Byla vydána nová verze 9.10 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Math 24.8. Math je modul editoru vzorců v kancelářském balíku LibreOffice a poskytuje možnosti rozvržení pro zobrazení matematických, chemických, elektrických nebo vědeckých vzorců ve standardní písemné notaci. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2024. Ke konci roku 2024 vlastnila 305 180 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250211 mikrokódů pro své procesory řešící 5 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.24 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jiří Eischmann upozorňuje, že GNOME nemá české překladatele: "Posledních minimálně 15 let byly překlady GNOME do češtiny ve výborném stavu. U každého vydání jsem jen hlásil, že je vše přeložené, poslední roky to platilo i pro drtivou většinu dokumentace. Poslední rok se to ale začalo zadrhávat. Přispěvatelé, kteří to dlouhé roky táhli, odešli a není nikdo, kdo by to po nich převzal. Proto jsme se rozhodli jít s pravdou ven: GNOME momentálně nemá české překladatele a pokud se toho neujme někdo nový, překlady začnou postupně upadat."
Otevřený zvukový bezztrátový kodek FLAC (Free Lossless Audio Codec, Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.5.0. Hlavní novinkou je podpora vícevláknového kódování. V prosinci loňského roku byl FLAC formálně specifikován v RFC 9639.
Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence v hodnotě 200 miliard eur, v přepočtu zhruba pět bilionů korun. V projevu na summitu o umělé inteligenci v Paříži to v úterý řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.3 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovky v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Lennart Poettering se na Mastodonu rozepsal o novince v systemd, na které pracuje: systemd bude umět nabootovat z obrazu disku staženého pomocí HTTP v rámci initrd.
zdravím,
mám několik desítek strojů a v každém z nich je mimo jiné jedna databáze s asi stovkou tabulek..
Poradí mi někdo nějaký jednoduchý nástroj, který mi zařídí, že když změním nějakou tabulku (přidám sloupec, či např. změním datový typ sloupce či defaultní hodnotu), aby se mi toto nové schéma tabulky změnilo i na ostatních strojích...
tyto stroje jsou offline, takže tento nástroj bych použil v nějakém skriptu, který bych musel na každým stroji spustit
díky za nějaký tipy
no tu databazi vytvarim v pgadminu..a nechce se mi kdyz upravim nejaky sloupec, abych to musel jeste davat do nejakyho vlastniho skriptu..pac vim, ze obcas proste neco zapomenu...
potreboval bych nejaky nastroj, ktery mi ten skript vygeneruje sam..resp. nejaky nastroj, ktery mi zaridi, abych mohl ty databaze na ostatnich strojich udrovat se stejnym schematem
ten update ostatnich stroju delam napr jednou za mesic a kolikrat je v ty databazi strasne moc zmen (novy tabulky, novy sloupce v existujicich tabulkach,....), a nekdy treba zadna zmena
neco jako udelat backup schematu do plain textu a pak ty create table zduplikovat a udelat z jednotlivych sloupcu alter table add column (sice by to hlasilo milion chyb, ale snad bych zaridil ze sloupce tam budou nakonec vsechny...)
no tu databazi vytvarim v pgadminu.hmm, 100 tabuliek, 10 strojov a samovražedné sklony k tomu?
mrkni na tohle:
http://www.postgresql.org/docs/8.4/interactive/continuous-archiving.html
pouziva se to pro zalohovani, vzdycky by sis ty wal soubory zazalohoval a jednou za cas pustil na ostatni databaze
tak sem to vyresil tak trochu krkolome a asi i nebezpecne..
1. zazalohuju celou puvodni databazi (to jen pro jistotu, kdyby nasledujici postup selhal)
2. zazalohuju jen data stare databaze
3. smazu vsechny tabulky v databazi
4. restoruju novou databazi, resp. nove schema (puvodni schema je vzdy podmnozinou - jelikoz o tom vim, tak si to proste ohlidam :)
5. restoruju puvodni data ...ty chybejici sloupce se doplni defaultnima hodnotama
je to trosku hnusne vyresene, ale provede to presne to co potrebuju :)
To je dost sileny. Milionkrat lepsi, inteligentnejsi, konzistentnejsi, bezpecnejsi a obvyklejsi reseni je, jak rikal jiz kolega vyse, proste si pripravit SQL skript kterej poustis na testovacim stroji a pripadne modifikujes dokud neudela to co chces, a pak ho pustis na vsech ostatnich.
a pak ho pustis na vsech ostatnich.
A já se modlím i u tohoto kroku.
ALTER skripty je nejlepší psát v ruce - pak víte, co obsahují. Navíc v PostgreSQL lze alter skript obalit transakcí. Tudíž, když někte v půli spadne, tak se vůbec nic neděje. Tj.
BEGIN
ALTER TABLE foo ADD COLUMN boo integer;
COMMIT
Není nic jednoduššího, než ještě mezi vývojové prostředí a produkční vložit jedno, které je obrazem produkčního. A předtím než něco nasadím na produkci, tak to tam testnout.
BTW: neznáš nějaký testovací nástroj na porovnání dvou databází (jen model, ne data)? Něco na způsob: udělám dump (jen schématu) obou DB, odfiltruji komentáře (obsahují např. datum, nebo jiné věci, které se mohou měnit) a porovnám je.
Prostě pro kontrolu, abych měl jistotu, že ten skript s ALTER a CREATE… příkazy dělá přesně to, co chci.
Porovnání schémat umí třeba SQL Developer (měl by jít přes JDBC driver napojit na libovolnou databázi). Ale není to nic moc. Asi vůbec "nejjednodušší" je vylejt schémata do skriptů a porovnat klasickým diff
em.
jj, to můžu udělat, ale zajímalo mě, jestli už existuje nějaké hotové řešení
Vážně ten výpadek (tzn. to že od bodu 1 k bodu 5 má kdokoli utrum s přístupem k databázi) stojí za ušetřených pár minut při psaní alteru?
Jak již tady někdo poradil. Já jsem na Sybase ASA také používal tu metodu, že jsem si nechal vždy přeložit log databáze do SQL, v něm jsem scriptem našel všechny potřebné DDL příkazy a z toho sestavil upgrade dávku.
Druhá možnost, která existuje, je najít nějaký nástroj na porovnání dvou DB, který by uměl vyrobit příslušný rozdílový scrip. Na to jsem používal nějaký předpotopní program dbdiff.exe (pro windoze), který se pomocí ODBC rozhraní připojil ke dvěma DB a vygeneroval rozdílový SQL script.
To co jste nakonec udělal, zkombinovat data ze staré DB s DDL z nové DB, do toho bych nešel, pravděpodobně Vám to funguje čirou náhodou
Dokud nebudeme mít použitelnou AI, tak to za tebe nikdo neudělá.
Ale, ale! Vygenerovat DDL na základě rozdílu (MINUS
) user_tables
, user_tab_cols
, user_indexes
či user_partitions
zvládne snad každý, ne?
Vytvoření sloupce před indexem je snad základ, ne?
Migrace dat je ovšem jiná pohádka.
Migrace dat je v tomhle případě přesně ta stejné pohádka, ne? Když už má autor původního ten zvláštní přístup, že raději na 10 strojích provede dump+dropdb+createdb+create_schema+load_data než aby si ručně napsal 5-řádkový alter skript, tak bych se dost divil kdyby se po přidání sloupečku chtěl sám starat o migraci dat
Migrace dat je ovšem jiná pohádka.A právě tahle pohádka je důvod, proč automatika nestačí
Zkusil bych pouzit Apachi DDLUtils. Jsou relativne pomale, ale spolehlive.
http://db.apache.org/ddlutils/
Tiskni
Sdílej: