Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
Pokud chceš univerzální řešení, místo databáze použij raději XML a XSLT.Tak za to ti určitě poděkuje :). XSLT je krásná věc pro ty, kteří potřebují promrhat spoustu času.
Akorát je to úplně jiný přístup k datům než relační (byť se tam nějaké analogie dají najít).
Původnímu tazateli bych doporučil se podívat na hotová řešení – ORM (Hibernate) nebo aplikace, které fungují nad více různými SŘBD (Drupal). Psát něco takového na koleně není úplně triviální.
Netvrdím, že je to univerzální zázrak, ale pro menší objemy dat je to často výhodnější řešení, než použití databází.Trošku mi vadí, když se ve větě porovnává konkrétní formát nějaké databáze s databází obecně. Svět ukládání dat je široký a takhle je to strašně zavádějící.
Zejména tam, kde je čtení mnohem častější, než zápis (drtivá většina webů).No... nevím... zkoušel jsi v reálu srovnat rychlost tahání dat z XML pomocí XSLT a za relační databáze SQLite? Ona totiž SQLite při čtení nemusí být vůbec špatná. A další věc je, že to nejsou jediné dva přístupy... a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíše a bude třeba i pomalejší (zvlášť v případech, kdy tu rychlost uživatel nepozná).
a já bych často zvolil řešení, které se rychleji napíšePřesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat. Např. jsem takhle dělal převod MIBů (SNMP) do nějakého proprietárního XML formátu – snadno a rychle a to se vyplatí
(tím tedy nechci říct, že by se XSLT hodilo jen na tyhle věci)
Přesně k tomu někdy používám XSLT – jednoúčelová šablona se dá uplácat velmi rychle a není potřeba to moc řešit a pak ji akorát pustíš v jEditu nebo pomocí Antu a je to – rychlejší než něco normálně programovat.Asi holt každý máme jiné vysledky... když jsem srovnával svoji práci v XSLT a Python/libxml2, tak to druhé bylo na většinu úloh, co jsem potřeboval, rychlejší na napsání. A to jsem dokonce s XSLT měl delší zkušenost než s tím libxml2. Takže, XSLT je hodně zajímavé, nejspíš se časem dostanu k tomu ho zase na něco použít, ale jednak mi práce s ním na mnoho věcí vůbec nepřijde rychlejší než třeba ten Python (i když bych našel věci, kde ano, ale nebývá to ukládání dat), a druhak to nemá do téhle diskuze žádnou vypovídací hodnotu. Vypovídací hodnotou to nemá proto, že jakmile máš něco už spraseno do XML, tak se ti úplně změní situace. Tzn to, co funguje líp na XML (pokud vůbec), nemusí líp fungovat na data obecně. A musím říct, JSON mi na ukládání strukturovaných dat vychází většinou daleko lépe než XML, když už se teda bavíme o textových souborových formátech (versus binárních současně přistupované databáze či socketové databáze).
Tiskni
Sdílej: