Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
. Dale
), poplatky nesrovnatelne. A o penize jde prece az v prvni rade
. Co se týče eBanky, není špatná, ale na ty pálky co chtějí na poplatcích bych potřeboval další plat.
))
No, uz se mi parkrat stalo, ze byl nejaky ten problem jen obtizne resitelny. Napriklad pozadavek na predcasne zruseni blokace, ktera byla neopravnene vyzadana z terminalu v obchodni siti ALBERT (ahold.cz). Ani eBanka, Ahold ci CS (jejiz terminal to byl) neuznala chybu. Ja jsem akorat provolal nejake ty 'drobne' nazlobil se ale stejne mi ta castka byl blokovana prakticky mesic!
Dalsi vyhodou, platby kartou je, ze vam casto na pokladne reknou, ze proste kartou dnes platit nelze (ackoliv na kase je vyvesena informace opacna) - pry to neni jejich problem a mam si jit vybrat z bankomatu CS, ktery tam maji => nekolikanasobna zkusenost z prodejny Carrefour.
Platbu kartou Vam napriklad nevezmou v zadne prodejne Kaufland - pry ani v budoucnu, ale kdyz vidim, co tam obcas je, tak si rikam, ze jinde je to casto za srovnatelnou cenu kvalitnejsi (alespon co se zeleniny a ovoce tyce).
)
Chapu, ze je vzrusujici bojovat proti zazitym nazorum "novou pravdou", ale na nektere lidi to muze pusobit popudlive. Zvlast, kdyz z nich takto nekdo dela blbce, aniz by sva tvrzeni dolozil.
ale teraz vaznejsie:
velmi tazko sa presadzuju postupy vyvoja aplikacii pre web, ktore by neboli akymsi sposobom v zlom slova zmysle novatorske.
takze potom su ibankingove stranky _zbytocne_ zavisle na IE, pricom to aspon z mojho pohladu nutne nie je. Naozaj to ale chce mat trosku nadhlad nad slovom internetbanking. Bohuzial, statistiky pristupov k webovym strankam velmi klamu. Dnes som to prave diskutoval s kolegom, ze
ak postavim stranku a sledujem kto na nu chodi, tak je jasne, ze vacsi pomer maju opakujuci sa navstevnici, no a ked je stranka necitatelna pre navstevnika s inym prehliadacom, tak ten pride iba raz. Statistika nic nehovori ani o tom, ci je pouzivatel spokojny alebo nie
Takze spat k internetbankingu: banky su konzervativne spolocnosti a nemaju radi prilisne zmeny, ci technologie, v ktorych nevidia zmysel iba "nadpracu". Presvedcovat samotne banky nema velky zmysel, pretoze najma ibankingove aplikacie su dodavane ako "tovar". Problem je hlavne na strane dodavatela, ktoreho programatori si mozu ulahcovat pracu, nakolko na samotnej aplikacii maju prilis vela prace.
Podstatny problem vsak vidim v samotnom internetbankingu - kazdy jeden je proprietarnou aplikaciou / strankou, vyrazne sa lisiacou od ostatnych. Neexistuju ziadne dohody/standardy ako stavat strukturu internetbankingu a ani neexistuju funkcie, ktore by napomahali rozpoznavaniu dat v strukture stranky, ci definovali rozne interface na vymenu dat medzi klientom a aplikacnym servrom banky.
Takto je privelmi kladeny doraz na svojske chapanie designu stranok a vlastnu tvorbu formularov v kazdom jednom internetbankingu a je jasne, ze banky samotne ani nemaju velky zaujem "navzajom sa dohodnut" na jednotnejsich formach dokumentov (html,xhtml) ci formatoch dat.
Taka doba zrejme este len dojde.
ps: viem o com hovorim - som na tej druhej strane
Tiskni
Sdílej: