OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Řešení dotazu:
Rozpočet není přímo limitující, rád bych se vešel pod 3 a přes 4 bych opravdu nechtěl.
Německý Amazon je pro mne asi neprůchozí, protože nevím, jak bych takového dodavatele protlačil tendrem státní instituce.
To je dost napytel, bo u nás je nabídka na dvě věci.
Nejlepší pro mne je to nejstarší rozložení. Velký dvoupatrový Enter, dlouhé shifty, zkrácený backspace s backslashem a pipou.
Éééhééé, „nejstarší“. To je alfanumerická sekce z ANSI PC AT (např. některý IBM Model F), přičemž modifikátory byly jinde a navigační sekce byla úplně jiná. U big-ass Enteru zůstali akorát nějací asijští výrobci (vesměs levné šmejdy) – primárně pro asijské trhy.
Snesitelné rozložení: zachovat dlouhé entery a backslash s pipou přestehovat k entru.
Takže ANSI.
Ale já měl primárně na mysli tu hrůzu s numerickým blokem, nebo tenkeyless, nebo něco menšího, nebo něco, co není přímým dědictvím toho zrůdného antiergonomického Sholesova bazmeku starého ~140 let.
vzpomínám, že na té IBM klávesnici se psalo skvěle
Cherry MX jsou zcela jiné. Obecně horší (ačkoliv záleží na osobních preferencích).
Primárně pohodlné psaní a jistota v klávesách
Takhle, bude to oproti tuctové „membránovce“ dost konzistentní, u těch herních bude kovový plát zpevňující konstrukci… a to je asi tak všechno.
Jestli jde primárně o tu konzistenci, dá se vzít prakticky cokoliv (jenom aby to nemělo „fake“ spínače Kailh). Co do spolehlivosti je to všechno celkem na jedno brdo (nic extra). Modifikace asi nepřipadají v úvahu (asi ani výměna kláves za kvalitnější z toho výchozího odpadu), přesto doporučím primárně se podívat na CM Storm QF XT/Rapid (nepodsvícená verze!) nebo alternativně Ozone Strike Pro/Battle.
Éééhééé, „nejstarší“. To je alfanumerická sekce z ANSI PC ATJsem rád, že jsem tě potěšil. Patřím k vykopávkám, kteří svůj první program na VŠ děrovali do štítků. A na PC AT jsem napsal první článek.
Asi ano. Na krátké Shifty se už prostě nepřecvičím. A asi ani na nějaké sofistikovanější tvary klávesnice.Takže ANSI.
Ale já měl primárně na mysli tu hrůzu s numerickým blokem, nebo tenkeyless, nebo něco menšího, nebo něco, co není přímým dědictvím toho zrůdného antiergonomického Sholesova bazmeku starého ~140 let.
Díky za radu. V čem jsou problémy se spolehlivostí? pokud jsou spínače provedeny dobře a klávesnice není tak že se rozpadne, tak na elektronice se moc snad zkazit nedá? zvlášť když není úplně moc důvod na brutální šetření. výměna kláves myslíš čepiček? zkusím ten CM Storm QF XT. červené podsvícení Ozone mne nebere.Jestli jde primárně o tu konzistenci, dá se vzít prakticky cokoliv (jenom aby to nemělo „fake“ spínače Kailh). Co do spolehlivosti je to všechno celkem na jedno brdo (nic extra). Modifikace asi nepřipadají v úvahu (asi ani výměna kláves za kvalitnější z toho výchozího odpadu), přesto doporučím primárně se podívat na CM Storm QF XT/Rapid (nepodsvícená verze!) nebo alternativně Ozone Strike Pro/Battle.
Éééhééé, „nejstarší“. To je alfanumerická sekce z ANSI PC ATJsem rád, že jsem tě potěšil. Patřím k vykopávkám, kteří svůj první program na VŠ děrovali do štítků. A na PC AT jsem napsal první článek.
Jenom bych rád doplnil, že klávesnice byly i před PC AT – vypadaly poněkud jinak. Viz např. IBM Beam Spring keyboards.
V čem jsou problémy se spolehlivostí?
Pájení. Prostě přestane reagovat skupina kláves… nebo už jsem viděl i stříbrný kouř z řadiče kvůli kontaktu nějaké hroudy pájky s plátem.
V některých případech taky uchycení konektorů na klávesnici, pokud tam nějaké jsou. Zrovna QF XT má ten konektor vyztužený velmi dobře, ale některé jiné modely tím trpí (tuším QF Pro, Rosewill RK-9000, lecjaká čína).
zvlášť když není úplně moc důvod na brutální šetření
Japato? Správně kapitalisticky se musí maximalizovat zisky, příp. uživit marketingové oddělení… pokud je OEM Číňan, tak ten to podle ceny odflákne, jak to jenom jde. Bavíme se o spotřebním zboží v cenovém rozsahu kolem €100, takže to jsou spíš výběhové modely.
výměna kláves myslíš čepiček?
Prostě to, co se strká na spínače. Takřka standardně je to nejtenčí možný plast (katování kostů), ABS kvůli snazšímu výrobnímu procesu (ale na úkor odolnosti, a to včetně chemické vůči potu) a na tom nějaké hnusně natištěné popisky s hnusným písmem. Obecně to dost degraduje interakci s klávesnicí (vliv na zvuk, texturu, profil, estetiku aj.), pokud člověk nemá zvláštní choutky.
Klávesnice se stejným rozložením (včetně rozměrů mezerníku a modifikátorů okolo) jako ANSI Filco Majestouch2 mají nejlepší kompatibilitu s klávesami třetích stran, co jsou na trhu: typicky třeba Vortex [PBT+POM doubleshots].
Zvažoval jsem MX Green, které jsou z MX spínačů asi nejtužší, ale nakonec jsem zvolil Clear.
Ja jsem sveho casu hodne koukal na Das Keyboard 4 Professional
Ale nakonec jsem skoncil u A4Tech Bloody B540, kvuli cene, nema tactile spinace a ani asi nejsou cherry ale zpracovani je prijemne.
V praci pisu denne na Cheery G84-4100PPAUS, kterou jsem zachranil pred sesrotovanim a jsem s ní spokojen 
Tiskni
Sdílej: