Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
2x 16-portová karta PCI-e x8 SAS9200-16e JBODAnebo vezmeš něco, co umí Fibre Channel...
na nějaké Synology šlo snad nainstalovat normální LinuxMas v tom linux s rootem a muzes si tam delat co chces.
Celý plán je od základu špatně.
…interne si to bude resit RAID 1…
Nebude. Nic takového neexistuje. Bez integrace do souborového systému to může být maximálně AID, nikoliv RAID.
Pro všechny scamy typu „hardwarový“ „R“AID platí: Poškození dat na jednom disku zničí všechna data.
Nebrat. Nemá to smysl. Škoda, že se to tolik lidí musí dozvědět the hard way.
…navenek se to bude tvarit jako obycejny disk.
Proč by mělo? Že by snad Linux měl problém s více disky…?
Pokud to bude mit vystup na eSATA nebo USB3.x je mi jedno.
Mně by to tedy jedno nebylo.
Nejlepší možnost: Thunderbolt. Nic lepšího momentálně neexistuje.
Budget alternativa: USB-C 3.2.
eSATA je … prostě problém; doporučuji nebrat. Thunderbolt i USB připojím ke každému notebooku i rozumnému desktopu a díky přístupu k jednotlivým diskům budu mít skutečný RAID. eSATA výrazně omezuje kompatibilitu s různými zařízeními, přístup k jednotlivým diskům atd.
Potrebuji ale, aby se vytvareni pole nebo jeho diagnostika dala delat z nejakeho toolu v linuxu.
Přesně tak. Proto potřebuješ přístup k jednotlivým diskům, nikoliv tajemný proprietární blackbox.
Ten tool se jmenuje btrfs, mimochodem.
Netusim, jak je to potom v pripade, ze se jeden disk vysype a je treba jej vymenit a nechat znovu udelat pole.
Kladeš si příliš nízké cíle.
Co když chceš vyměnit postupně oba disky za disky zcela mimo tohle zařízení, připojené jinde / jinak?
Co když chceš výměnu provést za běhu a bez odmountování čehokoliv?
Co když chceš během výměny taky rozšířit počet disků na 4 a RAID1 upgradovat na RAID5?
To všechno je hravě možné, pokud máš přístup k jednotlivým diskům přímo v Linuxu a nespoléháš se na jakousi proprietární černou krabici.
Sorry, pokud se ptam blbe, ale jak rikam, nemam s timto HW zadnou zkusenost.
A to je dobře. Ta zkušenost (s proprietárním AID HW) totiž může být jedině špatná; nestojí za to. Doporučuji vsadit na dobrý software a opravdový RAID.
Pokud ten ramecek bude mit nejaky "relativne civilizovany" chipset jako je JMicron jms561 nebo 561u, tak by to mohlo fungovat.
Protoze se diskuze zatim odehravala v teoreticke rovine, zasel jsem do garaze prehrabat stare sroty a vyzkousel to v praxi.
Nasel jsem dokovaci kolibku Axago pro dva disky. Je v ni pravdepodobne jms561. Disky mam Seagate Barracuda 7200.7 80 GB ST380013AS.
Linux to vidi jako dva samostatne disky. Udelal jsem nad tim btrfs raid1 a namountoval. Papirova rychlost tech disku je 58 MB/s. Hdparm -t ukazal rychlost samostatneho disku 55 MB/s. Pri kopirovani 12GB souboru na pole pomoci dd s bs=1M do davalo 50 MB/s. Teoreticka propustnost USB 3.0 je 5 Gb, data tam pochopitelne potecou dvakrat, protoze to adresuje pres multi LUN jako dve zarizeni.
Smart fungoval OK. Vytahl jsem jeden disk, prenesl do jineho PC, pripojil primo na zakladni desku. Udelal rebalance btrfs na single, namountoval a jelo to.
Otazka je, proc tazatel trva na internim raidu? Nechce se mu "drbat" se sw raidem? A jaky na tom bude provoz?
Chce to koupit nejaky box a vyzkouset. Treba s tim bude spokojen. A kdyz ne, tak to holt skonci nekde v garazi na hromade srotu.
Otazka je, proc tazatel trva na internim raidu? Nechce se mu "drbat" se sw raidem?Já to pochopil jako že to chce přenášet a připojovat k počítačům co nejsou Linux kde může sestavit RAID. Ale pomohlo by kdyby to třeba napsal…
Cilove urceni poptavaneho BOXu neni konkretni, jelikoz se mi sesly tri podobne aplikace/projekty. Ale spolecnymi rysy byly domaci pouziti bez durazu na rychlost/pruchodnost ale s nejakou ochranou dat. A to tedy budto ulozenim dat na vice strojich/mistech/lokalitach nebo treba zmineny box.
Takze diky za nazory i zkusenosti.
Tiskni
Sdílej: