Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Jak se můžete dočíst v knize (nebo třeba na webu technologie inotify), jádro umožňuje snadno sledovat změny na souborech, a to buď zastaralou technologií dnotify mající řadu neduhů, anebo modernější technologií inotify, o které bude nyní řeč. Monitorovat lze celou řadu různých druhů událostí - nejčastěji se ale sledují změny v souborech, proto právě toto bývá předmětem nejasností a pochyb o správném použití.
Typický případ je takový, že má někdo nějaký soubor a po změně v něm chce provést nějakou operaci - například soubor zálohovat, informovat běžícího démona, odeslat notifikaci uživateli, něco někam zaznamenat apod. Jenže změn v souborech se týkají dvě různé události: IN_MODIFY a IN_CLOSE_WRITE. Každá sleduje něco úplně jiného a každá se proto hodí pro jiné případy.
IN_MODIFY je událost, kterou jádro posílá odběrateli v okamžiku, kdy dojde ke změně v souboru. Není důležité, jakou formou (jakým voláním apod.) ke změně došlo. Prostě dojde k změně souboru (tak, jak je vidět v souborovém systému) a pošle se událost IN_MODIFY.
Co z toho vyplývá? Každá změna vyvolá jednu událost. Program například stokrát zavolá write(), čili se stokrát pošle IN_MODIFY. Ovšem pozor - pokud se používají knihovní funkce (fputs(), fprintf(), metody streamů C++ apod.), nemusí každé zavolání takové funkce vést na volání jádra, čili zápis reálně neproběhne (proběhne pouze do bufferu v programu, ne do souboru). Ke skutečnému zápisu by došlo až při zavření souboru, při naplnění bufferu nebo při zavolání fflush() a podobně.
Z tohoto důvodu je tedy událost IN_MODIFY u běžných aplikací těžko predikovatelná.
Další problém spočívá v tom, že zapsaná data obecně nemusí být konzistentní. Zapíše se třeba jen část, zbývající data zůstanou v aplikačním bufferu. Proto je lepší se používání IN_MODIFY vyhnout, pokud není vážný důvod ji používat - ještě se o tom zmíním.
Tato událost se naopak posílá při zavírání souboru po změně (resp. obecně po zavření souboru otevřeného k zápisu). Pokud sledující program obdrží událost IN_CLOSE_WRITE, znamená to, že všechny změny, které mohl provést program, který měl soubor otevřen, už byly do souboru zapsány a ten je tedy konzistentní (v tuto chvíli neřeším případ, že někdo stihne soubor znovu otevřít a změnit ještě před zpracováním události zavření).
Ve většině případů je vhodné použít právě IN_CLOSE_WRITE, nikoli IN_MODIFY. Typicky se třeba změní konfigurační soubor a je potřeba uvědomit běžící aplikaci, že k této změně došlo a že si má konfiguraci znovu načíst. Pro tento případ se perfektně hodí právě IN_CLOSE_WRITE, podobně třeba pro notifikaci o uploadu souboru (důležitý je stejně okamžik dokončení transferu).
Existuje ale nejméně jedna třída situací, kdy se IN_CLOSE_WRITE použít nedá. Je to v případě souborů, které si program (démon) otevře soubory (typicky logy) při svém startu a až do ukončení je má stále otevřené, přičemž do nich podle potřeby zapisuje. Pak máme jedinou možnost, a to použít IN_MODIFY, protože IN_CLOSE_WRITE se pošle obvykle až někdy při ukončování běhu systému.
Důležité pak je, ohlídat si, aby program do souboru zapisoval tak, aby byl soubor konzistentní. Logovací démony, podobně jako různé programy s vlastní implementací logování, jsou v tomto ohledu obvykle bezpečné. Každopádně je dobré si to předem zkontrolovat.
Může se stát, že se někdo bude snažit sledovat změny v souboru ať už pomocí IN_MODIFY nebo IN_CLOSE_WRITE, a ono to nebude fungovat. To se stává v případě, že program místo přímého zápisu do souboru vytváří dočasné pracovní soubory, zapisuje do nich (třeba průběžně) a po uzavření dočasného souboru ho přejmenuje na původní soubor. Například některé editory to tak dělají.
Takové řešení je sice bezpečnější (při pádu programu není poškozen původní soubor), ale komplikuje to sledování změn. Pak je potřeba pátrat, jak ten konkrétní program se soubory pracuje (buď sledováním všech událostí v adresáři nebo pomocí nástrojů jako je strace) a podle toho pak sledování nastavit. Většinou to dopadne tak, že se sleduje událost IN_MOVED_TO.
V každém případě to vždycky chce přemýšlet, co přesně se má sledovat, v jakém okamžiku se má na změnu reagovat a jak příslušné programy se soubory pracují. Dobré rozmyšlení může předejít pozdějším nervům, když to nedělá to, co člověk očekává.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
23.10.2008 17:48
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz