Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Dobrý den.
momentálně řeším nákup grafické karty do PCIe a vzhledem k tomu, že za poslení rok se toho hodně změnilo, nevím co vybrat. V hledáčku mám něco z řady ATI HD 4000 (pravděpodobně HD4670) a nVidia řada 9000. Jde mi pokud možno o co nejlepší podporu KDE4, přehrávání videa a 3D/kompozitní efekty.
Jak jsou na tom ATI a nVidia aktuálně v Lednu 2009?
Nevím přesně jak v lednu 2009 KDE4 (osobně používám Gnome ), ale GPU si vždy kupuji od Nvidie protože mají v Linuxu lepší podporu. Nikdy jsem ATI v Linuxu nepoužíval, ale četl jsem někde na webu, že s tím bývají problémy.
pouzivam ve vsi spokojenosti ATI3870 ... a no problem s kde4 ....
Samozřejmě tím nechci říct, že by to KDE4 nefungovalo s ATI, to ani náhodou! Je to otázka pročtení webu o zkušenostech lidí s Linux a ATI a rozhodnutí se.
Mám zkušenost s GeForce Go 6600, 7600 GT, 7300 a s ovladači od NVidie bezproblémový provoz Sarge, Etch, Lenny...
Před tím jsem zkoušel Matrox MGA G550 a novější 650, ovšem výkon nic moc a s 650 si moc nerozuměl nový X server, takže opět problémy.
Ještě jsem zkoušel PCI verzi ATI Radeon 9200 PRO, protože pro ní jsou již dlouho OpenSource ovladače, funguje, ale výkon otřesný.
Co se týče novějších ATI s pořádnou podporou pouze v podobě binárních ovladačů od ATI, tak při prvních problémech jsem je vyházel a použil NVidie.
Pak tu máme ještě celkem nadějný Intel, ovšem to není konkurence, místo určení je co se týče výkonu úplně někde jinde. Ovšem pokud někdo nepotřebujde nadupané 3D může mu stačit, a není nad to když jsou ovladače přímo v jádře, je větší pravděpodobnost, že nebudou problémy s uspáváním.
Závěr: Pokud je potřeba slušný výkon, bezproblémový provoz a uživatel chce opravdu využít potenciál grafiky tj. dostupnost ovladače, který ho z ní opravdu dostane, tak jednoznačným vítězem je stále NVidia.
A jestli si někdo myslí, že uvolnění specifikace přinese brzy opravdu kvalitní ovladače i pro ATI, je na omylu, protože jejich vývoj není vůbec triviální záležitost a pokud ho někdo nezasponzoruje, tak nebude, jen tak pro radost to dělat nelze. Navíc HW bez kvalitnách ovladačů je k ničemu a měla by je financovat firma, která ho tvoří. Kdo by si asi koupil auto bez FW.
a ati stream processing je co? + podpora brooke++?
Hmm a nějaká funkční implementace by byla? Nebo je to jenom na papíře? CUDA aplikace už jsou, jednu jsem otestoval.
Nvidia navíc pěkně tlačí na pilku, protože v poslední řadě ovladačů (180.xx) přinesla hardware akceleraci videa včetně patchů pro nejpoužívanější přehrávače (mplayer, xine, vlc a ffmpeg). Holt v Linuxu má Nvidia stále navrch a ATI se zmohla jen na zveřejnění části specifikací svých čipů.
Tiskni
Sdílej: