Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Kdosi vytvořil patch pro linuxové jádro, který umožňuje používání C++ přímo v kernelu (samozřejmě včetně kompilace pomocí g++). Že to lidi pořád baví... Viz také JN 251.
Tiskni
Sdílej:
)). Takze s tim vysokym jazykem to az tak zhave nakonec neni. Nehlede nato, ze predstava psat jadro v nejakem ,,vyssim`` jazyce nepripada nikomu uchylna, protoze ta proste uchylna je. Nebo si dovedes predstavit jatro psane treba v ja nevim javahumusu? No fujtajbl, to tam fakt nema co delat . Jo a IMHO by mel autor zmineneho patche dodavat k patchi i kyblik, jinak si to nikdo neprecte.
Každopádně základ myšlenky nepřijatelnosti C++ v jádře je mi stále ještě trochu nejasný. Chápu to tak, že vlasnosti, které má C++ oproti C (třeba výjimky) jsou z hlediska kernelu obtížné, protože se obtížněji ladí a chovají se nepředvídatelně. Chápu to alespoň trochu dobře?
Spíš jde o to, že vývojáři jádra nemají dobrý pocit z toho, že v C++ (pokud se skutečně používá jako C++) se nechává víc práce na překladači, takže nemají dostatečný pocit kontroly nad výsledkem. Na druhou stranu, při drastických tricích, které moderní kompilátory používají při optimalizaci, je ta kontrola poměrně problematická i v C.
Druhý zásadní problém je v tom, že zatímco gcc je velmi kvalitní a velmi dobře odladěný překladač, o g++ se to moc říct nedá. Mé zkušenosti s kompilací Firebirdu (vhodný příklad rozsáhlejšího projektu v C++, který není vyvíjen primárně pod g++) jsou takové, že zhruba polovina pokusů skončí na internal compiler error. Proto se celkem nedivím, že se do používání C++ v jádře nikdo moc nehrne. Nejsem ale a priori přesvědčen, že je na použití C++ něco principiálně špatného a že současný stav musí trvat na věky věků.
Ja bych zase řekl, že mezi C a C++ je větší rozdíl než mezi ASM a C.
C je přenositelný assembler. Má celkem jednoduchou syntaxi a bez explicitního volání nějaké knihovní funkce nepotřebuje libc.
V C++ třeba existují operátory new a delete, které způsobí přilinkování malloc a free. A nějak tak budou implementovány i výjimky. C++ potřebuje standardní knihovnu, nevystačí si samo o sobě. To je jeden z důvodů, proč nemá v jádře co dělat.
Přívlastek "jednoduchá" není zrovna ten, který by mne v souvislosti se syntaxí C napadl jako první. Spíš by to bylo něco jako "chaotická" nebo "nesystematická".
To je věc názorů. Možná není úplně jednoduchá, ale logická je.
S new a delete nemáte tak úplně pravdu - stejně jako většina ostatních se totiž dají overloadovat.Ok. Tak to byl špatný argument.
Nenapadá mě ale žádná featura C++, která by měla pozitivní přínos ve vývoji jádra. C tady bohatě dostačuje. Pro vývoj jádra je třeba jednoduchý jazyk. Stačí opomenout nějakou drobnost (přetěžování funkcí nebo operátorů pro to poskytuje mnoho možností), překladač chybu nenahlásí, ale v kernelu je závažná chyba. V C je podobných záludností daleko méně (snad jen makra preprocesoru).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
