Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Co zkusit na začátek jít přes OpenWRT? Má kompletně vyřešenou spolehlivou kompilaci od zdrojáků z libovolného zdroje až po vyrobení instalačního balíku. Nedávno jsem upravoval zdroják céčkového softu pro Asus WL500WgP a bylo to jednoduché. Na netu jsou návody, jak přidávat vlastní balíky.
Co zkusit na začátek jít přes OpenWRT? Má kompletně vyřešenou spolehlivou kompilaci od zdrojáků z libovolného zdroje až po vyrobení instalačního balíku. Nedávno jsem upravoval zdroják céčkového softu pro Asus WL500gP a bylo to jednoduché. Na netu jsou návody, jak přidávat vlastní balíky.
Buďto si sežeňte toolchain od výrobce, který vám tam strčil Linux, nebo si jej najděte ve své oblíbené distribuci (musí se shodovat libc nebo si ji budete muset sám přeinstalovat; Gentoo má pro automatizovanou instalaci toolchainu nástroj crossdev). Nebo, jak už tu bylo poznamenáno si vezměte nějaké hotové SDK (třeba OpenWRT). Pokud ta deska je dostatečně výkoná na plnou distribuci, tak ji nainstalujte přímo na ni (třeba Debian nebo Gentoo) a vyvíjejte přímo na ni.
Samozřejmě můžete si všechno udělat ručně. To znamená binutils, gcc, Linux, libc, g++.
Bohuzel od vyrobce mam jen zdrojaky kernelu pro tu desku, zadny toolchain neni k dispozici, podivat se tedy na to openwrt.
Nabootuje na tom aspoň nějaký shell? Pokud ano, tak třeba podrobná verze libc se dá zjistit tím, že binár libc spustíte z příkazového řádku (ano, jako normální exáč). Pokud to má nějaký složitější user space, tak verze spousty exáčů se dá zjistit argumentem --version (nebo -V) a verze knihoven bývají vidět přímo ve jménu souborů v /lib resp /usr/lib. Kromě toho rozhraní různých knihoven (prototypy funkcí, obsahy structů) bývají relativně stabilní - a konkrétně Hello World na bázi printf() by měl běžet i proti dost jiné verzi libc, než proti které byl zkompilován
BTW máte doufám ujasněný rozdíl mezi "mips" a "mipsel"...
MIPS = big endian, mipsel = "MIPS endian little" = little endian. Klasické procesory MIPS (používané před lety třeba firmou Silicon Graphics) uměly fungovat v obou režimech, podle zadrátování nějakých nožiček. Dnešní embedded MIPS jádra jsou IMO natvrdo buď to nebo tamto.
Praktický důsledek pro Vás: pokud je Váš hardware mips, někde schrastíte toolchain pro mipsel, vyrobíte "hello world" a zkopírujete na cílový stroj, nebude to chodit.
Kde jsi tu tvojí desku sehnal ? Trochu jsem si hrál s modemem od Dlinku, ale to má svoje omezení, a nedaří se mi na netu najít něco použitelnějšío.
No... má to jenom 2 MB flash a 16 MB RAM... nic moc. Ale holé jadro na tom nabootuje a nějaký minimální userspace snad taky. Asi by šla použít USB flaska jako externí storage - OpenWRT to snad i nějak systémově podporuje, jako že se tam pak instalujou balíčky. Akorát ta kapacita RAM/Flash fakt moc nevoní dálkama. Lepší by bylo něco s 32MB RAM (a aspoň 4 MB Flash).
Pokud výrobce nedodal originální "SDK" (= toolchain + sada zdrojáků pro kernel + základ user space) tak bych asi opravdu zkusil začít rovnou s OpenWRT. Pokud není pro daný hardware v OpenWRT podpora "od přírody", patrně narazíte na problém, že nevíte, jak na holé železo dostat aspoň kernel. Budete řešit JTAG, bootloader, sériovou konzolu, co a jak při kompilaci ve zdrojákách nastavit. Teda pokud jste se do originálního Linuxu dostal až do shellu a jste schopen na tu mašinu nakopírovat nějakou binárku, tak na ten Hello World tohle všechno vlastně nepotřebujete
Zrovna tenhle hardware navíc v OpenWRT snad nějakou minimální podporu má:
http://oldwiki.openwrt.org/Edimax.html
MIPSy mě celkem zaujaly a jestli za pár dní odmaturuju tak bych se do nich více ponořil. Jaký výkon může mít asi deska o které se tady bavíme ? Mám na mysli hlavně procák, RAM už nahradim flashkou, nbd,nfs.... možností je hodně. Může to být srovnatelné s 486 ?
Tiskni
Sdílej: