MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
zdravím,
mám několik desítek strojů a v každém z nich je mimo jiné jedna databáze s asi stovkou tabulek..
Poradí mi někdo nějaký jednoduchý nástroj, který mi zařídí, že když změním nějakou tabulku (přidám sloupec, či např. změním datový typ sloupce či defaultní hodnotu), aby se mi toto nové schéma tabulky změnilo i na ostatních strojích...
tyto stroje jsou offline, takže tento nástroj bych použil v nějakém skriptu, který bych musel na každým stroji spustit
díky za nějaký tipy
no tu databazi vytvarim v pgadminu..a nechce se mi kdyz upravim nejaky sloupec, abych to musel jeste davat do nejakyho vlastniho skriptu..pac vim, ze obcas proste neco zapomenu...
potreboval bych nejaky nastroj, ktery mi ten skript vygeneruje sam..resp. nejaky nastroj, ktery mi zaridi, abych mohl ty databaze na ostatnich strojich udrovat se stejnym schematem
ten update ostatnich stroju delam napr jednou za mesic a kolikrat je v ty databazi strasne moc zmen (novy tabulky, novy sloupce v existujicich tabulkach,....), a nekdy treba zadna zmena
neco jako udelat backup schematu do plain textu a pak ty create table zduplikovat a udelat z jednotlivych sloupcu alter table add column (sice by to hlasilo milion chyb, ale snad bych zaridil ze sloupce tam budou nakonec vsechny...)
no tu databazi vytvarim v pgadminu.hmm, 100 tabuliek, 10 strojov a samovražedné sklony k tomu?
mrkni na tohle:
http://www.postgresql.org/docs/8.4/interactive/continuous-archiving.html
pouziva se to pro zalohovani, vzdycky by sis ty wal soubory zazalohoval a jednou za cas pustil na ostatni databaze
tak sem to vyresil tak trochu krkolome a asi i nebezpecne..
1. zazalohuju celou puvodni databazi (to jen pro jistotu, kdyby nasledujici postup selhal)
2. zazalohuju jen data stare databaze
3. smazu vsechny tabulky v databazi
4. restoruju novou databazi, resp. nove schema (puvodni schema je vzdy podmnozinou - jelikoz o tom vim, tak si to proste ohlidam :)
5. restoruju puvodni data ...ty chybejici sloupce se doplni defaultnima hodnotama
je to trosku hnusne vyresene, ale provede to presne to co potrebuju :)
To je dost sileny. Milionkrat lepsi, inteligentnejsi, konzistentnejsi, bezpecnejsi a obvyklejsi reseni je, jak rikal jiz kolega vyse, proste si pripravit SQL skript kterej poustis na testovacim stroji a pripadne modifikujes dokud neudela to co chces, a pak ho pustis na vsech ostatnich.
a pak ho pustis na vsech ostatnich.
A já se modlím i u tohoto kroku. 
ALTER skripty je nejlepší psát v ruce - pak víte, co obsahují. Navíc v PostgreSQL lze alter skript obalit transakcí. Tudíž, když někte v půli spadne, tak se vůbec nic neděje. Tj.
BEGIN
ALTER TABLE foo ADD COLUMN boo integer;
COMMIT
Není nic jednoduššího, než ještě mezi vývojové prostředí a produkční vložit jedno, které je obrazem produkčního. A předtím než něco nasadím na produkci, tak to tam testnout.
BTW: neznáš nějaký testovací nástroj na porovnání dvou databází (jen model, ne data)? Něco na způsob: udělám dump (jen schématu) obou DB, odfiltruji komentáře (obsahují např. datum, nebo jiné věci, které se mohou měnit) a porovnám je.
Prostě pro kontrolu, abych měl jistotu, že ten skript s ALTER a CREATE… příkazy dělá přesně to, co chci.
Porovnání schémat umí třeba SQL Developer (měl by jít přes JDBC driver napojit na libovolnou databázi). Ale není to nic moc. Asi vůbec "nejjednodušší" je vylejt schémata do skriptů a porovnat klasickým diffem.
jj, to můžu udělat, ale zajímalo mě, jestli už existuje nějaké hotové řešení
Vážně ten výpadek (tzn. to že od bodu 1 k bodu 5 má kdokoli utrum s přístupem k databázi) stojí za ušetřených pár minut při psaní alteru?
Jak již tady někdo poradil. Já jsem na Sybase ASA také používal tu metodu, že jsem si nechal vždy přeložit log databáze do SQL, v něm jsem scriptem našel všechny potřebné DDL příkazy a z toho sestavil upgrade dávku.
Druhá možnost, která existuje, je najít nějaký nástroj na porovnání dvou DB, který by uměl vyrobit příslušný rozdílový scrip. Na to jsem používal nějaký předpotopní program dbdiff.exe (pro windoze), který se pomocí ODBC rozhraní připojil ke dvěma DB a vygeneroval rozdílový SQL script.
To co jste nakonec udělal, zkombinovat data ze staré DB s DDL z nové DB, do toho bych nešel, pravděpodobně Vám to funguje čirou náhodou 
Dokud nebudeme mít použitelnou AI, tak to za tebe nikdo neudělá.
Ale, ale! Vygenerovat DDL na základě rozdílu (MINUS) user_tables, user_tab_cols, user_indexes či user_partitions zvládne snad každý, ne? 
Vytvoření sloupce před indexem je snad základ, ne? 
Migrace dat je ovšem jiná pohádka. 
Migrace dat je v tomhle případě přesně ta stejné pohádka, ne? Když už má autor původního ten zvláštní přístup, že raději na 10 strojích provede dump+dropdb+createdb+create_schema+load_data než aby si ručně napsal 5-řádkový alter skript, tak bych se dost divil kdyby se po přidání sloupečku chtěl sám starat o migraci dat 
Migrace dat je ovšem jiná pohádka.A právě tahle pohádka je důvod, proč automatika nestačí
Zkusil bych pouzit Apachi DDLUtils. Jsou relativne pomale, ale spolehlive.
http://db.apache.org/ddlutils/
Tiskni
Sdílej: