Byla vydána nová verze 4.8.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 142 (pdf) a HackSpace 79 (pdf).
Qtractor (Wikipedie) dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o Audio/MIDI vícestopý sekvencer.
Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Nebo tytéž jedince slyšet vyprávět o tom, jak své doslova pár řádkové programy tvoří v různých "enterprise" verzích posledních výkřiků vývojových balíků předních softwarových firem.)Jen dodávám, a platí to i pro win, že když zkompilujete prázdný okno v některym z těhle "dokonalejch" programu, tak vysledny program dosahne i 1MB (tyhle praktiky ma myslim hlavne MS Visual C++), kdezto kdyz jste dobry programatori a date si tu praci napsat to pomoci API tak vysledny program ma klidne pod 5KB
Ja mam Duron 750 a jeden cas jsem provozoval dual WinXp prof. a Slack 8.1. Ten rozdil je hrozny. Win mely po ciste instalaci 2GB (bez jakychkoliv programu) a Slack (maximalni mozna instalace) taky 2GB Ted prave koketuji s *BSD, tak jsem zvedavy, co z toho bude.
Mě zase v článku chybí zdůvodnění, proč se vlastně lidi začali zabývat něčím sice možná perspektivním, ale z počátku neohrabaným, nehotovým a těžko použitelným, když už existovaly ty Windows ...
Je to v licencích, ve svobodě tvůrců, kteří mohou kdykoliv vzít kterýkoliv kus kódu a upravit si ho dle svého. Jediné co musí je zmínit autora původního kódu, tj. nesmí si kód zcela přivlastnit, jako by na něm nikdy nikdo jiný nepracoval a zároveň a to především musí nový kód šířit (pokud se rozhodnou ho šířit) pod stejnou licencí, aby to samé co udělali mohl případně udělat kdokoliv další.
Je to v tom, že na kterémkoliv (téměř) projektu se může podílet kdokoliv, kdo k němu má co říct. Což znamená, že pokud mám dobrý nápad a prosadím, že má smysl ho implementovat, tak se implementuje a prospěch mají úplně všichni. Když dokážu změnu implementovat sám, ještě lépe. Nesouhlasí se mnou autoři původního projektu? No a co? Můžu vzít jejich kód a odvodit projekt vlastní, budu-li dost schopný, může být i úspěšnější než projekt původní. No není to nádhera?
Ještě krásnější na celé situaci je, že se díky tomu na výsledném softwaru odrážejí mnohem víc skutečné potřeby uživatelů včetně minoritních skupin, namísto nějakého pofiderního marketingového záměru firmy, která jednak minority zcela ignoruje a jednak je silně ovlivněna ziskem. A ziskem je ovlivněna do té míry, že provádí i úmyslná omezení funkčnosti softwaru na úkor uživatelů. Takže komerční software? Ne, opravdu nechci.
Ono to v textu vlastně je, ale je to takové hodně skryté mezi řádky. A vzhledem k tomu, že to je asi nejdůležitější důvod, proč se svobodný software stal tím čím je a proč se neustále zlepšuje, tak to určitě zasluhuje víc pozornosti.
Tiskni
Sdílej: