MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Jedná se mi o konkrétní problém:
V roce 2005 se má rozběhnout podávání Evidenčních listů důchodového pojištění elektronickou cestou. K tomu je ovšem potřeba fungující subj$.
Ve Windows existuje jakýsi komunikátor (cca 2000,- Kč), který XML soubor "zabalí" do obálky a opatří elektronickým podpisem. Existuje něco podobného pro Linux?
Lze k tomu využít obecnější aplikaci?
Děkuji.
Elektronický podpis je tvořen pomocí podpisového certifikátu, který je vystaven důvěryhodnou institucí na omezenou dobu. Jde o kvalifikované certifikáty uznávané certifikační autority (např. ICA) nebo podpisový klíč ČSSZ ve struktuře dle standardů X509.
ČSSZ jej tedy dává zdarma, ale jen pro komunikaci "se sebou", I.CA je univerzální (http://www.ica.cz/ica0.html).
Na stránkách I.CA jsem si stáhl a úspěšně nainstaloval certifikát ve Firefoxu. Nicméně tohle asi nestačí.
Zajímalo by mne, jak moc složitý by musel být program, který by opatřil data elektronickým podpisem a zašifroval (resp. obráceně).
Jakýsi komunikátor (http://www.csh.cz/komunikator.htm) mám od svého dodavatele PAM. Tento je ovšem do Windows.
Elektronickym podpisom sa mysli elektronicke spracovanie dat, pricom na toto spracovanie dat sa pouzije elektronicky certifikat. Aby to malo pravnu zavaznost, tak ten certifikat musi byt vydany certifikacnou autoritou. CA je pravny subjekt, ktory na vydavanie klucov musi mat licenciu udelenu statom. Pre rozne ukony, treba rozne 'silne' podpisy a tie vydava len CA s prislusne 'silnou' licenciu. Na Slovensku uz nejaka existuje ale moc ich nie je. Funguje to tak, ze si tam podate ziadost, zplatite par tisic a dostanete cipovu kartu, do ktorej sa pri podpisovani data poslu a vypadnu odtial podpisane.
Nie je mi zname, ze by existoval soft, ktory s tou kartou komunikuje a je a) volne dostupny a b) funguje pod Linux-om. Kazdopadny by bolo zaujimave to zistit a jediny relevantny zdroj informacii je CA.
Samozrejme, ze pre prakticke pouzitie normalneho cloveka to velky vyznam nema (IMHO). Ma to vyznam pre pravnikov, realitne kancelarie, spediterov, mozno podnikatelov a podobne. Maly clovek si za tu cenu a za pouzitie EP dva krat do roka moze radsej zobrat taxik.
Samozrejme genialne by bolo keby fungovalo GPG. To by ale chcelo nejakeho pravnika, co by ten zakon
rozobral na srobiky a namapoval to na GPG. Mozno by to islo. Mozno ako semestralna praca pre studenta prava 
.
Ale to je cele irelevantne. Ked si pozres ten zakon tak sa tam definuje co je privatny a verejny kluc (a GPG ich ma), paragraf 2 pism. g umoznuje puzit programove vybavenie na vytvorenie elektronickeho podpisu (a GPG to splna), pism. i - umoznuje overenie elektr. podpisu (GPG splna) atd atd.
Zakon dalej hovori o vydavani, ruseni, kontrolovani a sprave certifikatov a podobne ... Co v oblasti SSL certifikatov ma svoje priame ekvivalenty (a teda tazko povedat, co brani pouzitiu OpenSSL a naco tie strasne naklady) , ale bolo by zaujimave vediet ci sa to neda namapovat na pojmy GPG: certifikacna autorita by bol subjekt, ktory vydava certifikat = podpisuje moj kluc, rusi certifikat = publikuje revokacny certifikat, prevadzkuje key-server a teda moze publikovat informacie o expirovani/zruseni atd atd.
Moje otázka tedy je: Jak těžké by bylo napsat univerzální(?) program, který vezme (txt, xml ap.) soubor, podepíše/zašifruje? Zašifrovaný soubor se pak nechá poslat mailem, popř. jiným médiem.
Zdá se mi totiž, že tyto programy dělají vlastně totéž, jen s jinými certifikáty.
El podpis pro nasi obec jsem opravdu poridil u 1. cert. autority. Nejdriv na tom pc, kde bude integrovan do outlooku, nebo mozilly... vytvoris zadost a s ni jdes k 1.CA. Tam dostanes certifikat, ktery naintegrujes na do outlooku. Jeste do konce ledna je el. podpis pro OU na 1 rok zdarma. Pak se to bude platit...To mas ale na mysli podepisovani e-mailu. Me slo spise o toto:
Pokud mas na mysli komunikaci mezi odborem socialnim a postou, ta dodava vlastni programek pro WIN (nevim, zda je i pro Linux) a ten se jmenuje CRYPTA. SW pouzivany socialnim odborem ma nejaky vystup predem dany. Crypta jej pak zasifruje a zasifrovany soubor odesles el. postou. Abys mohl sifrovat, musis si opet opatrit jakysi certifikat. Funguje to stejne jako s el. podpisem. V menu programu crypta si vygenerujes zadost, na diskete s ni zajdes na postovni urad (tusim), tam dostanes jinou disketu s klicem, tu nahrajes do Crypty a muzes vesele kodovat.Zakodovany soubor pak posles na predem danou adresu. Crypta je poskytovana ceskou postou zdarma. Alespon prozatim. Vztahuje se ke konkretnimu OU a konkretni osobe, ktera s tim pracuje. jede to i sitove.Ale tohle uz funguje rok, ak nevim, zda netrepu o necem starym.Ano, presne tak to funguje (znam z vlastni praxe). Prave proto jsem si rikal, ze by bylo fajn mit jakysi "univerzalni prostredek", kterym bych tyhle veci delal. V kontaktu s PVS (portal verejne spravy) vlastne pujde o totez v blede modrem. Obdrzim certifikat a budu podepisovat a sifrovat soubory ...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz