Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
.
. Buď existují pro x86 (32bit), nebo pro x86_64 ala AMD64, ale pro ia64 (itanium) nikoli
. Itanium je úplně jiná architektura
.
).
No samozřejmě jde mi o výkon, ta spotřeba byla jen tak mimo mísu, ale samozřejmě po odpojení 4 disků z 5 (pouze pro testování, v raidu tam většinu nejspíše necháme) samozřejmě spotřeba razantně klesla - připojený měřák, ale ta spotřeba není vůbec v tuto chvíli důležitá.
Ano jedná se o starší servery ovšem za skvělou cenu, tudíž se jedna koupě z těchto serveru určitě vyplatí.
).
.
Víte z hlavy o nějaké distribuci, která jde pohodlným způsobem nainstalovat na Itaniu? Nikdy jsem po tom nepátral...
Ty servery jsou podle architektury tak 4-5 let staré. To mají celých 5 let naběháno? Máte je z nějakého spolehlivého zdroje, třeba od svého zaměstnavatele, kde jste se o ně doteď staral a víte, že ještě drží? I pokud je to tak, už bych jim po těch letech nevěřil. Sušené kondíky na boardu i ve zdrojích. Ruce pryč. Pak je tu poměr výkon/spotřeba. Pokud rozjíždíte něco nového, tak Vám asi na spotřebě bude záležet, ne? Ledaže proud "zaplatí někdo jiný"...
Ty 15k cheetahy nejsou 80 GB, ale 73 GB dekadicky (cca 68 GB binárně). SCSI Cheetahy se dělají dodnes, tuším 73GB je nejmenší dostupná kapacita. Nahradit větším můžete vždycky, SCSI se ještě pár let dělat bude, ale...
Pokud začínáte, nestálo by za úvahu použít nějaké modernější a relativně levné železo? Bude to míň žrát, při srovnatelném výkonu.
Ćtyři jádra Netburst na 3 GHz? Co takhle místo toho nějaké aktuální C2Q nebo i5 (popř. i7) nebo AMD? Jeden procesor - dual-xeonový hardware obecně stojí hodně peněz a má velkou spotřebu (zbytečně). Nemusíte jít po extrémní frekvenci - o krok levnější procesor je výrazně levnější a může znatelně míň žrát. V dobách C2D/C2Q bych Vám doporučil koupit desku, která podporuje i výkonné procesory, a začít třeba s nějakým C2D 7500 (žere opravdu málo) a když by časem přestal stačit výkon CPU, tak vyměnit procesor za výkonnější. V dnešní době bych ale provedl spíš něco podobného s i5 nebo i7 - tahle platforma umí zas dvakrát nebo kolikrát víc RAMky. Za rozumné peníze (Kč/GB) se dá pořídit tuším 16 GB non-ecc unbuffered, za trochu horší peníze až 32 GB ECC registered (musí to podporovat procesor).
Pokud potřebujete rychlý přístup na disk kvůli databázi, nešlo by to pro začátek nahnat nehorázně velkou RAMkou? Jasně, při trvalém toku IOps to nejde - to by se asi ukázalo v praxi. Na základní redundanci pod Linuxem stačí dvě Barracudy o minimální kapacitě (dneska tuším 250GB) v softwarovém mirroru. Co do průchodnosti random IOps při zápisu se mirror chová líp než RAID 5 nebo 6 (při stejných discích).
1U osobně nemám moc rád - malé hlučné ventilátory, LP chladič - ale pokud je to výhodné kvůli hostingu, tak se třeba nedá nic dělat. Do 1U budete potřebovat nějakou entry-level serverovou desku (s DIMMy podélně). Něco by se dalo vybrat třeba u SuperMicra, ještě mě napadá Tyan nebo Gigabyte.
Nevím jak ECC Registered v "klasických desktopových" deskách s LGA1156, snad poradí jiní, nebo dodavatel...
Víte z hlavy o nějaké distribuci, která jde pohodlným způsobem nainstalovat na Itaniu? Nikdy jsem po tom nepátral...Mno z těch rozumnějších distribucí určitě na Itanium půjde nainstalovat Debian, z těch placených by ia64 měly podporovat RedHat (CentOS ale překvapivě ne; ia64 má CentOS 4, pětka už ne) a SUSE Linux Enterprise. Docela bídná podpora
Tiskni
Sdílej: