V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Miguel de Icaza bude v Čechách a rád se s kýmkoliv sejde při příležitosti oběda či večeře a podiskutuje o Monu, .NETu, Gnome, free software či Linuxu. V Plzni bude od 31.5. do 1.6., jede tam na konferenci o .NETu, v Praze pak od 1.6. do 2.6.
Tiskni
Sdílej:
.
C++ je bohuzel jen tak-nejak rozsireny C a jeho hlavni problem spociva v absolutni neprenositelnosti (OK, sem a tam to jde, ale rozhodne ne na binarni urovni). Hlavne tenhle jazyk zatuhnul ve fazi, kdy se vsichni po cely roky trapi s jeho nedostatky aniz by existovala nadeje na zlepseni.
Hranice moznosti knihoven se prece daji posouvat, ne?
. Ne ale uznávám, že to nemám rád, protože je to syneček Microsoftu...
Automatizovaná správa paměti je právě ta výhoda
)) neeee, zpetna kompatibilita s C/C++, aby se vsechno nemuselo hned prepisovat, tak se pomoci unsafe sekci da slepit cecko s cisem
Ale to mi nepřijde jako dobrá odpověď na moji otázku.
Tak jinak, jaké je měřítko pro komplikovanost? A to nejlépe takové, aby vylučovalo nebo omezovalo možnost napsat tu aplikaci ve vyšším jazyce jako třeba Python.
). Hm, aneb jak v deseti příspěvcích dojít k bezcennému, předem jasnému závěru
(i když samozřejmě chápu problém optimalizujícího kompilátoru)
Ale no tak dobře, gcc je komplikovaný a moc moc složitý, přiznávám to, uznávám to, nechám si to vytetovat na rameno. Nebo budu muset ještě přijet podepsat kapitulaci?
. Možná ta otázka měla znít: Co to tedy je?
Když jsem se poprvé setkal s C#, říkal jsem si, že to je prostě snaha Microsoftu přijít s vlastní Javou, ale to je pěkná hloupost, protože hlavní pozitivum, které jsem v té době viděl v Javě, byla nezávislost na platformě. A že ani ve Windows tedy moc nemá smysl psát normální aplikace v C#.
Dnes již delší dobu programuji v C# v Linuxu a jsem za Mono doopravdy rád. Java má oproti .NET několik nevýhod: např., že je postavena právě jen na jazyku Java - .NET je nezávislý na programovacím jazyce, nevím proč, ale větší Java aplikace s grafickým rozhraním jsou pomalé (mají pomalou odezvu), u .NETu jsem zatím takové problémy neviděl, C# 2.0 je silnější jazyk než Java 5, jednodušeji se .NET propojuje s C++ knihovnama než Java...
Zda jazyky jako C# a Java či C++ - C# a Java jsou jednodužší, bezpečnější, přehlednější a v jistém smyslu přenositelnější. Na něco jiného se zas hodí C++.
)