Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Bohužel Vás možná zklamu, ale z mých zkušeností plyne, že POST se prodlužuje. Stolní PC Q6600+ASus P5K-Premium trvá od zmačnutí Power do zobrazení GRUBu neuvěřitelných 27sekund! Přestože PIII+Asus to samé zvládá za 5sec. Můj notas FS Esprimo U9200 to má za 16sec (4GB RAM). BIOS je nastavený tak aby byl puštěný jen používaný HW Primární boot source je HDD. Na mém notebooku se to hodně odvíjí od velikosti instalované RAM s 2 GB to zvládá pod 10sec.
Ale obecně bych řekl, že na ntb do 15-16sec je snesitelné a určitě bych kvuli jen tomuto problemu nevybiral jiny ntb.
Tot moje zkusenosti
Toto mam samozřejmě povolené, bez zběžného testu RAM to trvalo asi 10 minut než prolez tech 8 GB 
Tradičně hodně dlouho trvá POST u dual-Xeonových serverů. A teď nemám na mysli boot včetně všech SCSI/RAID/ETH option ROMek, ale čistě ta pauza od zapnutí do chvíle, kdy kvíkne beeper a rozsvítí se VGA (a začnou rolovat hlášky o detekci CPU a RAM atd.) Když jsem to viděl poprvé, sváděl jsem to na složitý čipset, SMP, fůru APICů apod.
No a v poslední době pozoruji stejné chování (=dlouhý POST před prvním pípnutím) i u některých desktopových motherboardů pro jediný procesor. Moje vysvětlení: dnešní vícejádrové procesory a odpovídající desktopové čipsety jsou složité jak předvčerejší dual-Xeonová SMP sestava, takže ta inicializace taky trvá patřičně dlouho.
V tom případě ale nechápu, proč některé BIOSy na tomtéž železe bootují pořád během tří vteřin (viz třeba originální desky Intel, fuj teď jim nemůžu přijít na jméno z jiného důvodu).
Zbytek už tu psali jiní - co se týče nastavení BIOSu postupem "co nejmíň neužitečného balastu".
Tiskni
Sdílej: