Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Dobry den,
mam sit s topologii uvedenou v priloze, privod internetu, 4 oblasti (LAN1-4), kazda oblast ma svuj hlavni router, uvnitr teto oblasti bezi OSPF mezi ostatnimi routery a area border routerem, v pateri bohuzel zatim nefunguje OSPF, takze se routuje staticky po blocich /24 + bloky verejnyIP, ale pracuje se na zmene, aby oblasti agregovali sve rozsahy z LAN a distribuovali je do patere ostatnim routerum.
V kazde oblasti je switch (chytry, nasazene VLAN), oblasti jsou propojene mikrovln. spoji, kapacita je uvedene na obrazku.
Mam problem s oblasti 4 (LAN4), traffic smerem z internet do oblasti LAN4 zacina narustat, data tecou z pres R1 pres SW1 - SW3 - SW4 - R4, tedy pres 100Mbit radio, pricemz trasa SW2-SW3 je relativne malo zatizena, SW1-SW2 ma rezervu.
Routery jsou Mikrotik (x86), firmware 5.5.
Hledam cestu jak rozlozit zatez pres obe cesty, napadlo me nahodit pres obe trasy samostatne vlan (nahodit dve rozne spojovaci site /30 pres kazdou vlan) a na zaklade source routingu rozkladat co pres co poteze, ale je to takove dost nepruzne a hlavne hodne manualni.
Take jsou premyslel ze bych opet udelal 2x vlan pres oba smery a na routerech bych udelal bonding pres oba vlan interface, ale mam obavy jak se to bude chovat, hlavne aby to bylo spolehlive pokud jedna trasa vypadna, i kdyz zde by melo zafungovat zakruhovani a routery by tudiz nemeli nic poznat.
Budu rad za kazdy navrh, dekuji Frantisek.
Diky za informace.
Chtel jsem a chci to cele resit na L3 pokud to pujde, moje myslenka na zacatku byla vcelku jednoducha, udelam dve vlan, kazda z nich bude koncit na routeru r1 a r4 (tzn. ze routery budou mit na kazde vlane nejakou spojovaci IP /30 napr.), kazda z vlan ovsem povede jinou trasou, rekneme
vlan 10 - r1 - sw1 - sw2 - sw3 - sw4 - r4
vlan 20 - r1 - sw1 - sw3 - sw4 - r4
Takze budu mit dve samostatne trasy, ted bych samozdrejme mel moznost staticky z r1 smerovat na r4 mensi subnety rozsekane subnety a diky dvoum ruznym IP na routery r4 (pro kazdou vlan) docilit dotoho, ze se mi provoz rozdeli tak jak ja budu chtit.
Pekne, ale dost manualni, tak jsem si rikal zda-li neni prave moznost rozkladu zateze bud v OSPF (az ho zprovoznim na pateri) nebo vyuzit nejak tech dvou GW(IP adres), ktere budou na r1, neco jsem prave cetl o multipath/ECMP, jak se to bude chovat pokud napr. v OSPF nastavim na obou trasach (vlan interface) stejny COST, nebude to automaticky rozkladat zatez?
Dalsi moznost je jak jsem psal, dotahnout obe vlan jako v predchozim scenari, na routerech r1 a r4 tyto vlan interface hodit do bondingu a mit ve vysledku jedno rozhrani = jednu trasu, ktera rozklada "nejak" zatez.
Tiskni
Sdílej: