Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Miguel de Icaza bude v Čechách a rád se s kýmkoliv sejde při příležitosti oběda či večeře a podiskutuje o Monu, .NETu, Gnome, free software či Linuxu. V Plzni bude od 31.5. do 1.6., jede tam na konferenci o .NETu, v Praze pak od 1.6. do 2.6.
Tiskni
Sdílej:
.
C++ je bohuzel jen tak-nejak rozsireny C a jeho hlavni problem spociva v absolutni neprenositelnosti (OK, sem a tam to jde, ale rozhodne ne na binarni urovni). Hlavne tenhle jazyk zatuhnul ve fazi, kdy se vsichni po cely roky trapi s jeho nedostatky aniz by existovala nadeje na zlepseni.
Hranice moznosti knihoven se prece daji posouvat, ne?
. Ne ale uznávám, že to nemám rád, protože je to syneček Microsoftu...
Automatizovaná správa paměti je právě ta výhoda
)) neeee, zpetna kompatibilita s C/C++, aby se vsechno nemuselo hned prepisovat, tak se pomoci unsafe sekci da slepit cecko s cisem
Ale to mi nepřijde jako dobrá odpověď na moji otázku.
Tak jinak, jaké je měřítko pro komplikovanost? A to nejlépe takové, aby vylučovalo nebo omezovalo možnost napsat tu aplikaci ve vyšším jazyce jako třeba Python.
). Hm, aneb jak v deseti příspěvcích dojít k bezcennému, předem jasnému závěru
(i když samozřejmě chápu problém optimalizujícího kompilátoru)
Ale no tak dobře, gcc je komplikovaný a moc moc složitý, přiznávám to, uznávám to, nechám si to vytetovat na rameno. Nebo budu muset ještě přijet podepsat kapitulaci?
. Možná ta otázka měla znít: Co to tedy je?
Když jsem se poprvé setkal s C#, říkal jsem si, že to je prostě snaha Microsoftu přijít s vlastní Javou, ale to je pěkná hloupost, protože hlavní pozitivum, které jsem v té době viděl v Javě, byla nezávislost na platformě. A že ani ve Windows tedy moc nemá smysl psát normální aplikace v C#.
Dnes již delší dobu programuji v C# v Linuxu a jsem za Mono doopravdy rád. Java má oproti .NET několik nevýhod: např., že je postavena právě jen na jazyku Java - .NET je nezávislý na programovacím jazyce, nevím proč, ale větší Java aplikace s grafickým rozhraním jsou pomalé (mají pomalou odezvu), u .NETu jsem zatím takové problémy neviděl, C# 2.0 je silnější jazyk než Java 5, jednodušeji se .NET propojuje s C++ knihovnama než Java...
Zda jazyky jako C# a Java či C++ - C# a Java jsou jednodužší, bezpečnější, přehlednější a v jistém smyslu přenositelnější. Na něco jiného se zas hodí C++.
)