O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
. Dale
), poplatky nesrovnatelne. A o penize jde prece az v prvni rade
. Co se týče eBanky, není špatná, ale na ty pálky co chtějí na poplatcích bych potřeboval další plat.
))
No, uz se mi parkrat stalo, ze byl nejaky ten problem jen obtizne resitelny. Napriklad pozadavek na predcasne zruseni blokace, ktera byla neopravnene vyzadana z terminalu v obchodni siti ALBERT (ahold.cz). Ani eBanka, Ahold ci CS (jejiz terminal to byl) neuznala chybu. Ja jsem akorat provolal nejake ty 'drobne' nazlobil se ale stejne mi ta castka byl blokovana prakticky mesic!
Dalsi vyhodou, platby kartou je, ze vam casto na pokladne reknou, ze proste kartou dnes platit nelze (ackoliv na kase je vyvesena informace opacna) - pry to neni jejich problem a mam si jit vybrat z bankomatu CS, ktery tam maji => nekolikanasobna zkusenost z prodejny Carrefour.
Platbu kartou Vam napriklad nevezmou v zadne prodejne Kaufland - pry ani v budoucnu, ale kdyz vidim, co tam obcas je, tak si rikam, ze jinde je to casto za srovnatelnou cenu kvalitnejsi (alespon co se zeleniny a ovoce tyce).
)
Chapu, ze je vzrusujici bojovat proti zazitym nazorum "novou pravdou", ale na nektere lidi to muze pusobit popudlive. Zvlast, kdyz z nich takto nekdo dela blbce, aniz by sva tvrzeni dolozil.
ale teraz vaznejsie:
velmi tazko sa presadzuju postupy vyvoja aplikacii pre web, ktore by neboli akymsi sposobom v zlom slova zmysle novatorske.
takze potom su ibankingove stranky _zbytocne_ zavisle na IE, pricom to aspon z mojho pohladu nutne nie je. Naozaj to ale chce mat trosku nadhlad nad slovom internetbanking. Bohuzial, statistiky pristupov k webovym strankam velmi klamu. Dnes som to prave diskutoval s kolegom, ze
ak postavim stranku a sledujem kto na nu chodi, tak je jasne, ze vacsi pomer maju opakujuci sa navstevnici, no a ked je stranka necitatelna pre navstevnika s inym prehliadacom, tak ten pride iba raz. Statistika nic nehovori ani o tom, ci je pouzivatel spokojny alebo nie
Takze spat k internetbankingu: banky su konzervativne spolocnosti a nemaju radi prilisne zmeny, ci technologie, v ktorych nevidia zmysel iba "nadpracu". Presvedcovat samotne banky nema velky zmysel, pretoze najma ibankingove aplikacie su dodavane ako "tovar". Problem je hlavne na strane dodavatela, ktoreho programatori si mozu ulahcovat pracu, nakolko na samotnej aplikacii maju prilis vela prace.
Podstatny problem vsak vidim v samotnom internetbankingu - kazdy jeden je proprietarnou aplikaciou / strankou, vyrazne sa lisiacou od ostatnych. Neexistuju ziadne dohody/standardy ako stavat strukturu internetbankingu a ani neexistuju funkcie, ktore by napomahali rozpoznavaniu dat v strukture stranky, ci definovali rozne interface na vymenu dat medzi klientom a aplikacnym servrom banky.
Takto je privelmi kladeny doraz na svojske chapanie designu stranok a vlastnu tvorbu formularov v kazdom jednom internetbankingu a je jasne, ze banky samotne ani nemaju velky zaujem "navzajom sa dohodnut" na jednotnejsich formach dokumentov (html,xhtml) ci formatoch dat.
Taka doba zrejme este len dojde.
ps: viem o com hovorim - som na tej druhej strane
Tiskni
Sdílej: