Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Kdosi vytvořil patch pro linuxové jádro, který umožňuje používání C++ přímo v kernelu (samozřejmě včetně kompilace pomocí g++). Že to lidi pořád baví... Viz také JN 251.
Tiskni
Sdílej:
)). Takze s tim vysokym jazykem to az tak zhave nakonec neni. Nehlede nato, ze predstava psat jadro v nejakem ,,vyssim`` jazyce nepripada nikomu uchylna, protoze ta proste uchylna je. Nebo si dovedes predstavit jatro psane treba v ja nevim javahumusu? No fujtajbl, to tam fakt nema co delat . Jo a IMHO by mel autor zmineneho patche dodavat k patchi i kyblik, jinak si to nikdo neprecte.
Každopádně základ myšlenky nepřijatelnosti C++ v jádře je mi stále ještě trochu nejasný. Chápu to tak, že vlasnosti, které má C++ oproti C (třeba výjimky) jsou z hlediska kernelu obtížné, protože se obtížněji ladí a chovají se nepředvídatelně. Chápu to alespoň trochu dobře?
Spíš jde o to, že vývojáři jádra nemají dobrý pocit z toho, že v C++ (pokud se skutečně používá jako C++) se nechává víc práce na překladači, takže nemají dostatečný pocit kontroly nad výsledkem. Na druhou stranu, při drastických tricích, které moderní kompilátory používají při optimalizaci, je ta kontrola poměrně problematická i v C.
Druhý zásadní problém je v tom, že zatímco gcc je velmi kvalitní a velmi dobře odladěný překladač, o g++ se to moc říct nedá. Mé zkušenosti s kompilací Firebirdu (vhodný příklad rozsáhlejšího projektu v C++, který není vyvíjen primárně pod g++) jsou takové, že zhruba polovina pokusů skončí na internal compiler error. Proto se celkem nedivím, že se do používání C++ v jádře nikdo moc nehrne. Nejsem ale a priori přesvědčen, že je na použití C++ něco principiálně špatného a že současný stav musí trvat na věky věků.
Ja bych zase řekl, že mezi C a C++ je větší rozdíl než mezi ASM a C.
C je přenositelný assembler. Má celkem jednoduchou syntaxi a bez explicitního volání nějaké knihovní funkce nepotřebuje libc.
V C++ třeba existují operátory new a delete, které způsobí přilinkování malloc a free. A nějak tak budou implementovány i výjimky. C++ potřebuje standardní knihovnu, nevystačí si samo o sobě. To je jeden z důvodů, proč nemá v jádře co dělat.
Přívlastek "jednoduchá" není zrovna ten, který by mne v souvislosti se syntaxí C napadl jako první. Spíš by to bylo něco jako "chaotická" nebo "nesystematická".
To je věc názorů. Možná není úplně jednoduchá, ale logická je.
S new a delete nemáte tak úplně pravdu - stejně jako většina ostatních se totiž dají overloadovat.Ok. Tak to byl špatný argument.
Nenapadá mě ale žádná featura C++, která by měla pozitivní přínos ve vývoji jádra. C tady bohatě dostačuje. Pro vývoj jádra je třeba jednoduchý jazyk. Stačí opomenout nějakou drobnost (přetěžování funkcí nebo operátorů pro to poskytuje mnoho možností), překladač chybu nenahlásí, ale v kernelu je závažná chyba. V C je podobných záludností daleko méně (snad jen makra preprocesoru).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz