Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
.
. Buď existují pro x86 (32bit), nebo pro x86_64 ala AMD64, ale pro ia64 (itanium) nikoli
. Itanium je úplně jiná architektura
.
).
No samozřejmě jde mi o výkon, ta spotřeba byla jen tak mimo mísu, ale samozřejmě po odpojení 4 disků z 5 (pouze pro testování, v raidu tam většinu nejspíše necháme) samozřejmě spotřeba razantně klesla - připojený měřák, ale ta spotřeba není vůbec v tuto chvíli důležitá.
Ano jedná se o starší servery ovšem za skvělou cenu, tudíž se jedna koupě z těchto serveru určitě vyplatí.
).
.
Víte z hlavy o nějaké distribuci, která jde pohodlným způsobem nainstalovat na Itaniu? Nikdy jsem po tom nepátral...
Ty servery jsou podle architektury tak 4-5 let staré. To mají celých 5 let naběháno? Máte je z nějakého spolehlivého zdroje, třeba od svého zaměstnavatele, kde jste se o ně doteď staral a víte, že ještě drží? I pokud je to tak, už bych jim po těch letech nevěřil. Sušené kondíky na boardu i ve zdrojích. Ruce pryč. Pak je tu poměr výkon/spotřeba. Pokud rozjíždíte něco nového, tak Vám asi na spotřebě bude záležet, ne? Ledaže proud "zaplatí někdo jiný"...
Ty 15k cheetahy nejsou 80 GB, ale 73 GB dekadicky (cca 68 GB binárně). SCSI Cheetahy se dělají dodnes, tuším 73GB je nejmenší dostupná kapacita. Nahradit větším můžete vždycky, SCSI se ještě pár let dělat bude, ale...
Pokud začínáte, nestálo by za úvahu použít nějaké modernější a relativně levné železo? Bude to míň žrát, při srovnatelném výkonu.
Ćtyři jádra Netburst na 3 GHz? Co takhle místo toho nějaké aktuální C2Q nebo i5 (popř. i7) nebo AMD? Jeden procesor - dual-xeonový hardware obecně stojí hodně peněz a má velkou spotřebu (zbytečně). Nemusíte jít po extrémní frekvenci - o krok levnější procesor je výrazně levnější a může znatelně míň žrát. V dobách C2D/C2Q bych Vám doporučil koupit desku, která podporuje i výkonné procesory, a začít třeba s nějakým C2D 7500 (žere opravdu málo) a když by časem přestal stačit výkon CPU, tak vyměnit procesor za výkonnější. V dnešní době bych ale provedl spíš něco podobného s i5 nebo i7 - tahle platforma umí zas dvakrát nebo kolikrát víc RAMky. Za rozumné peníze (Kč/GB) se dá pořídit tuším 16 GB non-ecc unbuffered, za trochu horší peníze až 32 GB ECC registered (musí to podporovat procesor).
Pokud potřebujete rychlý přístup na disk kvůli databázi, nešlo by to pro začátek nahnat nehorázně velkou RAMkou? Jasně, při trvalém toku IOps to nejde - to by se asi ukázalo v praxi. Na základní redundanci pod Linuxem stačí dvě Barracudy o minimální kapacitě (dneska tuším 250GB) v softwarovém mirroru. Co do průchodnosti random IOps při zápisu se mirror chová líp než RAID 5 nebo 6 (při stejných discích).
1U osobně nemám moc rád - malé hlučné ventilátory, LP chladič - ale pokud je to výhodné kvůli hostingu, tak se třeba nedá nic dělat. Do 1U budete potřebovat nějakou entry-level serverovou desku (s DIMMy podélně). Něco by se dalo vybrat třeba u SuperMicra, ještě mě napadá Tyan nebo Gigabyte.
Nevím jak ECC Registered v "klasických desktopových" deskách s LGA1156, snad poradí jiní, nebo dodavatel...
Víte z hlavy o nějaké distribuci, která jde pohodlným způsobem nainstalovat na Itaniu? Nikdy jsem po tom nepátral...Mno z těch rozumnějších distribucí určitě na Itanium půjde nainstalovat Debian, z těch placených by ia64 měly podporovat RedHat (CentOS ale překvapivě ne; ia64 má CentOS 4, pětka už ne) a SUSE Linux Enterprise. Docela bídná podpora
Tiskni
Sdílej: