Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Dobrý den.
momentálně řeším nákup grafické karty do PCIe a vzhledem k tomu, že za poslení rok se toho hodně změnilo, nevím co vybrat. V hledáčku mám něco z řady ATI HD 4000 (pravděpodobně HD4670) a nVidia řada 9000. Jde mi pokud možno o co nejlepší podporu KDE4, přehrávání videa a 3D/kompozitní efekty.
Jak jsou na tom ATI a nVidia aktuálně v Lednu 2009?
25.1.2009 12:24
Aetos | skóre: 13
Nevím přesně jak v lednu 2009 KDE4 (osobně používám Gnome ), ale GPU si vždy kupuji od Nvidie protože mají v Linuxu lepší podporu. Nikdy jsem ATI v Linuxu nepoužíval, ale četl jsem někde na webu, že s tím bývají problémy.
pouzivam ve vsi spokojenosti ATI3870 ... a no problem s kde4 ....
25.1.2009 12:50
Aetos | skóre: 13
Samozřejmě tím nechci říct, že by to KDE4 nefungovalo s ATI, to ani náhodou! Je to otázka pročtení webu o zkušenostech lidí s Linux a ATI a rozhodnutí se.
25.1.2009 17:05
Fuky | skóre: 52
| blog: 4u
Mám zkušenost s GeForce Go 6600, 7600 GT, 7300 a s ovladači od NVidie bezproblémový provoz Sarge, Etch, Lenny...
Před tím jsem zkoušel Matrox MGA G550 a novější 650, ovšem výkon nic moc a s 650 si moc nerozuměl nový X server, takže opět problémy.
Ještě jsem zkoušel PCI verzi ATI Radeon 9200 PRO, protože pro ní jsou již dlouho OpenSource ovladače, funguje, ale výkon otřesný.
Co se týče novějších ATI s pořádnou podporou pouze v podobě binárních ovladačů od ATI, tak při prvních problémech jsem je vyházel a použil NVidie.
Pak tu máme ještě celkem nadějný Intel, ovšem to není konkurence, místo určení je co se týče výkonu úplně někde jinde. Ovšem pokud někdo nepotřebujde nadupané 3D může mu stačit, a není nad to když jsou ovladače přímo v jádře, je větší pravděpodobnost, že nebudou problémy s uspáváním.
Závěr: Pokud je potřeba slušný výkon, bezproblémový provoz a uživatel chce opravdu využít potenciál grafiky tj. dostupnost ovladače, který ho z ní opravdu dostane, tak jednoznačným vítězem je stále NVidia. 
A jestli si někdo myslí, že uvolnění specifikace přinese brzy opravdu kvalitní ovladače i pro ATI, je na omylu, protože jejich vývoj není vůbec triviální záležitost a pokud ho někdo nezasponzoruje, tak nebude, jen tak pro radost to dělat nelze. Navíc HW bez kvalitnách ovladačů je k ničemu a měla by je financovat firma, která ho tvoří. Kdo by si asi koupil auto bez FW.
25.1.2009 17:09
Fuky | skóre: 52
| blog: 4u
a ati stream processing je co? + podpora brooke++?
Hmm a nějaká funkční implementace by byla? Nebo je to jenom na papíře? CUDA aplikace už jsou, jednu jsem otestoval.
25.1.2009 22:33
Fuky | skóre: 52
| blog: 4u
Nvidia navíc pěkně tlačí na pilku, protože v poslední řadě ovladačů (180.xx) přinesla hardware akceleraci videa včetně patchů pro nejpoužívanější přehrávače (mplayer, xine, vlc a ffmpeg). Holt v Linuxu má Nvidia stále navrch a ATI se zmohla jen na zveřejnění části specifikací svých čipů.
25.1.2009 22:37
kozzi | skóre: 55
| blog: vse_o_vsem
| Pacman (Bratrušov)
. neumí ani 3D a ani(tudíž) XVideo, takže jsou použitelný jen pro málo koho. Jinak co se proprietárních ovladačů týče tak ty stojej taky zaprd. Výkon je mizerenj, XVideo jde na pikacu atd...
To co píšeš by zvládla snad i vesa.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz