Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Byla vydána verze 1.0 editoru kódů Gram. Jedná se o fork editoru Zed bez telemetrie a umělé inteligence.
. Dale
), poplatky nesrovnatelne. A o penize jde prece az v prvni rade
. Co se týče eBanky, není špatná, ale na ty pálky co chtějí na poplatcích bych potřeboval další plat.
))
No, uz se mi parkrat stalo, ze byl nejaky ten problem jen obtizne resitelny. Napriklad pozadavek na predcasne zruseni blokace, ktera byla neopravnene vyzadana z terminalu v obchodni siti ALBERT (ahold.cz). Ani eBanka, Ahold ci CS (jejiz terminal to byl) neuznala chybu. Ja jsem akorat provolal nejake ty 'drobne' nazlobil se ale stejne mi ta castka byl blokovana prakticky mesic!
Dalsi vyhodou, platby kartou je, ze vam casto na pokladne reknou, ze proste kartou dnes platit nelze (ackoliv na kase je vyvesena informace opacna) - pry to neni jejich problem a mam si jit vybrat z bankomatu CS, ktery tam maji => nekolikanasobna zkusenost z prodejny Carrefour.
Platbu kartou Vam napriklad nevezmou v zadne prodejne Kaufland - pry ani v budoucnu, ale kdyz vidim, co tam obcas je, tak si rikam, ze jinde je to casto za srovnatelnou cenu kvalitnejsi (alespon co se zeleniny a ovoce tyce).
)
Chapu, ze je vzrusujici bojovat proti zazitym nazorum "novou pravdou", ale na nektere lidi to muze pusobit popudlive. Zvlast, kdyz z nich takto nekdo dela blbce, aniz by sva tvrzeni dolozil.
ale teraz vaznejsie:
velmi tazko sa presadzuju postupy vyvoja aplikacii pre web, ktore by neboli akymsi sposobom v zlom slova zmysle novatorske.
takze potom su ibankingove stranky _zbytocne_ zavisle na IE, pricom to aspon z mojho pohladu nutne nie je. Naozaj to ale chce mat trosku nadhlad nad slovom internetbanking. Bohuzial, statistiky pristupov k webovym strankam velmi klamu. Dnes som to prave diskutoval s kolegom, ze
ak postavim stranku a sledujem kto na nu chodi, tak je jasne, ze vacsi pomer maju opakujuci sa navstevnici, no a ked je stranka necitatelna pre navstevnika s inym prehliadacom, tak ten pride iba raz. Statistika nic nehovori ani o tom, ci je pouzivatel spokojny alebo nie
Takze spat k internetbankingu: banky su konzervativne spolocnosti a nemaju radi prilisne zmeny, ci technologie, v ktorych nevidia zmysel iba "nadpracu". Presvedcovat samotne banky nema velky zmysel, pretoze najma ibankingove aplikacie su dodavane ako "tovar". Problem je hlavne na strane dodavatela, ktoreho programatori si mozu ulahcovat pracu, nakolko na samotnej aplikacii maju prilis vela prace.
Podstatny problem vsak vidim v samotnom internetbankingu - kazdy jeden je proprietarnou aplikaciou / strankou, vyrazne sa lisiacou od ostatnych. Neexistuju ziadne dohody/standardy ako stavat strukturu internetbankingu a ani neexistuju funkcie, ktore by napomahali rozpoznavaniu dat v strukture stranky, ci definovali rozne interface na vymenu dat medzi klientom a aplikacnym servrom banky.
Takto je privelmi kladeny doraz na svojske chapanie designu stranok a vlastnu tvorbu formularov v kazdom jednom internetbankingu a je jasne, ze banky samotne ani nemaju velky zaujem "navzajom sa dohodnut" na jednotnejsich formach dokumentov (html,xhtml) ci formatoch dat.
Taka doba zrejme este len dojde.
ps: viem o com hovorim - som na tej druhej strane
Tiskni
Sdílej: