Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Třeba se učí a to, co ten soft nabízí používá k pochopení problematiky atd.
Obávám se, že ten soft spíše od problematiky odstíní.
Třeba se učí a to, co ten soft nabízí používá k pochopení problematiky atd.
Tak si nechte poradit od zkušenějších.
Víte, kdy jsem se (konečně) naučil DB? Přesně ve chvíli, kdy jsem neměl vůbec žádné GUI, server tak říkajíc "hořel" a já měl jenom ssh konsolu. Konečně jsem musel psát všechny ty DDL příkazy ručně. Některé poprvé v životě, dělala to za mě klikátka. Po této zkušenosti, která mi otevřela oči (tehdy jsem poznal, že po mnoha letech provozu, o DB nevím ABSOLUTNĚ VŮBEC NIC). Odinstaloval jsem všechno v GUI, od té doby používám pouze řádkové klienty a manuál. A je to velmi poznat.
Takže pro začátečníka je ideální tužka a papír a textový editor pro psaní počátečních CREATE a pozdějších ALTER skriptů. Je to nejlepší a nejrychlejší způsob, jak se DB naučit. Pokud potom začne používat GUI klikátka (protože ví proč, nikoliv proto, že neumí psát příkazy ručně) je už pouze jeho volba.
… neměl vůbec žádné GUI, server tak říkajíc "hořel"…Aneb vyuka stresovou metodou
Mas naprostou pravdu, ale mluvis o uceni se DDL prikazu, ne navrhu databazoveho schematu.
Ja bych sice sel takly cestou nejdriv se naucit sql a pak teprve zkoumat navrh, ale neni to jedina cesta. V opacnem poradi by nejaky vizualni nastroj pomohl, a clovek by sel do sql s jasnou predstavou co je cizi klic apod. coz afaik vetsine "radkovych" zacatecniku dela problemy pochopit.
BTW mysql klient pouziva readline, takze jeste vic nez textovy editor se mi vyplatilo poladit poradne inputrc.
Aneb vyuka stresovou metodou
njn Ani ne výuka, jako spíš rána do palice po které se mi rozsvítilo
.
mluvis o uceni se DDL prikazu, ne navrhu databazoveho schematu.
No tak jedno je prostředkem pro vyjádření druhého a je potřeba umět obé.
V opacnem poradi by nejaky vizualni nastroj pomohl, a clovek by sel do sql s jasnou predstavou co je cizi klic apod. coz afaik vetsine "radkovych" zacatecniku dela problemy pochopit.
Mám trochu jiné zkušenosti a proto jsem navrhoval tužku a papír. Zrovna na reference je to ideální nástroj (třeba na omezení typu CHECK už moc ne) a člověku to (po čtyřicátém papíru) opravdu přejde do krve a pak z toho ještě napíše SQL. Zatímco v GUI by si pospojovával nějaké čáry s obdélníky, klikl by na "generate sql" a neuměl by ani schéma, ani syntaxe.
Tiskni
Sdílej: