Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Dobry den, chtel bych k svemu domacimu linux serveru pripojit nejakou meteostanici (ktera by byla treba na strese), idealne aby sibrala teplotu, vlhkost a treba tlak, skvele by bylo i smer vetru. Otazka: existuje nejaky takovy hw? nebo jsou k dispozici nejaky "free" reseni, neni problem neco sblastlit, manualne na to mam. (zatim mam je cidlo a sbiram telplotu s digitempem)
A otazka druha, bydlim na mensim mestecku a rad bych ty informace propagoval nekam dale do sveta ne jen u sebe na webu, treba pres nejaky weather.com apod, je na to nejaka "centralni" sluzba, aby si to pote mohli otevrit uzivatele v KDE/GNOME appletech apod? Diky.
Nazdar,
v podstatě kterákoliv s těchto stanic http://www.meteosonda.cz/meteosondy-teplomery/meteostanice/ funguje ve spolupráci s Linuxem. Buď si to naprogramiješ sám anebo můžeš použít SW Stribog z http://www.homeweather.net/cs/trial.aspx. Je to primárně určeno pro provoz na routeru, ale vzhledem k tomu, že ten router běží na Linuxu, tak asi není co řešit.
Ahoj,
o meteostanici uvažuju už delší dobu.
Akorát, chtěl jsem si něco takového postavit sám. Zatím to mám jenom v hlavě, ale idea je Arduino + Ethernet Shield, teplotní čidlo, anemometr, vlhkost (prakticky cokoli jde vymyslet).
Stálo by to někde na zahradě, spojení s routerem (Asus WL-500gp) nebo bude přes ethernet kabel, jediný problém je napájení, takže to chci řešit 9V bateriemi + solární články. Opět, na internetu jde vygooglit spousta informací.
Software pro obsluhu a publikaci si napíšu sám.
No a co pouzit POE ? Pokud to bude do nejakych 40 metru a nebude to na 5V , tak by asi stacilo i pasivni, nebo natahnout ty ethernety 2x. Pri aktivnim to jde i dale. Ale je to drazsi. HonzaStálo by to někde na zahradě, spojení s routerem (Asus WL-500gp) nebo bude přes ethernet kabel, jediný problém je napájení, takže to chci řešit 9V bateriemi + solární články.
Arduino chce ideálně 5.5V a nevím kolik žere ten ethernet shield, POE by bylo super, ale spíš to vidím na ty baterky + solarni panel.
Napájení je pro mě momentálně největší problém, moc o tom nevím, takže to bude chtít hodně samostudia.
No bylo by to úplně nejjednodušší, to jo, na vytápění jsem taky myslel, ale chtěl jsem ho oželit výměnou za solár.
Zimní nebo zamračené období jsem chtěl řešit výměnami baterií, ale dlouhodobě je to dost na nic, to jo.
Když venku půjde jenom 12V, tak by to šlo, ale chce to promyslet jak to zabezpečit, jednak samotné zařízení a domácí el. rozvod a taky třeba naše psisko, ho to bude extrémně zajímat, byť bude kabel pod zemí…
To nepůjde :) O tu stanici samotnou strach nemám, spíš o kabel, ten náš blboun se ho bude snažit vyhrabat…
Btw, to napájení nakonec asi půjde přes POE, tahle věcička (http://www.dlink.com/products/?pid=368) mě nadchla.
Už tu nebudu spamovat a ublognu si o tom, informací už mám nasbíraných hromady :)
Jo neco takoveho, jen to zrejme budu stavet na Ethernutu.
Ty meteostanice jsou docela drahe, cekal jsem to kapanek levnejsi, ale co delat no.
Takze jsem jeste nasel tuhle stanici, ktera se mi celkem zamlouva, provedeni vypada dobre, umi to SNMP/TELNET/HTTP.
Tiskni
Sdílej: