Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Dobrý den.
momentálně řeším nákup grafické karty do PCIe a vzhledem k tomu, že za poslení rok se toho hodně změnilo, nevím co vybrat. V hledáčku mám něco z řady ATI HD 4000 (pravděpodobně HD4670) a nVidia řada 9000. Jde mi pokud možno o co nejlepší podporu KDE4, přehrávání videa a 3D/kompozitní efekty.
Jak jsou na tom ATI a nVidia aktuálně v Lednu 2009?
Nevím přesně jak v lednu 2009 KDE4 (osobně používám Gnome ), ale GPU si vždy kupuji od Nvidie protože mají v Linuxu lepší podporu. Nikdy jsem ATI v Linuxu nepoužíval, ale četl jsem někde na webu, že s tím bývají problémy.
pouzivam ve vsi spokojenosti ATI3870 ... a no problem s kde4 ....
Samozřejmě tím nechci říct, že by to KDE4 nefungovalo s ATI, to ani náhodou! Je to otázka pročtení webu o zkušenostech lidí s Linux a ATI a rozhodnutí se.
Mám zkušenost s GeForce Go 6600, 7600 GT, 7300 a s ovladači od NVidie bezproblémový provoz Sarge, Etch, Lenny...
Před tím jsem zkoušel Matrox MGA G550 a novější 650, ovšem výkon nic moc a s 650 si moc nerozuměl nový X server, takže opět problémy.
Ještě jsem zkoušel PCI verzi ATI Radeon 9200 PRO, protože pro ní jsou již dlouho OpenSource ovladače, funguje, ale výkon otřesný.
Co se týče novějších ATI s pořádnou podporou pouze v podobě binárních ovladačů od ATI, tak při prvních problémech jsem je vyházel a použil NVidie.
Pak tu máme ještě celkem nadějný Intel, ovšem to není konkurence, místo určení je co se týče výkonu úplně někde jinde. Ovšem pokud někdo nepotřebujde nadupané 3D může mu stačit, a není nad to když jsou ovladače přímo v jádře, je větší pravděpodobnost, že nebudou problémy s uspáváním.
Závěr: Pokud je potřeba slušný výkon, bezproblémový provoz a uživatel chce opravdu využít potenciál grafiky tj. dostupnost ovladače, který ho z ní opravdu dostane, tak jednoznačným vítězem je stále NVidia.
A jestli si někdo myslí, že uvolnění specifikace přinese brzy opravdu kvalitní ovladače i pro ATI, je na omylu, protože jejich vývoj není vůbec triviální záležitost a pokud ho někdo nezasponzoruje, tak nebude, jen tak pro radost to dělat nelze. Navíc HW bez kvalitnách ovladačů je k ničemu a měla by je financovat firma, která ho tvoří. Kdo by si asi koupil auto bez FW.
a ati stream processing je co? + podpora brooke++?
Hmm a nějaká funkční implementace by byla? Nebo je to jenom na papíře? CUDA aplikace už jsou, jednu jsem otestoval.
Nvidia navíc pěkně tlačí na pilku, protože v poslední řadě ovladačů (180.xx) přinesla hardware akceleraci videa včetně patchů pro nejpoužívanější přehrávače (mplayer, xine, vlc a ffmpeg). Holt v Linuxu má Nvidia stále navrch a ATI se zmohla jen na zveřejnění části specifikací svých čipů.
Tiskni
Sdílej: