V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Docela by mě zajímalo, proč odkazuješ na freerepublic.conProtože jsem ten návod našel na nějaké úplně jiné stránce a postupně se přes uvedené zdroje propracoval až na odkazovanou stránku. Odpověď je tedy prostá: myslel jsem, že jde o původní zdroj.
Nastavení lze provádět běžným textovým editorem – doporučuji vyhledat soubory user.js, prefs.js, userChrome.css apod... ^_~
No bezva, a kde jsou ty soubory uloženy? V ~/.mozilla/default/m8ainto2.slt/
, potažmo ~/.mozilla/firefox/8tvkiw18.default/
. A kde se dozvím to m8ainto2.slt
? No přece v ~/.mozilla/appreg
To dá rozum. Jo tenhle soubor je pro vi, vim, sed, ed, awk jak dělanej. Když už jsme u té konfigurace, tak se koukněme blíže, kolik že to tam máme texťátků? No ono je jich dokonce víc jak polovina, hurá! Krom toho nějaké ty BerkleyDB (běžně až 4) a nejaký sajrajt neidentifikovatelného původu
XUL.mfasl
. Jen název napovídá: "Tady nikdo není, tady je XUL." Ať žijí krotitelé duchů.
Admin App serveru s pár desítkama uživatelů už teď přímo učůravá blahem, když má udělat default profil. To si ani nemusí přečíst obvyklé doporučení, když se porouchá něco v chrome registry, nebo ve spoustě těch ostatních úžasných rdf souborů: "Smažte uživatelský profil a spusťte znova." Upgrade na novou verzi se pak stává noční můrou. K tomu se nám přidá, že občas nějaký ten BFU pozná, že tam přece jen nějaké profily jsou a v adresáři ~/.mozilla/default/
adresář nebude jeden, ale třeba dva a kterej z nich je ten pravej se dozví v ~/.mozilla/appreg
A to všechno proč? Pro slepičí kvoč. Protože woknovvs. V unixových systémech všechno tohle na první pohled jasně řiká: K ho..nu. A to jsem ještě nezabředl do dalších radostí.
Jenže tohle všechno uhrovitý puberťáček se svým vytuněným Gentoo na desktopu může pochopit jen stěží, co je třeba vadného na .xpi (instalace v běžícím Xclientu pod rootem a po každém upgrade znova a znova a znova)
Jako třešničku na dortu přidejme globální konfiguraci v /usr/lib/mozilla[-firefox]/defaults/
a na jiných podobně srandovních místech odlišných od spávného /etc
. A nezapomeňme na příjemnou skutečnost, že některé add-on's se začnou chovat hodně podivně (slabé slovo), když se je začnete pokoušet konfigurovat globálně. K silvestrovské zábavě bych doporučil skusit to třeba u mozexu, ale to už jsem prošvih.
A fakt netuším, co je na profilu za windowsovinu... Uživatel na Windows ani nepozná, že Firefox má nějakou podporu profilů... To jenom na Linuxu jsou tak otravné.
Co poznají uživatelé na parodii na OS je mi u p... kradené. Co poznají uživatelé na Linuxu je mi skoro taky tak, ale co zakusí správce s touhle naprosto zbytečnou windovvsovatinou mi sakra jedno není. A že je to to windovvsovatina je na první pohled jasné. Programátora na jakémkoliv u*nixu by něco takového v životě ani nenapadlo, natož aby se s tím programoval. Jediné, kde něco tak geniálního mohlo vzniknout je jistá parodie na OS, protože jen na něčem co má (pořádnou) multiuževatelskou podporu poslední dva roky mohl vzniknout v někjakém chorém mozku takový blbý nápad.
Tiskni
Sdílej: