V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Řešení dotazu:
Pokud chceš univerzální řešení, místo databáze použij raději XML a XSLT.Tak za to ti určitě poděkuje :). XSLT je krásná věc pro ty, kteří potřebují promrhat spoustu času.
Netvrdím, že je to univerzální zázrak, ale pro menší objemy dat je to často výhodnější řešení, než použití databází.Trošku mi vadí, když se ve větě porovnává konkrétní formát nějaké databáze s databází obecně. Svět ukládání dat je široký a takhle je to strašně zavádějící.
Zejména tam, kde je čtení mnohem častější, než zápis (drtivá většina webů).No... nevím... zkoušel jsi v reálu srovnat rychlost tahání dat z XML pomocí XSLT a za relační databáze SQLite? Ona totiž SQLite při čtení nemusí být vůbec špatná. A další věc je, že to nejsou jediné dva přístupy... a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíše a bude třeba i pomalejší (zvlášť v případech, kdy tu rychlost uživatel nepozná).
a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíšePřesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat. Např. jsem takhle dělal převod MIBů (SNMP) do nějakého proprietárního XML formátu – snadno a rychle a to se vyplatí
Přesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat.Asi holt každý máme jiné vysledky... když jsem srovnával svoji práci v XSLT a Python/libxml2, tak to druhé bylo na většinu úloh, co jsem potřeboval, rychlejší na napsání. A to jsem dokonce s XSLT měl delší zkušenost než s tím libxml2. Takže, XSLT je hodně zajímavé, nejspíš se časem dostanu k tomu ho zase na něco použít, ale jednak mi práce s ním na mnoho věcí vůbec nepřijde rychlejší než třeba ten Python (i když bych našel věci, kde ano, ale nebývá to ukládání dat), a druhak to nemá do téhle diskuze žádnou vypovídací hodnotu. Vypovídací hodnotou to nemá proto, že jakmile máš něco už spraseno do XML, tak se ti úplně změní situace. Tzn to, co funguje líp na XML (pokud vůbec), nemusí líp fungovat na data obecně. A musím říct, JSON mi na ukládání strukturovaných dat vychází většinou daleko lépe než XML, když už se teda bavíme o textových souborových formátech (versus binárních současně přistupované databáze či socketové databáze).
Tiskni
Sdílej: