Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Jak se můžete dočíst v knize (nebo třeba na webu technologie inotify), jádro umožňuje snadno sledovat změny na souborech, a to buď zastaralou technologií dnotify mající řadu neduhů, anebo modernější technologií inotify, o které bude nyní řeč. Monitorovat lze celou řadu různých druhů událostí - nejčastěji se ale sledují změny v souborech, proto právě toto bývá předmětem nejasností a pochyb o správném použití.
Typický případ je takový, že má někdo nějaký soubor a po změně v něm chce provést nějakou operaci - například soubor zálohovat, informovat běžícího démona, odeslat notifikaci uživateli, něco někam zaznamenat apod. Jenže změn v souborech se týkají dvě různé události: IN_MODIFY a IN_CLOSE_WRITE. Každá sleduje něco úplně jiného a každá se proto hodí pro jiné případy.
IN_MODIFY je událost, kterou jádro posílá odběrateli v okamžiku, kdy dojde ke změně v souboru. Není důležité, jakou formou (jakým voláním apod.) ke změně došlo. Prostě dojde k změně souboru (tak, jak je vidět v souborovém systému) a pošle se událost IN_MODIFY.
Co z toho vyplývá? Každá změna vyvolá jednu událost. Program například stokrát zavolá write(), čili se stokrát pošle IN_MODIFY. Ovšem pozor - pokud se používají knihovní funkce (fputs(), fprintf(), metody streamů C++ apod.), nemusí každé zavolání takové funkce vést na volání jádra, čili zápis reálně neproběhne (proběhne pouze do bufferu v programu, ne do souboru). Ke skutečnému zápisu by došlo až při zavření souboru, při naplnění bufferu nebo při zavolání fflush() a podobně.
Z tohoto důvodu je tedy událost IN_MODIFY u běžných aplikací těžko predikovatelná.
Další problém spočívá v tom, že zapsaná data obecně nemusí být konzistentní. Zapíše se třeba jen část, zbývající data zůstanou v aplikačním bufferu. Proto je lepší se používání IN_MODIFY vyhnout, pokud není vážný důvod ji používat - ještě se o tom zmíním.
Tato událost se naopak posílá při zavírání souboru po změně (resp. obecně po zavření souboru otevřeného k zápisu). Pokud sledující program obdrží událost IN_CLOSE_WRITE, znamená to, že všechny změny, které mohl provést program, který měl soubor otevřen, už byly do souboru zapsány a ten je tedy konzistentní (v tuto chvíli neřeším případ, že někdo stihne soubor znovu otevřít a změnit ještě před zpracováním události zavření).
Ve většině případů je vhodné použít právě IN_CLOSE_WRITE, nikoli IN_MODIFY. Typicky se třeba změní konfigurační soubor a je potřeba uvědomit běžící aplikaci, že k této změně došlo a že si má konfiguraci znovu načíst. Pro tento případ se perfektně hodí právě IN_CLOSE_WRITE, podobně třeba pro notifikaci o uploadu souboru (důležitý je stejně okamžik dokončení transferu).
Existuje ale nejméně jedna třída situací, kdy se IN_CLOSE_WRITE použít nedá. Je to v případě souborů, které si program (démon) otevře soubory (typicky logy) při svém startu a až do ukončení je má stále otevřené, přičemž do nich podle potřeby zapisuje. Pak máme jedinou možnost, a to použít IN_MODIFY, protože IN_CLOSE_WRITE se pošle obvykle až někdy při ukončování běhu systému.
Důležité pak je, ohlídat si, aby program do souboru zapisoval tak, aby byl soubor konzistentní. Logovací démony, podobně jako různé programy s vlastní implementací logování, jsou v tomto ohledu obvykle bezpečné. Každopádně je dobré si to předem zkontrolovat.
Může se stát, že se někdo bude snažit sledovat změny v souboru ať už pomocí IN_MODIFY nebo IN_CLOSE_WRITE, a ono to nebude fungovat. To se stává v případě, že program místo přímého zápisu do souboru vytváří dočasné pracovní soubory, zapisuje do nich (třeba průběžně) a po uzavření dočasného souboru ho přejmenuje na původní soubor. Například některé editory to tak dělají.
Takové řešení je sice bezpečnější (při pádu programu není poškozen původní soubor), ale komplikuje to sledování změn. Pak je potřeba pátrat, jak ten konkrétní program se soubory pracuje (buď sledováním všech událostí v adresáři nebo pomocí nástrojů jako je strace) a podle toho pak sledování nastavit. Většinou to dopadne tak, že se sleduje událost IN_MOVED_TO.
V každém případě to vždycky chce přemýšlet, co přesně se má sledovat, v jakém okamžiku se má na změnu reagovat a jak příslušné programy se soubory pracují. Dobré rozmyšlení může předejít pozdějším nervům, když to nedělá to, co člověk očekává.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: