V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Přímo na jedné z těch stránek, co odkazuješ, je reklama na servis Lenovo…
Spíš to ale zkus rozebrat a podívat se, jestli tam není uvolněný nějaký kontakt. Nechrastí v té myši něco? Já jsem si např. měnil spínače v myši. Pokud je to nějaká takováto zjevná závada, tak se to dá opravit snadno a rychle – najdi nějakého kutila v okolí nebo vezmi sám do ruky páječku a šroubovák. Ale pokud je to nějaký skrytý problém, tak jeho hledání může vyjít dráž než nová myš.
O tom nRF24L01 jsem taky psal na blogu :-)
Pozor na bezdrátové klávesnice a myši (MouseJack)Uvnitř bych čekal jediný čip, který dělá všechno (od optického snímání po rádiovou komunikaci)
Viz ten článek, který jsem odkazoval výše – jsou tam vyfocené desky dvou myší. U toho drátového trackballu je skutečně jeden čip. Myslím, že u levných drátových myší to bude docela běžné. Ale u té herní bezdrátové myši je spousta součástek a Bluetooth modul je tam na samostatné destičce, která je „přilepená“ k té hlavní. Tohle jsem taky viděl dost často – výrobce koupí hotový modul a jen ho propojí se zbytkem obvodu, místo toho, aby kupoval samostatné součástky a dával je všechny na jednu svoji desku. Pro uživatele to má výhodu v tom, že k těm modulům se občas dá najít dokumentace a mohly by jít přeprogramovat a případně použít i mimo původní zařízení…
A tu druhou myš máš stejnou? Pak bys mohl multimetrem zkontrolovat alespoň odpory a kondenzátory, jestli na nich naměříš stejné hodnoty. Jinak by to chtělo logický analyzátor (příklad) a rádiový přijímač (nRF24, nRF52840 atd. nebo nějaké SDR). Třeba pak zjistíš, že myš vysílá a závada je v přijímači nebo v tom, že se nějak rozsynchronizovali/odpárovali. Tím analyzátorem zase můžeš zkoumat, co se děje na vstupech a výstupech toho čipu (ke kterému si najdeš dokumentaci).
Ale jak už tu bylo řečeno, vyžaduje to docela drahé vybavení (ve srovnání s tou myší) a spoustu času. Smysl mi to dává v případě, že se chceš něco naučit a zjistit, jak ty věci fungují. Jinak bych to ale určitě nevyhazoval, ani do elektroodpadu – jsou tam zajímavé součástky: ty spínače vypadají stejné, jako jsem našel v té myši od Razeru – třeba se ti budou někdy hodit na výměnu do jiné myši, ostatní tlačítka nebo spínače se taky dají zužitkovat, možná i ten nabíjecí/napájecí čip, potom ten nRF24 by šel možná přeprogramovat a použít v něčem jiném. S těmi optickými snímači si lidi taky různě hrají (hledej: mouse sensor hack).
Tiskni
Sdílej: