Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Pro budoucí umístění většího objemu dat (záznam z kamery buď v podobě velkých souborů .mov(ProRes), či jednotlivých souborů .dng(RAW) zvažuji možnosti stavby souborového serveru na bázi platformy X399/1(2)95(2)0X. Server by poskytoval soubory stanici určené pro editaci (SW DaVinci Resolve), případně byl schopen lokálního renderingu projektu (při využití 2x lic. Studio + PostgreSQL jako storage projektu).
Data rate zaznamenaného materiálu je v rozmezí desítek až stovek MB/s(až 600MB/s .. podle rozlišení a kvality). Cílem je z rezervou přes sít (10Gbps cross) poskytnout data do rychlosti 1GB/s. U raw záznamu může jít až o 120 souborů/sec, ale vzhledem pravděpodobnějšímu využití HighRate záznamu pro SlowMotion to bude max. 60 souborů/sekundu.
Na mé Asrock Taichi X399 se dostupný SATA řadič jeví jako device připojené dle lspci rychlostí 4x 3.0.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
01:00.1 SATA controller: Advanced Micro Devices, Inc. [AMD] X399 Series Chipset SATA Controller (rev 02) (prog-if 01 [AHCI 1.0])
Subsystem: ASMedia Technology Inc. Device 1062
...
LnkSta: Speed 8GT/s, Width x4, TrErr- Train- SlotClk+ DLActive- BWMgmt- ABWMgmt-
...
Kernel driver in use: ahci
Kernel modules: ahci
Zkusil jsem ověrit průchodnost výše uvedeného SATA subsystému tím co jsem měl k dispozici tj. 2x SATA SSD, 2x HDD (asi 5900 ot/min a 7200 ot/min). Paralelním spuštěním hdparm -t jsem předpokládám testem z rychlého okraje HDD a SSD 
vyzkoušel aspoň řádově IO průchodnost (na sekvenční čtení). Jak ukazuje screenshot na odkazu, dle iostatu v bylo dosaženo v určité sekundě (test je krátký) souhrné rychlosti cca 1,2GB/s. Přičemž dílčí rychlosti prakticky odpovídají samostatně spuštěným hdparm (jsou maximem použitých HDD/SSD). Vytížení CPU, pokud to čtu správně dosahuje cca 15% z jádra na 500MB/s přenosu. http://www.monitos.cz/tmp/parallel_access_SATA_device.png
Zda má smysl pole případně realizovát nad HDD či SSD může částečně vyplynout z debaty, ve prospěch HDD hovoří definovatelný výkon(úbytek se vzdáleností od okraje), lepší poměr kapacita/cena, vyšší dostupná kapacita při menším počtu členům, nutný větší počet členů na dosažení požadované rychlosti. V neprospěch SSD kromě poměru kapacita/cena, také těžce odhadnutelný trvalý výkon a jeho proměna v závislosti na zaplnění/opotřebení a u levných kapacitních SSD asi i otázka životnosti.
Zkoušel jsem realizaci mdadm (RAID6 se čtyřmi členy) nad blokovými /dev/ramX a popravdě mne vyděsil relativně malý výkon při zápisu ~700MB/s (a to šlo o operace nad RAM!). V dávné minulosti se při bootu kernelu zobrazovaly dosažitelné rychlosti pro výpočet RAIDx pro různé typy SMD instrukcí a již tehdy snad šlo o jednotky GB/s?
Pokud je řešení na bázi ZFS/Btrfs dnes výkonostně jinde než mdadm, určitě je na návrh zahrnu do testů (od diskového prostoru/filesystému nejsou vyžadovány žádné pokročilé funkce). Případná ztráta dat způsobí maximálně zklamání(poučení) a nikoli ekonomické ztráty (jde o edu/hobby projekt). Kromě funkčnosti je druhotným cílem dosažení zajímavého poměru cena/výkon(kapacita) řešení.
Je vůbec zmíněný cíl SW realizovatelný s využitím integrovaných device, nebo bude z důvodu režie/funkčnosti/výkonu vhodnější zvolit dedikovaný PCIe SAS/SATA RAID adaptér?
Možná i s umístěním pracovní storage (NVMe single/RAID0/1/10 dle možností) přímo na editační stanici (pro zajištění místní rychlé odezvy), přičemž renderovací server si pro data sáhne po síti podle potřeby. Při paralelní zátěži v řádech x00MB/s by asi HDD stejně neměly šanci. Ony se nejspíš nebudou nudit ani ty NVMe SSD. Redundance pořízeného záznamu bude zajištěna ponecháním na záznamovém médiu do další akce. Archivace pak kompresí do výrazně ztrátovějšího/úspornějšího kodeku (ve vyjímečném případě exportem v bezeztrátovějším).
Na vyšší levely RAIDu je asi třeba zapomenout, dopad na výkonnost (při zápisu) by asi byl značný.
The trick is to create the RAID1 array and set the HDD(s) during creation as "write-mostly". This will cause the kernel to only do (slow) reads from the HDD if they are really needed. All other reads will go to the SSD. This option was originally added when mirroring over a slow network interface, but performs equally well to concentrate reads on an SSD.
cat /proc/mdstat:
md1 : active raid1 sdb3[2](W) sda3[1](W) nvme0n1p2[0]
243578880 blocks super 1.2 [3/3] [UUU]
bitmap: 2/2 pages [8KB], 65536KB chunk
hdparm -Tt /dev/md1
/dev/md1:
Timing cached reads: 14792 MB in 2.00 seconds = 7409.85 MB/sec
Timing buffered disk reads: 6158 MB in 3.00 seconds = 2052.24 MB/sec
Konečně mi došlo proč někdy nejsem schopen o určitém SSD s jistotou říci jakou technologii xLC vlastně používá. Zatímco o SLC se již dočteme asi jen v historických záznamech, u MLC se zděšením sledujeme jejich vypařování se z nabídky a potají se hrozíme, že dnešní opovrhování nad TLC se "zítra" pod dojmem z QLC může proměnít ve vzpomínky na šťastné doby minulé. 
Terminologie říká: SLC (SingleLevelCell představuje záznam jeden 1bit/cell), MLC obecně MultiLevelCell (více úrovní v buňce), TLC(3-bit/cell), QLC (4-bit/cell). Bohužel si asi většina z nás MLC logicky zobecnila s 2-bit/cell, což jak ukazuje je sice pravdou, ale ne nutně pravidlem. Například Samsung své levnější řady EVO 970 označuje za 3D V-NAND 3-bit MLC, což prodejce někdy pro zjednodušení předělá na NAND MLC.
https://www.alza.cz/samsung-970-evo-1tb-d5319058.htm?o=2
Takže zatím to vypadá na pracovní storage (NVMe Samsung 970 Pro 1TB MLC 2-bit!). Půjde pouze o pracovní úložiště, takže jeho případný výpadek(chybovost) maximálně způsobí nedostupnost prostředí (případně snížení produktivity jeho náhradou za pomalejší storage). Návrh velkokapacitního prostoru (ZFS-based) nechám uzrát dle dostupných financí.
Díky všem za cenné informace a nápady.
4.3.2019 18:34
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
4.3.2019 18:36
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
Snažil jsem se navrhnout cenově přijatelnou SSD variantu, ale bezúspěšně.
Tiskni
Sdílej:
