Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
zdravím,
mám několik desítek strojů a v každém z nich je mimo jiné jedna databáze s asi stovkou tabulek..
Poradí mi někdo nějaký jednoduchý nástroj, který mi zařídí, že když změním nějakou tabulku (přidám sloupec, či např. změním datový typ sloupce či defaultní hodnotu), aby se mi toto nové schéma tabulky změnilo i na ostatních strojích...
tyto stroje jsou offline, takže tento nástroj bych použil v nějakém skriptu, který bych musel na každým stroji spustit
díky za nějaký tipy
no tu databazi vytvarim v pgadminu..a nechce se mi kdyz upravim nejaky sloupec, abych to musel jeste davat do nejakyho vlastniho skriptu..pac vim, ze obcas proste neco zapomenu...
potreboval bych nejaky nastroj, ktery mi ten skript vygeneruje sam..resp. nejaky nastroj, ktery mi zaridi, abych mohl ty databaze na ostatnich strojich udrovat se stejnym schematem
ten update ostatnich stroju delam napr jednou za mesic a kolikrat je v ty databazi strasne moc zmen (novy tabulky, novy sloupce v existujicich tabulkach,....), a nekdy treba zadna zmena
neco jako udelat backup schematu do plain textu a pak ty create table zduplikovat a udelat z jednotlivych sloupcu alter table add column (sice by to hlasilo milion chyb, ale snad bych zaridil ze sloupce tam budou nakonec vsechny...)
no tu databazi vytvarim v pgadminu.hmm, 100 tabuliek, 10 strojov a samovražedné sklony k tomu?
mrkni na tohle:
http://www.postgresql.org/docs/8.4/interactive/continuous-archiving.html
pouziva se to pro zalohovani, vzdycky by sis ty wal soubory zazalohoval a jednou za cas pustil na ostatni databaze
tak sem to vyresil tak trochu krkolome a asi i nebezpecne..
1. zazalohuju celou puvodni databazi (to jen pro jistotu, kdyby nasledujici postup selhal)
2. zazalohuju jen data stare databaze
3. smazu vsechny tabulky v databazi
4. restoruju novou databazi, resp. nove schema (puvodni schema je vzdy podmnozinou - jelikoz o tom vim, tak si to proste ohlidam :)
5. restoruju puvodni data ...ty chybejici sloupce se doplni defaultnima hodnotama
je to trosku hnusne vyresene, ale provede to presne to co potrebuju :)
To je dost sileny. Milionkrat lepsi, inteligentnejsi, konzistentnejsi, bezpecnejsi a obvyklejsi reseni je, jak rikal jiz kolega vyse, proste si pripravit SQL skript kterej poustis na testovacim stroji a pripadne modifikujes dokud neudela to co chces, a pak ho pustis na vsech ostatnich.
a pak ho pustis na vsech ostatnich.
A já se modlím i u tohoto kroku. 
ALTER skripty je nejlepší psát v ruce - pak víte, co obsahují. Navíc v PostgreSQL lze alter skript obalit transakcí. Tudíž, když někte v půli spadne, tak se vůbec nic neděje. Tj.
BEGIN
ALTER TABLE foo ADD COLUMN boo integer;
COMMIT
Není nic jednoduššího, než ještě mezi vývojové prostředí a produkční vložit jedno, které je obrazem produkčního. A předtím než něco nasadím na produkci, tak to tam testnout.
BTW: neznáš nějaký testovací nástroj na porovnání dvou databází (jen model, ne data)? Něco na způsob: udělám dump (jen schématu) obou DB, odfiltruji komentáře (obsahují např. datum, nebo jiné věci, které se mohou měnit) a porovnám je.
Prostě pro kontrolu, abych měl jistotu, že ten skript s ALTER a CREATE… příkazy dělá přesně to, co chci.
Porovnání schémat umí třeba SQL Developer (měl by jít přes JDBC driver napojit na libovolnou databázi). Ale není to nic moc. Asi vůbec "nejjednodušší" je vylejt schémata do skriptů a porovnat klasickým diffem.
jj, to můžu udělat, ale zajímalo mě, jestli už existuje nějaké hotové řešení
Vážně ten výpadek (tzn. to že od bodu 1 k bodu 5 má kdokoli utrum s přístupem k databázi) stojí za ušetřených pár minut při psaní alteru?
Jak již tady někdo poradil. Já jsem na Sybase ASA také používal tu metodu, že jsem si nechal vždy přeložit log databáze do SQL, v něm jsem scriptem našel všechny potřebné DDL příkazy a z toho sestavil upgrade dávku.
Druhá možnost, která existuje, je najít nějaký nástroj na porovnání dvou DB, který by uměl vyrobit příslušný rozdílový scrip. Na to jsem používal nějaký předpotopní program dbdiff.exe (pro windoze), který se pomocí ODBC rozhraní připojil ke dvěma DB a vygeneroval rozdílový SQL script.
To co jste nakonec udělal, zkombinovat data ze staré DB s DDL z nové DB, do toho bych nešel, pravděpodobně Vám to funguje čirou náhodou 
Dokud nebudeme mít použitelnou AI, tak to za tebe nikdo neudělá.
Ale, ale! Vygenerovat DDL na základě rozdílu (MINUS) user_tables, user_tab_cols, user_indexes či user_partitions zvládne snad každý, ne? 
Vytvoření sloupce před indexem je snad základ, ne? 
Migrace dat je ovšem jiná pohádka. 
Migrace dat je v tomhle případě přesně ta stejné pohádka, ne? Když už má autor původního ten zvláštní přístup, že raději na 10 strojích provede dump+dropdb+createdb+create_schema+load_data než aby si ručně napsal 5-řádkový alter skript, tak bych se dost divil kdyby se po přidání sloupečku chtěl sám starat o migraci dat 
Migrace dat je ovšem jiná pohádka.A právě tahle pohádka je důvod, proč automatika nestačí
Zkusil bych pouzit Apachi DDLUtils. Jsou relativne pomale, ale spolehlive.
http://db.apache.org/ddlutils/
Tiskni
Sdílej: