Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Může mi někdo vysvětlit, proč jsou operace provedené na souborech otevřených pomocí open()
mnohem pomalejší než operace prováděné se soubory otevřenými pomocí fopen()
? (Oboje dvoje na obyčejných souborech)
Případně pokuď existuje, tak bych uvítal nějaký "trik" jak dosáhnout stejné rychlosti.
Hmm, takže s tím očividně neumím zacházet... Proč může být druhý kód mnohonásobně pomalejší než první?
kód 1 - fopen
/* Hlavicka */ if(!fwrite(&header, sizeof(header), 1, fp)) return 0; /* Data */ if((fr = fopen(file_name, "r")) == NULL) return 0; while(c = getc(fr), !feof(fr)) putc(c, fp); if(fclose(fr) == EOF) return 0;
kód 2 - open
/* Hlavicka */ if(write(fp, &header, sizeof(header)) != sizeof(header)) return 0; /* Data */ if((fr = open(file_name, O_RDONLY)) == -1) return 0; while(read(fr, &c, 1) > 0) write(fp, &c, 1) if(close(fr) == -1) return 0;
fp je deskriptor normálního otevřeného souboru, v prvnim případě FILE *, ve druhém int.
Program ve kterém to potřebuju použít by měl bejt obdobou tar -cvvzf
. Potřeboval bych proto vytvořený archiv po znaku rovnou posílat pomocí roury komprimátoru, ale pomocí write()
a read()
je to strašně pomalý - tak, že mnohem rychlejší je nejdříve vytvořit archiv a pak ho znova načítat a komprimovat...
Co zkusit ve druhem pripade misto jednoho znaku treba 1000?:
char pole[1000]; while(read(fr,pole,1000)) write(fp,pole,1000);
Duvod je ten, ze kdyz jedes znak po znaku, tak pro kazdou operaci pouzijes jedno preruseni a to bez ohledu na to, kolik mas dat, takze procesor se musi porad starat o preruseni misto toho aby dal prikaz pameti/disku, ze ma neco udelat.
To mě taky napadlo, ale pro LZW kompresy potřebuju ty znaky pak dostávat stejně po znaku (šlo by si ale udělat nějakej buffer). Nicméně proč je to pomocí fputs()
"normálně" rychlý a pomocí write()
tak pomalý?
Tiskni
Sdílej: