Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Řešení dotazu:
Kabely se zásadně nikdy nezemní na obou stranách, to je o výboje a spálené součástky!Dovolím si nesouhlasit. Při uzemnění na slušné _ochranné_ země (nikoli pracovní nulák!) by nic hořet nemělo. Pokud při takovém zapojení začne kabel doutnat, znamená to, že je něco hodně špatně v ochranných zemích a divil bych se, kdyby si uživatelé v postiženém objektu nevšimli - taková ochranná zem by byla životu nebezpečná. Zcela určitě bych od toho nečekal "výboje"
Pokud uzemníte stínění nějakého kabelu na obou stranách, a vidíte kouř nebo "výboje", tak máte _mnohem_ větší průser někde o kus dál.
V případě úderu blesku hrozí "výboje" naopak v případě, že to na jednom konci NEuzemníte
Popravdě... ruku na srdce... když mi revizák měřil čerstvý rozvod NN v bytě, naměřil z koncové zásuvky až na trafo (někde na konci ulice) asi 1 Ohm nebo míň. To znamená, že třeba při 10 Ampérech odběru bych měl na pracovním nuláku asi 10 V
oproti nějakému lokálnímu uzemnění. Nojo - ale mě se na patě baráku rozplétá ochranná zem od pracovní, mám lokální uzemnění, a troufnu si odhadnout, že většina odporu jsou přechoďáky na svorkách a odpor "tenčích" drátů u mně po baráku. Proud nulákem by se měl v rámci uliční páteře statisticky částečně
"požrat navzájem mezi fázemi". Takže mezi sousedními budovami bych čekal rozdíl tak do 20V, a to už bych zvedal obočí. Máte nějakou jinou zkušenost? Chápu že když ohnije zemní můstek někde poblíž paty baráku, a Vaše "ochranná" zem je odbočená až za tím ohnilým místem, tak Vám může stínění mezi budovami začít doutnat. Je potřeba zrovna s tímhle počítat? Osobně bych se bál spíš toho blesku.
Pravda je, že z toho není zrovna jednoduchá cesta ven. A třeba přelévání nějakých zbytkových rozdílů potenciálů (na patě baráku docela tvrdé napětí, byť nízké) může být v signálové zemi docela nepříjemné, z hlediska rušení užitečného signálu. Čili každopádně souhlasím s ostatními, že optika je dobrý nápad! Když je trochu slušná bleskojistka na metaliku násobně dražší, než optický transceiver, tak asi není co řešit.
Kabely se zásadně nikdy nezemní na obou stranách, to je o výboje a spálené součástky!Dovolím si nesouhlasit. Při uzemnění na slušné _ochranné_ země (nikoli pracovní nulák!) by nic hořet nemělo. Pokud při takovém zapojení začne kabel doutnat, znamená to, že je něco hodně špatně v ochranných zemích a divil bych se, kdyby si uživatelé v postiženém objektu nevšimli - taková ochranná zem by byla životu nebezpečná.
Vyjádřeno slovy klasika, "můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory a můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat".
Stínění se zásadně nikdy neuzemňuje na obou stranách. Jsou pro to dva hlavní důvody. Jednak je vysoce pravděpodobné, že mezi dvěma vzdálenými zemnícími body bude velký rozdíl potenciálů. V praxi to mohou být klidně i stovky voltů. Druhým důvodem je vznik zemní smyčky a její vliv na integritu signálů. Jediná možnost, jak uzemnit oba konce stínění je galvanicky uzemnit jednu stranu, zatímco druhou stranu uzemnit pouze pro střídavou složku, ale ponechat ji galvanicky oddělenou.
) a pak to kolikrát vyjde lépe jak kabel s blbě zapojeným stíněním.
PS. Měl jsem UTP kabel mezi dvěma vchody 90m bez problémů nestíněný tažený v rozvaděčích v paneláku vražený do chráničky s domovním telefonem.
= utopie.
Z hlediska odstupu rušení v signálu představuje stínění taky jenom určité vylepšení - i v případě, že nemáte problém se zemní smyčkou, dává stínění výhodu asi 3-6 dB. To se týká stínění celého kabelu. Třeba CAT7 má tuším povinně stíněné i jednotlivé páry - tam lze argumentovat, že se stínění spolupodílí na impedanci VF vedení (každého jednotlivého páru). Hlavním účelem je ale patrně minimalizace přeslechů mezi páry. A protože je stíněný jednak pár, druhak ještě extra celý kabel (S-STP), bude odstup vnějšího rušení o to lepší. Ale i tam jistě lze, stínění z jednoho konce nezapojit.
Ono stínění (zejm. u stínění jednotlivých párů) představuje taky jakousi "společnou signálovou referenční zem". Zrovna na Ethernetu je to naštěstí dost jedno, protože má povinně signálová trafa. Třeba u RS485 nezapojené stínění může dost vadit, protože polovodičové transceivery nemusí mít galvanickou izolaci buď žádnou, nebo jenom v napájení - takže "volné plavání" není úplně dokonalé a polovodičový transceiver má poměrně úzké mantinely, ve kterých se vyrovnává se soufázovým rušením... a třeba aktivace/deaktivace transceiveru vyvolává při nezapojené zemi docela slušné soufázové vlnobití
V rámci baráku mezi vchody asi není žádný velký problém. Je to všecko uvnitř budovy = kryto společným vnějším hromosvodem, všechny země v rozvodu NN důkladně pospojené, zcela určitě je to všechno krmeno společným distribučním trafem.
Jak již psali ostatní, použít optiku, jinak ti to bouřka dříve či později odpálí. Nezapomínej na možnost vedení samonosného optického kabelu vzduchem. Pak to cenově nevyjde oproti wifi tak strašně jak si myslíš, ale rychlost je úplně někde jinde.
Tiskni
Sdílej: