Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
zdravím,
mám několik desítek strojů a v každém z nich je mimo jiné jedna databáze s asi stovkou tabulek..
Poradí mi někdo nějaký jednoduchý nástroj, který mi zařídí, že když změním nějakou tabulku (přidám sloupec, či např. změním datový typ sloupce či defaultní hodnotu), aby se mi toto nové schéma tabulky změnilo i na ostatních strojích...
tyto stroje jsou offline, takže tento nástroj bych použil v nějakém skriptu, který bych musel na každým stroji spustit
díky za nějaký tipy
no tu databazi vytvarim v pgadminu..a nechce se mi kdyz upravim nejaky sloupec, abych to musel jeste davat do nejakyho vlastniho skriptu..pac vim, ze obcas proste neco zapomenu...
potreboval bych nejaky nastroj, ktery mi ten skript vygeneruje sam..resp. nejaky nastroj, ktery mi zaridi, abych mohl ty databaze na ostatnich strojich udrovat se stejnym schematem
ten update ostatnich stroju delam napr jednou za mesic a kolikrat je v ty databazi strasne moc zmen (novy tabulky, novy sloupce v existujicich tabulkach,....), a nekdy treba zadna zmena
neco jako udelat backup schematu do plain textu a pak ty create table zduplikovat a udelat z jednotlivych sloupcu alter table add column (sice by to hlasilo milion chyb, ale snad bych zaridil ze sloupce tam budou nakonec vsechny...)
no tu databazi vytvarim v pgadminu.hmm, 100 tabuliek, 10 strojov a samovražedné sklony k tomu?
mrkni na tohle:
http://www.postgresql.org/docs/8.4/interactive/continuous-archiving.html
pouziva se to pro zalohovani, vzdycky by sis ty wal soubory zazalohoval a jednou za cas pustil na ostatni databaze
tak sem to vyresil tak trochu krkolome a asi i nebezpecne..
1. zazalohuju celou puvodni databazi (to jen pro jistotu, kdyby nasledujici postup selhal)
2. zazalohuju jen data stare databaze
3. smazu vsechny tabulky v databazi
4. restoruju novou databazi, resp. nove schema (puvodni schema je vzdy podmnozinou - jelikoz o tom vim, tak si to proste ohlidam :)
5. restoruju puvodni data ...ty chybejici sloupce se doplni defaultnima hodnotama
je to trosku hnusne vyresene, ale provede to presne to co potrebuju :)
To je dost sileny. Milionkrat lepsi, inteligentnejsi, konzistentnejsi, bezpecnejsi a obvyklejsi reseni je, jak rikal jiz kolega vyse, proste si pripravit SQL skript kterej poustis na testovacim stroji a pripadne modifikujes dokud neudela to co chces, a pak ho pustis na vsech ostatnich.
a pak ho pustis na vsech ostatnich.
A já se modlím i u tohoto kroku.
ALTER skripty je nejlepší psát v ruce - pak víte, co obsahují. Navíc v PostgreSQL lze alter skript obalit transakcí. Tudíž, když někte v půli spadne, tak se vůbec nic neděje. Tj.
BEGIN
ALTER TABLE foo ADD COLUMN boo integer;
COMMIT
Není nic jednoduššího, než ještě mezi vývojové prostředí a produkční vložit jedno, které je obrazem produkčního. A předtím než něco nasadím na produkci, tak to tam testnout.
BTW: neznáš nějaký testovací nástroj na porovnání dvou databází (jen model, ne data)? Něco na způsob: udělám dump (jen schématu) obou DB, odfiltruji komentáře (obsahují např. datum, nebo jiné věci, které se mohou měnit) a porovnám je.
Prostě pro kontrolu, abych měl jistotu, že ten skript s ALTER a CREATE… příkazy dělá přesně to, co chci.
Porovnání schémat umí třeba SQL Developer (měl by jít přes JDBC driver napojit na libovolnou databázi). Ale není to nic moc. Asi vůbec "nejjednodušší" je vylejt schémata do skriptů a porovnat klasickým diff
em.
jj, to můžu udělat, ale zajímalo mě, jestli už existuje nějaké hotové řešení
Vážně ten výpadek (tzn. to že od bodu 1 k bodu 5 má kdokoli utrum s přístupem k databázi) stojí za ušetřených pár minut při psaní alteru?
Jak již tady někdo poradil. Já jsem na Sybase ASA také používal tu metodu, že jsem si nechal vždy přeložit log databáze do SQL, v něm jsem scriptem našel všechny potřebné DDL příkazy a z toho sestavil upgrade dávku.
Druhá možnost, která existuje, je najít nějaký nástroj na porovnání dvou DB, který by uměl vyrobit příslušný rozdílový scrip. Na to jsem používal nějaký předpotopní program dbdiff.exe (pro windoze), který se pomocí ODBC rozhraní připojil ke dvěma DB a vygeneroval rozdílový SQL script.
To co jste nakonec udělal, zkombinovat data ze staré DB s DDL z nové DB, do toho bych nešel, pravděpodobně Vám to funguje čirou náhodou
Dokud nebudeme mít použitelnou AI, tak to za tebe nikdo neudělá.
Ale, ale! Vygenerovat DDL na základě rozdílu (MINUS
) user_tables
, user_tab_cols
, user_indexes
či user_partitions
zvládne snad každý, ne?
Vytvoření sloupce před indexem je snad základ, ne?
Migrace dat je ovšem jiná pohádka.
Migrace dat je v tomhle případě přesně ta stejné pohádka, ne? Když už má autor původního ten zvláštní přístup, že raději na 10 strojích provede dump+dropdb+createdb+create_schema+load_data než aby si ručně napsal 5-řádkový alter skript, tak bych se dost divil kdyby se po přidání sloupečku chtěl sám starat o migraci dat
Migrace dat je ovšem jiná pohádka.A právě tahle pohádka je důvod, proč automatika nestačí
Zkusil bych pouzit Apachi DDLUtils. Jsou relativne pomale, ale spolehlive.
http://db.apache.org/ddlutils/
Tiskni
Sdílej: