Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Miguel de Icaza bude v Čechách a rád se s kýmkoliv sejde při příležitosti oběda či večeře a podiskutuje o Monu, .NETu, Gnome, free software či Linuxu. V Plzni bude od 31.5. do 1.6., jede tam na konferenci o .NETu, v Praze pak od 1.6. do 2.6.
Tiskni
Sdílej:
.
C++ je bohuzel jen tak-nejak rozsireny C a jeho hlavni problem spociva v absolutni neprenositelnosti (OK, sem a tam to jde, ale rozhodne ne na binarni urovni). Hlavne tenhle jazyk zatuhnul ve fazi, kdy se vsichni po cely roky trapi s jeho nedostatky aniz by existovala nadeje na zlepseni.
Hranice moznosti knihoven se prece daji posouvat, ne?
. Ne ale uznávám, že to nemám rád, protože je to syneček Microsoftu...
Automatizovaná správa paměti je právě ta výhoda
)) neeee, zpetna kompatibilita s C/C++, aby se vsechno nemuselo hned prepisovat, tak se pomoci unsafe sekci da slepit cecko s cisem
Ale to mi nepřijde jako dobrá odpověď na moji otázku.
Tak jinak, jaké je měřítko pro komplikovanost? A to nejlépe takové, aby vylučovalo nebo omezovalo možnost napsat tu aplikaci ve vyšším jazyce jako třeba Python.
). Hm, aneb jak v deseti příspěvcích dojít k bezcennému, předem jasnému závěru
(i když samozřejmě chápu problém optimalizujícího kompilátoru)
Ale no tak dobře, gcc je komplikovaný a moc moc složitý, přiznávám to, uznávám to, nechám si to vytetovat na rameno. Nebo budu muset ještě přijet podepsat kapitulaci?
. Možná ta otázka měla znít: Co to tedy je?
Když jsem se poprvé setkal s C#, říkal jsem si, že to je prostě snaha Microsoftu přijít s vlastní Javou, ale to je pěkná hloupost, protože hlavní pozitivum, které jsem v té době viděl v Javě, byla nezávislost na platformě. A že ani ve Windows tedy moc nemá smysl psát normální aplikace v C#.
Dnes již delší dobu programuji v C# v Linuxu a jsem za Mono doopravdy rád. Java má oproti .NET několik nevýhod: např., že je postavena právě jen na jazyku Java - .NET je nezávislý na programovacím jazyce, nevím proč, ale větší Java aplikace s grafickým rozhraním jsou pomalé (mají pomalou odezvu), u .NETu jsem zatím takové problémy neviděl, C# 2.0 je silnější jazyk než Java 5, jednodušeji se .NET propojuje s C++ knihovnama než Java...
Zda jazyky jako C# a Java či C++ - C# a Java jsou jednodužší, bezpečnější, přehlednější a v jistém smyslu přenositelnější. Na něco jiného se zas hodí C++.
)