OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Kdosi vytvořil patch pro linuxové jádro, který umožňuje používání C++ přímo v kernelu (samozřejmě včetně kompilace pomocí g++). Že to lidi pořád baví... Viz také JN 251.
Tiskni
Sdílej:
Ja bych zase řekl, že mezi C a C++ je větší rozdíl než mezi ASM a C.
C je přenositelný assembler. Má celkem jednoduchou syntaxi a bez explicitního volání nějaké knihovní funkce nepotřebuje libc.
V C++ třeba existují operátory new a delete, které způsobí přilinkování malloc a free. A nějak tak budou implementovány i výjimky. C++ potřebuje standardní knihovnu, nevystačí si samo o sobě. To je jeden z důvodů, proč nemá v jádře co dělat.
Přívlastek "jednoduchá" není zrovna ten, který by mne v souvislosti se syntaxí C napadl jako první. Spíš by to bylo něco jako "chaotická" nebo "nesystematická".
To je věc názorů. Možná není úplně jednoduchá, ale logická je.
S new a delete nemáte tak úplně pravdu - stejně jako většina ostatních se totiž dají overloadovat.Ok. Tak to byl špatný argument.
Nenapadá mě ale žádná featura C++, která by měla pozitivní přínos ve vývoji jádra. C tady bohatě dostačuje. Pro vývoj jádra je třeba jednoduchý jazyk. Stačí opomenout nějakou drobnost (přetěžování funkcí nebo operátorů pro to poskytuje mnoho možností), překladač chybu nenahlásí, ale v kernelu je závažná chyba. V C je podobných záludností daleko méně (snad jen makra preprocesoru).