Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
openSUSE Leap 16.1 vstoupil do RC fáze. Nově lze instalovat jako standardní systém (Standard) nebo jako neměnný systém s atomickými aktualizacemi (Immutable). Samostatná neměnná distribuce openSUSE Leap Micro končí.
Byl vydán Mozilla Firefox 157.0. S nejvýraznější vizuální proměnou za poslední roky. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 157 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Rodina produktů Raspberry Pi se rozšířila o Raspberry Pi Smart Display Module. Deska pro Raspberry Pi Compute Module 5 se zasouvá přímo do displejů dle specifikace Intel SDM. Cena desky je 30 dolarů.
Byla vydána nová verze 2.56.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 104 vývojářů, z toho 39 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Hackerská skupina ShinyHunters oznámila průnik do informačních systémů FBI, prostřednictvím zero-day zranitelnosti v platformě Oracle PeopleSoft, kterou úřad využívá mimo jiné pro náborový portál FBIJobs.gov. Útočníci tvrdí, že získali až 3 TB dat o současných i bývalých zaměstnancích a uchazečích o práci. Jako důkaz zveřejnili vzorek přibližně 5 000 záznamů obsahující jména, adresy, telefonní čísla, data narození, čísla
… více »Doba kompilace linuxového jádra se díky rychlejšímu hardwaru a optimalizacím kbuildu snižuje k deseti sekundám. Nejnovější patche Lorenza Stoakse (vznikají i s pomocí SI) zkrátily na testovacím stroji dobu sestavení z dlouhých 22 vteřin na pouhých 15, a to bez použití RAMdisku. Testovací systém tvořily dva procesory AMD EPYC 9575F (oba dohromady poskytují celkem 128 jader a 256 vláken), čtyřiadvacet 64GB DDR5-6400 paměťových modulů a
… více »Před rokem a půl vývojáři postmarketOS informovali, že pro projekt hledají nové jméno. Včera bylo oznámeno: postmarketOS se nově jmenuje Nura.
Hra Factorio dorazila na Printables. Hned teď si můžete stáhnout 65 různých modelů a nechat celou mimozemskou planetu oživnout na svém stole.
Kdosi vytvořil patch pro linuxové jádro, který umožňuje používání C++ přímo v kernelu (samozřejmě včetně kompilace pomocí g++). Že to lidi pořád baví... Viz také JN 251.
Tiskni
Sdílej:
)). Takze s tim vysokym jazykem to az tak zhave nakonec neni. Nehlede nato, ze predstava psat jadro v nejakem ,,vyssim`` jazyce nepripada nikomu uchylna, protoze ta proste uchylna je. Nebo si dovedes predstavit jatro psane treba v ja nevim javahumusu? No fujtajbl, to tam fakt nema co delat
. Jo a IMHO by mel autor zmineneho patche dodavat k patchi i kyblik, jinak si to nikdo neprecte.
Každopádně základ myšlenky nepřijatelnosti C++ v jádře je mi stále ještě trochu nejasný. Chápu to tak, že vlasnosti, které má C++ oproti C (třeba výjimky) jsou z hlediska kernelu obtížné, protože se obtížněji ladí a chovají se nepředvídatelně. Chápu to alespoň trochu dobře?
Spíš jde o to, že vývojáři jádra nemají dobrý pocit z toho, že v C++ (pokud se skutečně používá jako C++) se nechává víc práce na překladači, takže nemají dostatečný pocit kontroly nad výsledkem. Na druhou stranu, při drastických tricích, které moderní kompilátory používají při optimalizaci, je ta kontrola poměrně problematická i v C.
Druhý zásadní problém je v tom, že zatímco gcc je velmi kvalitní a velmi dobře odladěný překladač, o g++ se to moc říct nedá. Mé zkušenosti s kompilací Firebirdu (vhodný příklad rozsáhlejšího projektu v C++, který není vyvíjen primárně pod g++) jsou takové, že zhruba polovina pokusů skončí na internal compiler error. Proto se celkem nedivím, že se do používání C++ v jádře nikdo moc nehrne. Nejsem ale a priori přesvědčen, že je na použití C++ něco principiálně špatného a že současný stav musí trvat na věky věků.
Ja bych zase řekl, že mezi C a C++ je větší rozdíl než mezi ASM a C.
C je přenositelný assembler. Má celkem jednoduchou syntaxi a bez explicitního volání nějaké knihovní funkce nepotřebuje libc.
V C++ třeba existují operátory new a delete, které způsobí přilinkování malloc a free. A nějak tak budou implementovány i výjimky. C++ potřebuje standardní knihovnu, nevystačí si samo o sobě. To je jeden z důvodů, proč nemá v jádře co dělat.
Přívlastek "jednoduchá" není zrovna ten, který by mne v souvislosti se syntaxí C napadl jako první. Spíš by to bylo něco jako "chaotická" nebo "nesystematická".
To je věc názorů. Možná není úplně jednoduchá, ale logická je.
S new a delete nemáte tak úplně pravdu - stejně jako většina ostatních se totiž dají overloadovat.Ok. Tak to byl špatný argument.
Nenapadá mě ale žádná featura C++, která by měla pozitivní přínos ve vývoji jádra. C tady bohatě dostačuje. Pro vývoj jádra je třeba jednoduchý jazyk. Stačí opomenout nějakou drobnost (přetěžování funkcí nebo operátorů pro to poskytuje mnoho možností), překladač chybu nenahlásí, ale v kernelu je závažná chyba. V C je podobných záludností daleko méně (snad jen makra preprocesoru).