Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Přímo na jedné z těch stránek, co odkazuješ, je reklama na servis Lenovo…
Spíš to ale zkus rozebrat a podívat se, jestli tam není uvolněný nějaký kontakt. Nechrastí v té myši něco? Já jsem si např. měnil spínače v myši. Pokud je to nějaká takováto zjevná závada, tak se to dá opravit snadno a rychle – najdi nějakého kutila v okolí nebo vezmi sám do ruky páječku a šroubovák. Ale pokud je to nějaký skrytý problém, tak jeho hledání může vyjít dráž než nová myš.
O tom nRF24L01 jsem taky psal na blogu :-)
Pozor na bezdrátové klávesnice a myši (MouseJack)Uvnitř bych čekal jediný čip, který dělá všechno (od optického snímání po rádiovou komunikaci)
Viz ten článek, který jsem odkazoval výše – jsou tam vyfocené desky dvou myší. U toho drátového trackballu je skutečně jeden čip. Myslím, že u levných drátových myší to bude docela běžné. Ale u té herní bezdrátové myši je spousta součástek a Bluetooth modul je tam na samostatné destičce, která je „přilepená“ k té hlavní. Tohle jsem taky viděl dost často – výrobce koupí hotový modul a jen ho propojí se zbytkem obvodu, místo toho, aby kupoval samostatné součástky a dával je všechny na jednu svoji desku. Pro uživatele to má výhodu v tom, že k těm modulům se občas dá najít dokumentace a mohly by jít přeprogramovat a případně použít i mimo původní zařízení…
A tu druhou myš máš stejnou? Pak bys mohl multimetrem zkontrolovat alespoň odpory a kondenzátory, jestli na nich naměříš stejné hodnoty. Jinak by to chtělo logický analyzátor (příklad) a rádiový přijímač (nRF24, nRF52840 atd. nebo nějaké SDR). Třeba pak zjistíš, že myš vysílá a závada je v přijímači nebo v tom, že se nějak rozsynchronizovali/odpárovali. Tím analyzátorem zase můžeš zkoumat, co se děje na vstupech a výstupech toho čipu (ke kterému si najdeš dokumentaci).
Ale jak už tu bylo řečeno, vyžaduje to docela drahé vybavení (ve srovnání s tou myší) a spoustu času. Smysl mi to dává v případě, že se chceš něco naučit a zjistit, jak ty věci fungují. Jinak bych to ale určitě nevyhazoval, ani do elektroodpadu – jsou tam zajímavé součástky: ty spínače vypadají stejné, jako jsem našel v té myši od Razeru – třeba se ti budou někdy hodit na výměnu do jiné myši, ostatní tlačítka nebo spínače se taky dají zužitkovat, možná i ten nabíjecí/napájecí čip, potom ten nRF24 by šel možná přeprogramovat a použít v něčem jiném. S těmi optickými snímači si lidi taky různě hrají (hledej: mouse sensor hack).
Tiskni
Sdílej: