Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Bohužel Vás možná zklamu, ale z mých zkušeností plyne, že POST se prodlužuje. Stolní PC Q6600+ASus P5K-Premium trvá od zmačnutí Power do zobrazení GRUBu neuvěřitelných 27sekund! Přestože PIII+Asus to samé zvládá za 5sec. Můj notas FS Esprimo U9200 to má za 16sec (4GB RAM). BIOS je nastavený tak aby byl puštěný jen používaný HW Primární boot source je HDD. Na mém notebooku se to hodně odvíjí od velikosti instalované RAM s 2 GB to zvládá pod 10sec.
Ale obecně bych řekl, že na ntb do 15-16sec je snesitelné a určitě bych kvuli jen tomuto problemu nevybiral jiny ntb.
Tot moje zkusenosti
Toto mam samozřejmě povolené, bez zběžného testu RAM to trvalo asi 10 minut než prolez tech 8 GB 
Tradičně hodně dlouho trvá POST u dual-Xeonových serverů. A teď nemám na mysli boot včetně všech SCSI/RAID/ETH option ROMek, ale čistě ta pauza od zapnutí do chvíle, kdy kvíkne beeper a rozsvítí se VGA (a začnou rolovat hlášky o detekci CPU a RAM atd.) Když jsem to viděl poprvé, sváděl jsem to na složitý čipset, SMP, fůru APICů apod.
No a v poslední době pozoruji stejné chování (=dlouhý POST před prvním pípnutím) i u některých desktopových motherboardů pro jediný procesor. Moje vysvětlení: dnešní vícejádrové procesory a odpovídající desktopové čipsety jsou složité jak předvčerejší dual-Xeonová SMP sestava, takže ta inicializace taky trvá patřičně dlouho.
V tom případě ale nechápu, proč některé BIOSy na tomtéž železe bootují pořád během tří vteřin (viz třeba originální desky Intel, fuj teď jim nemůžu přijít na jméno z jiného důvodu).
Zbytek už tu psali jiní - co se týče nastavení BIOSu postupem "co nejmíň neužitečného balastu".
Tiskni
Sdílej: