Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Strana zelených zveřejnila svou představu o podpoře otevřených programů určenou k diskusi.
Tiskni
Sdílej:
tak popořadě:
1) ... Za takovouto firmu můžeme považovat i stát...
stát není v žádném případě firma -
firma = dobrovolnost, spolupráce, možnost odmítnout služby,...
stát = násilí, nemožnost skutečně odmítnout služby (i když je odmítnete využít, stejně je zaplatíte (eh, tedy okradou vás)) => nejsou to vlastně služby (něco co mi přináší užitek)
2) ... Pokud by Česká republika všechny ušetřené peníze vložile do vývoje, tak při ročních nákladech 1 milion na jednoho zaměstnance by vzniklo 500 vysoce kvalifikovaných pracovních míst...
To je možná pravda, ale je to jenom jedna strana mince:
ty miliony musí stát nejdřív někde ukrást, a už není tak jisté, zda tím nezničí daleko více pracovních míst (a lidských osudů) někde jinde.
3) ...Ekonomické úspory vyplývají rovněž z úspor díky nižší potřebě inovace počítačů, k níž nutí novější verze programového vybavení...
Aha, takže by státu zůstalo více prostředků na to aby vymysleli nové způsoby jak společnost okrádat. Pokud jste někde viděli stát, který při snížení nákladů na svoji činost
snížil i daně, tak se nechám přiučit.
(stát nerovnáse společnost, stát (ti kdo ho tvoří - politici, úředníci, ...) na společnosti parazituje)
4) ...Stát by měl především sloužit daňovým poplatníkům. Tomuto chápání role státu lépe odpovídá investování do vývoje programů než nakupování licencí...
Za prvé, státní výdaje nemají *nikdy* charakter investic, ale spotřeby. (viz. M.Rothbard: Ekonomie státních zásahů) A nákup licencí snad nepodporuje vývoj software? Tak jak se pak ty softwareové firmy živí?
5) ...Přechod na otevřený software má podporu Evropské unie...
hmm,
6) ...Podpora vývoje otevřených programů, formátů a dat je velmi nenápadná zato však trvalá forma pomoci méně bohatým zemím, komunitám a jednotlivcům, kterým dává do rukou vyspělé systémy a informace, které jim mouhou pomáhat v jejich rozvoji...
Ano, na úkor všech ostatních. Nejlépe by stát pomohl lidem v ostatních zemích a hlavně svým vlastním občanům, kdyby svým vlastním občanům přestal zakazovat *na jejich vlastním majetku* zaměstnávat ostatní lidi (a obchodovat s nimi).
7) ... Burza pro vývoj programů s otevřeným kódem ...
Tohle, je zajímavej nápad. Otázka ale je proč k tomu využít moc státu. Podobné projekty přece fungují v celosvětovém měřítku i bez státního donucení. např. SourceForge.net
Myslím, že každej přemýšlivější člověk v tom textu nalezne spustu blábolů sám. Tohle byl jen náznak.
Pokud vám nevadí, že by to bylo na úkor ostatních lidí, tak samozřejmě proč ne. Mě by to tedy vadilo.
Obecně platí, že u všeho co se provádí s využitím státní moci je to tvorba něčeho na úkor něčeho jiného. Takže se nedá říci že je to ve prospěch společnosti.
Nedávno mi přišel mail od SF.net že rozjíždějí nějký dotační systém pro developery, takže prakticky to samé co je tam napsáno že by měl dělat stát. U nás to asi zatím fungovat nebude, protože platby mají být vedeny přes PayPal. Takže u nás zatím asi ne. Spíše by stát měl zapracovat na odstranění překážek, které dává svým občanům do cesty ve využívání stávajících zahraničních služeb a tím tak snižuje jejich užitek.
S tím drátem do oka máte pravdu. Mě by se samozřejmě taky líbilo, kdyby tady v čechách byla nějaká taková organizace. Ale nevím jak bych to vysvětlil někomu, koho stát před tím musel okrást aby to mohl financovat. (pokud by měla být státní)
Ondřej Jirman