V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Docela by mě zajímalo, proč odkazuješ na freerepublic.conProtože jsem ten návod našel na nějaké úplně jiné stránce a postupně se přes uvedené zdroje propracoval až na odkazovanou stránku. Odpověď je tedy prostá: myslel jsem, že jde o původní zdroj.
Nastavení lze provádět běžným textovým editorem – doporučuji vyhledat soubory user.js, prefs.js, userChrome.css apod... ^_~
No bezva, a kde jsou ty soubory uloženy? V ~/.mozilla/default/m8ainto2.slt/
, potažmo ~/.mozilla/firefox/8tvkiw18.default/
. A kde se dozvím to m8ainto2.slt
? No přece v ~/.mozilla/appreg
To dá rozum. Jo tenhle soubor je pro vi, vim, sed, ed, awk jak dělanej. Když už jsme u té konfigurace, tak se koukněme blíže, kolik že to tam máme texťátků? No ono je jich dokonce víc jak polovina, hurá! Krom toho nějaké ty BerkleyDB (běžně až 4) a nejaký sajrajt neidentifikovatelného původu
XUL.mfasl
. Jen název napovídá: "Tady nikdo není, tady je XUL." Ať žijí krotitelé duchů.
Admin App serveru s pár desítkama uživatelů už teď přímo učůravá blahem, když má udělat default profil. To si ani nemusí přečíst obvyklé doporučení, když se porouchá něco v chrome registry, nebo ve spoustě těch ostatních úžasných rdf souborů: "Smažte uživatelský profil a spusťte znova." Upgrade na novou verzi se pak stává noční můrou. K tomu se nám přidá, že občas nějaký ten BFU pozná, že tam přece jen nějaké profily jsou a v adresáři ~/.mozilla/default/
adresář nebude jeden, ale třeba dva a kterej z nich je ten pravej se dozví v ~/.mozilla/appreg
A to všechno proč? Pro slepičí kvoč. Protože woknovvs. V unixových systémech všechno tohle na první pohled jasně řiká: K ho..nu. A to jsem ještě nezabředl do dalších radostí.
Jenže tohle všechno uhrovitý puberťáček se svým vytuněným Gentoo na desktopu může pochopit jen stěží, co je třeba vadného na .xpi (instalace v běžícím Xclientu pod rootem a po každém upgrade znova a znova a znova)
Jako třešničku na dortu přidejme globální konfiguraci v /usr/lib/mozilla[-firefox]/defaults/
a na jiných podobně srandovních místech odlišných od spávného /etc
. A nezapomeňme na příjemnou skutečnost, že některé add-on's se začnou chovat hodně podivně (slabé slovo), když se je začnete pokoušet konfigurovat globálně. K silvestrovské zábavě bych doporučil skusit to třeba u mozexu, ale to už jsem prošvih.
A fakt netuším, co je na profilu za windowsovinu... Uživatel na Windows ani nepozná, že Firefox má nějakou podporu profilů... To jenom na Linuxu jsou tak otravné.
Co poznají uživatelé na parodii na OS je mi u p... kradené. Co poznají uživatelé na Linuxu je mi skoro taky tak, ale co zakusí správce s touhle naprosto zbytečnou windovvsovatinou mi sakra jedno není. A že je to to windovvsovatina je na první pohled jasné. Programátora na jakémkoliv u*nixu by něco takového v životě ani nenapadlo, natož aby se s tím programoval. Jediné, kde něco tak geniálního mohlo vzniknout je jistá parodie na OS, protože jen na něčem co má (pořádnou) multiuževatelskou podporu poslední dva roky mohl vzniknout v někjakém chorém mozku takový blbý nápad.
Tiskni
Sdílej: