200 koaxu a spolehlivě to funguje od r.1998. Stalo se nám jednou,že jak přišla velká bouřka, tak nám odešly všechny sítovky(naštěstí). Špatně je, že to vedeme po střeše. No a pak jsem si udělal privátní síť ješte doma na 100Mb.Udělal jsem jeden servřík na RH7.3 se 3 sitovkama. 1xwi-fi do inetu, 1x10Mb a 1x=100Mb. Použil jsem nějaky 8portový switch od Xnet za 1200,- s DPH a sitovky nějake Realtek 8139 za 210,- s DPH. Rychlostně to je nesrovnatelné. Hlavně když se hrají třeba hry a nebo kopírují velké soubory *.avi apd. Příklad já jsem měl puštěný film v DivXu a dcera se koukala na jiný film ,který byl na mém počítači a přehrávala ho bez problémů po síti. Doporučuji koupit nějaký kvalitní UTP kabel. Já jsem chtěl ušetřit a koupil jsem nějaký levný a pak to bylo krmení hada s barvičkama :o) Označení bylo tak mizerné,že jsem místy musel použít ohmetr.

[fict10n]

Domácí (sousedskou) síť máme taženu venkem po zdi domu. Jak moc je to nebezpečné ? Je možné počítače nějak chránit proti přepětí apod. ? V jaké vzdálenosti od hromosvodu je popř. bezpečné vést kabel ? Díky

[b3tL]

doporucuju projit konference na www.czfree.net byla tam celkem rozsahla diskuze o tahani dratu venkem i to jak se se to da osetrit proti bourkam teda resp. bleskum ;)

[Glottis]

mato taky tak tahane a jest enic neshorelo. jen jednou umrel jeden starickej hub ale hub vi co tam snim dotycny delal :) jinak kdyz do toho baci blesk nezachranej to ani bleskojistky :)

[bhole]

my mame taku mensiu sietku, 2 kompy spojene od domu do domu, ponad cestu a elektricke vedenie :))). siet fici bez mensich problemov, akurat pri jednej burke nam obidvom zhorili sietovky :)))

[kaaja]

Jak to vypada, kdyz shori sitovka? Prestane jen fungovat, nebo se z toho zacne normalne coudit??

[nonsense@volny.cz]

No, to zalezi NATOm, co se konkretne v tom stroji odehraje. Muzu vam ukazat asi 25 kusu znicenych (=spalenych) sitovek, jak vypadaji, kdyz primo do baraku uhodi blesk. Nektere pocitace vypadaly podobne..... Pojistovny tyhle udalosti milujou.....

[pavel]

Koax versus kabel: chodí obojí, jenže obojí to musí být dobře udělané. Pominu-li to, že normální koax (musí být 50 ohm!! ne televizní) chodí "jen" 10 M/s, tak musí být zakončen BNC konektory - a kdo má vybavení na to, aby je dobře připojil? A na síti s více počítači jeden vadný bod na koaxiálním rozvodu zmrzačí celou síť. A Šmudo hledej!. Začnete lomcovat konektory a nikdy nepoznáte jestli jste si nepřipravili další chybu. Podobně ostrý ohyb na koaxu během času zdeformuje vnitřek koaxu - materiál pozvolna teče - a nemusí to být zrovna zkrat co způsobí zvýšení chybovosti trasy. A když jste ten koax dostali zadarmo - jak víte v jakém je stavu? Ne, koax nemohu doporučit pro bezpečné propojení i když je mi jasné, že zrovna Vám, nebo Vám pane optimisto, to bezchybně chodí, nebo i Vy to určitě rozchodíte. I mě to kdysi chodilo. A taky jsem se na tom pěkně vyblbnul než jsem dozrál k tomu to vyměnit. Hlavně nazrály nízké ceny. Taky proto se dne dělají HUBy, tam vidíte na ledkách kdo komunikuje nebo kdo má chybu na vedení. Zkrátka je to podstatně lépe a jednodušeji kontrolovatelné, tak nač si přidělávát problémy. Co se síťových karet týče, já jsem pro nové karty. I ty nejlevnější jsou chodivé, jinak by je nikdo nekupoval a tedy ani neprodával. Musí ale mít odpovídající konektor ke sběrnici počítače. Nové typy karet nepůjdou do starého počítače. Není také pravda, že když síťovka chodí, tak je bezchybná. A jsme tam jako s koaxem. No a než bych si jako začátečník hrál se správným překřížením kabelu a napojením na RJ konektory, tak to si raději zajdu do Alzasoftu (www.alzasoft.cz), kde mi překřížený nebo nepřekřížený kabel s koncovkama udějají v požadované délce a to za cenu materiálu. Jistě jste si všimli, že ke kartě potřebujte nastavovací software! Což k nové kartě dostanete, ale nespokojil bych se s radou typu "Někde to určitě seženeš". Bývá v těch programech i testovací mod, kde si na jednom počítači spustím test v modu SLAVE a na druhém v modu MASTER a hned se dozvím jaká je chybovost sítě. A nepleťe si adresu karty a IP adresou sítě! Každá karta má totiž v sobě zapsanou unikátni fyzickou adresu, se kterou se pracuje na nejnižší úrovni síťového spojení, ale o to se obvykle vyšší softwareové vrstvy starají samy. Teď určitě vidíte, jaké je to štěstí, když to zapnu a ono se to samo rozběhne. To ale je u nových systémů běžné - prostě pustím generaci systému, na správném místě uvedu moji IP adresu a název počítače a je to! Žádné nastavování adres, IRQ, nebo řešěení konfliktů. Tzv. "adresní prostor" pro lokální IP adresy je samozřejmě určen normami. Ne, že by síť nechodila na jiných adresách, jenom při připojení na jiné sítě (např. k internetu) by mohlo dojít ke kolizi adres. Ano, uvedená adresa je z jedné skupiny lokálních adres. (adresní prostor 192.168.0.0 až 192.168.255.255). Je třeba vědět, že adresa s koncovkou x.x.0.0 je adresa sítě a adresy x.x.255.254 a x.x.255.255 se používají pro tzv. "všesměrová volání", takže je taky nemůžeme použít. Takže např. serveru dám adresu 192.168.0.1, dalšímu počítači 192.168.0.2, nebo taky jak autor uvedl 192.168.1.0, atd. To jenom tak na okraj tohoto článku. Ukázka malé části toho, co autor diskrétně zamlčel. Kdysi bych taky byl býval potřeboval nějakou takovou kuchařku, ale dneska mám pocit, že to vše je jednoduché, když už jsem se něco naučil. Obecně bych to však popsat nedovedl. Takže autore - snaž se! Je to dílo bohulibé!

[Pavel Tomala]

Nemohu prosazovat nějakou ověřenou délku či jiné fajnovosti podle typu kabelu či výrobce. Pokud se ale budete držet matematiky a fyziky, tak vypočtete přesné délky jak UTP, tak koaxu. Nejde tolik o útlumy, ale spíše o odrazy na vedení. Doporučuji vycházet z parametrů používaných kmitočtů nosné. Daleko dříve narazíte na odrazy a to zejména na kolizi odrazu a nověvysílaného paketu než na útlum. Pokud jde o přenos na vhodném drátě, pak vyniknou přednosti přepínačů. Přepínání je totiž, pro nováčky, poněkud šetrnější k zamořování síťového segmentu nepotřebnými pakety (doporučuji přečíst si o tom). Nakonec ještě ke konfiguraci IP adres: Je opravdu lépe užívat adresy, které primárně nejsou vyhrazeny pro speciální funkce. Nikdy nevíte, který soft se na ně odkáže a pak se nestačíte divit.

[Vlastimil Ott]

"To jenom tak na okraj tohoto článku. Ukázka malé části toho, co autor diskrétně zamlčel. Kdysi bych taky byl býval potřeboval nějakou takovou kuchařku, ale dneska mám pocit, že to vše je jednoduché, když už jsem se něco naučil. Obecně bych to však popsat nedovedl. Takže autore - snaž se! Je to dílo bohulibé!" Ano, něco jsem zamlčel. Možná z diskrétnosti, ale spíše z prostorových důvodů. Proto je vhodné prostudovat minimálně HOWTOs, kde je erudovaně popsáno mnoho jiných věcí, které se sítěmi souvisejí, a které jsem nezmínil/ zmínit nemohl. Taky mám pocit, že je to jednoduché, ale 1) před půlrokem jsem nic z toho nevěděl 2) naučil jsem se to sám čtením manuálů, dokumentace nebo HOWTOs; bohužel nemám technické vzdělání čili žádná skripta, žádný chytrý kamarád. A byla to cesta trnitá..! Díky za pochvalu, druhý díl je v přípravě, měl by vyjít ještě tento týden. Doufám, že bude stejně přínosný jako ten první. --vo

[Michal]

zdravim, zajimalo by me, co je nutne k navazani sitoveho spojeni v Linuxu po softwarove strance (aspon funkcni ping). Mel jsem za to, ze staci priradit sitov.karte IP adresu a masku site a to je vsechno. Teprve v tomto clanku se autor zminuje o portmapperu. tedy nestaci na jednom PC napsat "ifconfig 192.168.0.1 netmask 255.255.255.0" a na druhem "ifconfig 192.168.0.2 netmask 255.255.255.0" ale k tomu aby bezel aspon ping z jednoho na druhy musi byt spustena jeste sluzba rpc.portmap? a co znamena broadcast, to musi byt take nutne nastaveno? Gateway predpokladam, ze ne.

Co je tedy opravdove minimum k tomu aby mi mezi dvemi PC fungoval alespon ping - vse, co autor clanku zminuje nebo mene?

diky
Michal
P.S. pekny clanek

[Vlastimil Ott]

Názvy balíčkú se pochopitelně liší. Vám jde asi o služby, že? Na běžících systémech jsou to ovladače síťových karet a portmapper. Potom program ping, případně ifconfig a route. Poslední dva jsou částečně informační, dají se jimi potřebné údaje i nastavit, ale jde to i ručně v souborech. Ping tedy vykonává tu "diagnostickou" činnost -- vysílá a přijímá testovací pakety. Portmapper zajišťuje přenos prostřednictvím protokolu (název mi vypadl, ale NENÍ to tcp nebo ip). Broadcast je "všesměrové vysílání", definici poskytne odborník. Já to chápu jako adresní segment, ve kterém se pakety pohybují. Kdyby nenašly adresáta, vrátí se jako nedoručitelné. Není to přesné vysvětlení. V této malé síti má broadcast minimální význam, ale být tam musí. --vo

[PJ]

broadcast je opravdu neco jako oznaceni IP segmentu, slouzici k volani predem neznamych pc. Neco jako Hej, hola! kdo tam! :) a ostatni co jsou s vami v siti se ozvou ja jsem ten a ten a mam tu a tu IP. Pouziva se to napriklad v sambe (SMB protokol pro sdileni prostredku a sluzeb, hojne pouzivany ve W. ale i v Linuxu) PJ

[pj]

doplnim/opravim sam sebe :) "...slouzici k volani predem neznamych pc." obecne to muze byt treba mikrovlnka, pokud ma prislusnost na siti.

[Pavel Čejka]

Srandovní je, že pomocí broadcastu lze odlišit stroje s Windows od Linuxových, tedy - většinou.

V práci mám na síti dva počítače s Windows, tři s Linuxem a síťovou tiskárnu. Pingnu li na x.x.x.255 -b, tedy na všechny, ozývá se vše, kromě PC s Linuxem a CPU 486 (ten se ozývá jen někdy a se spožděním) a strojů s Windows. Jejich odezvy jsou prostě příliš pomalé. Zkoušel jsem to i jinde a opravdu to tak často funguje.

[Petr Slansky]

Nevim jak k tomu omylu dochazi, ale docela dost lidi hlasa, ze nejnizssi adresa pro soukrome site je 192.168.1.1. Pritom i 192.168.0.1 je OK. Nebo je zde snad problem kompatibility s nekterym hw?? Je to vlastne fuk, funguje oboji...

[Jan Martinek]

V článku byla zmíněna obtížná dostupnost UTP kabelu ucvaknutého na míru. Pokud by se někomu ta informace hodila, tak v Brně, v prodejně KARS na Ponávce prodávají kabeláž za 10 Kč/metr. Konektory RJ45 se dají koupit ledaskde a připojit je na konec kablu je v nouzi možné i pomocí šroubováku a kladiva. Je to HROZNY HUMUS a piplačka, ale jde to. Každý ten pozlacený plíšek se musí pečlivě vtlačit dovnitř.

[Jiří Jánský]

Tak mně napadá, co takhle nějaký ten síťový interface připojit přes kondenzátor na 220V vo zásuvky. S koaxem bi to asi vůbec nefungovalo (proč by zde jinak bylo impendační přispůsobení vedení, že) a tak jediná věc, která mně napadla je sériový port. Ten se dá udělat na tři dráty, a pomocí nějakejch tranzistoů duplexní přenos na 2 (viděl jsemto někdy na netu). Zkoušel to někdo? Zásuvka je v každém bytě a tak z pokoje do pokoje by to mohlo fungovat. Jedinej problém by byli filtrační kondenzátory, který jsou připojeny paralelně (nevim pro jakou frekvenci představujou skrat, ale to je asi největší problém, kterej mně napad).

[Jiří Jánský]

OK, zase jsem si to po sobě nepřečet (hrubky). Ale příště už to udělám, slibuju.

[XSimi]

Tuto uy sem nekde videl.. stalo to asi 500 a slo to ze zasuvky do sítovky. myslim ze to melo rychlost 10 mega.

[Jarecek]

Asi jste v zivote nevidel krizeny UTP kabel,protoze kdyby jo,tak byste vedel,ze nekrizi jeden kablik ale dva a uz vubec v UTP kabelu neni nejaky bily kablik.Na druhou stranu dle normy je delka UTP segmentu 94m.A take jsem zvedav,jak dlouho vam pojednou sitovky za 200,- Kc.

[Vlastimil Ott]

Jeste mate neco konstruktivniho? 8-( Ja mam kabel, ve kterem je bily vodic, ktery krizi ostatni vodice. A jestli jsou dva... Nedelam v prodejne, abych videl, jak to vypada vevnitr. A zvenku to nejde poznat. :-p Sitovky staly cca a 60 Kc. --vo

[M Divis]

nenechte se vytocit, vzdycky se najde nekdo, kdo ma jen blby kecy...

ja bych vam chtel podekovat za clanek na velmi zajimave tema - sam mam pomerne vykony pocitac na koleji a dalsi slabsi doma, k tomu mozna pribyde jeste jeden, takze tenhle serial mi prisel velmi vhod...

lide, kteri se zajimaji o ty delky kabelu, jejich znaceni a dalsi podrobnosti bych rad odkazal na www.svetsiti.cz zejmena v sekci tutorialy jsou zajimave clanky

[Michalek]

Mno sice je super jak je to tu vše popsané a možná se projevim jakou natvrdlo, ale než tohle všechno nebylo by lepší koupit za 1000,- router a domácí síť je prakticky hotovka

[먹튀검증사이트]

You delivered such an impressive piece to read, giving every subject enlightenment for us to gain information. Thanks for sharing such information with us due to which my several concepts have been cleared. 먹튀검증사이트