Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Ruční http://www.dx.com/cs/p/handheld-usb-2-0-visible-laser-barcode-scanner-black-yellow-217024 nebo mobilní nebo jak vlastně ?
http://www.aliexpress.com/store/product/Portable-Weight-Sensor-Load-Cell-Weighing-Sensor-Scale-Electronic-Scale-5KG-FZ0967/406986_2000008385.html http://www.amazon.com/Keyes-Weighing-Sensor-Module-Arduino/dp/B00NPZ4CPG#descriptionAndDetailstimto smerem, jinak si kup hotovou vahu s kabelem od 1500,- nahoru..
RPi neni vhodne na tento projektProč? Je tam něco hard realtime?
ktery by pasoval presne na tuto situaciNevidím důvod dělat sériový a I2C bridge z Arduina do Linuxu, když oba protokoly jsou implementovány přímo v tom Linuxu.
a pak jak to připojím k RPI?Jo. A pak si vygooglíš, jak se z Linuxu komunikuje po I2C.
Jinak real-time se myslí co?Že tvoje úloha vyžaduje naplánování na přesný čas, jinak to nebude fungovat. Přičemž já přesným časem myslím to, co je míň než tak 100 ms (podle aplikace - váhy asi budou mít jiné požadavky než řízení bezpilotního letadla).
Jakože to bude chvíli trvat, než se ty data přesunou do RPI?Ne, že ten protokol nemusí vůbec fungovat. Třeba u bitbangovaného sériáku by se mohlo stát, že se tvoje aplikace nedostane ke slovu v intervalu, který určuje nastavený baudrate, a pošleš něco, co jsi nechtěl (třeba místo 1001 pošleš 1101, protože jsi nestihl po prvním bitu změnit stav).
A do Arduina to jde hned?Podle toho, jak to naprogramuješ. Ale udělat jednoduchou realtime aplikaci na Arduinu je podstatně jednodušší než ji udělat na Linuxu.
Tiskni
Sdílej: