CrossOver, komerční produkt založený na Wine, byl vydán ve verzi 26. Přehled novinek v ChangeLogu. CrossOver 26 vychází z Wine 11.0, D3DMetal 3.0, DXMT 0.72, Wine Mono 10.4.1 a vkd3d 1.18. Do 17. února lze koupit CrossOver+ se slevou 26 %.
KiCad je nově k dispozici také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit [Mastodon, 𝕏].
Šenčenská firma Seeed Studio představila projekt levného robotického ramena reBot Arm B601, primárně coby pomůcky pro studenty a výzkumníky. Paže má 6 stupňů volnosti, dosah 650 mm a nosnost 1,5 kilogramu, podporované platformy mají být ROS1, ROS2, LeRobot, Pinocchio a Isaac Sim, krom toho bude k dispozici vlastní SDK napsané v Pythonu. Kompletní seznam součástek, videonávody a nejspíš i cena budou zveřejněny až koncem tohoto měsíce.
… více »Byla vydána nová verze 36.0, tj. první stabilní verze nové řady 36, svobodného multimediálního centra MythTV (Wikipedie). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byl vydán LineageOS 23.2 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu.
Od března budou mít uživatelé Discordu bez ověření věku pouze minimální práva vhodná pro teenagery.
Evropská komise (EK) předběžně shledala čínskou sociální síť pro sdílení krátkých videí TikTok návykovým designem v rozporu s unijním nařízením o digitálních službách (DSA). Komise, která je exekutivním orgánem Evropské unie a má rozsáhlé pravomoci, o tom informovala v tiskovém sdělení. TikTok v reakci uvedl, že EK o platformě vykreslila podle něj zcela nepravdivý obraz, a proto se bude bránit.… více »
Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
2x 16-portová karta PCI-e x8 SAS9200-16e JBODAnebo vezmeš něco, co umí Fibre Channel...
na nějaké Synology šlo snad nainstalovat normální LinuxMas v tom linux s rootem a muzes si tam delat co chces.
Celý plán je od základu špatně.
…interne si to bude resit RAID 1…
Nebude. Nic takového neexistuje. Bez integrace do souborového systému to může být maximálně AID, nikoliv RAID.
Pro všechny scamy typu „hardwarový“ „R“AID platí: Poškození dat na jednom disku zničí všechna data.
Nebrat. Nemá to smysl. Škoda, že se to tolik lidí musí dozvědět the hard way.
…navenek se to bude tvarit jako obycejny disk.
Proč by mělo? Že by snad Linux měl problém s více disky…?
Pokud to bude mit vystup na eSATA nebo USB3.x je mi jedno.
Mně by to tedy jedno nebylo.
Nejlepší možnost: Thunderbolt. Nic lepšího momentálně neexistuje.
Budget alternativa: USB-C 3.2.
eSATA je … prostě problém; doporučuji nebrat. Thunderbolt i USB připojím ke každému notebooku i rozumnému desktopu a díky přístupu k jednotlivým diskům budu mít skutečný RAID. eSATA výrazně omezuje kompatibilitu s různými zařízeními, přístup k jednotlivým diskům atd.
Potrebuji ale, aby se vytvareni pole nebo jeho diagnostika dala delat z nejakeho toolu v linuxu.
Přesně tak. Proto potřebuješ přístup k jednotlivým diskům, nikoliv tajemný proprietární blackbox.
Ten tool se jmenuje btrfs, mimochodem.
Netusim, jak je to potom v pripade, ze se jeden disk vysype a je treba jej vymenit a nechat znovu udelat pole.
Kladeš si příliš nízké cíle.
Co když chceš vyměnit postupně oba disky za disky zcela mimo tohle zařízení, připojené jinde / jinak?
Co když chceš výměnu provést za běhu a bez odmountování čehokoliv?
Co když chceš během výměny taky rozšířit počet disků na 4 a RAID1 upgradovat na RAID5?
To všechno je hravě možné, pokud máš přístup k jednotlivým diskům přímo v Linuxu a nespoléháš se na jakousi proprietární černou krabici.
Sorry, pokud se ptam blbe, ale jak rikam, nemam s timto HW zadnou zkusenost.
A to je dobře. Ta zkušenost (s proprietárním AID HW) totiž může být jedině špatná; nestojí za to. Doporučuji vsadit na dobrý software a opravdový RAID.
Pokud ten ramecek bude mit nejaky "relativne civilizovany" chipset jako je JMicron jms561 nebo 561u, tak by to mohlo fungovat.
Protoze se diskuze zatim odehravala v teoreticke rovine, zasel jsem do garaze prehrabat stare sroty a vyzkousel to v praxi.
Nasel jsem dokovaci kolibku Axago pro dva disky. Je v ni pravdepodobne jms561. Disky mam Seagate Barracuda 7200.7 80 GB ST380013AS.
Linux to vidi jako dva samostatne disky. Udelal jsem nad tim btrfs raid1 a namountoval. Papirova rychlost tech disku je 58 MB/s. Hdparm -t ukazal rychlost samostatneho disku 55 MB/s. Pri kopirovani 12GB souboru na pole pomoci dd s bs=1M do davalo 50 MB/s. Teoreticka propustnost USB 3.0 je 5 Gb, data tam pochopitelne potecou dvakrat, protoze to adresuje pres multi LUN jako dve zarizeni.
Smart fungoval OK. Vytahl jsem jeden disk, prenesl do jineho PC, pripojil primo na zakladni desku. Udelal rebalance btrfs na single, namountoval a jelo to.
Otazka je, proc tazatel trva na internim raidu? Nechce se mu "drbat" se sw raidem? A jaky na tom bude provoz?
Chce to koupit nejaky box a vyzkouset. Treba s tim bude spokojen. A kdyz ne, tak to holt skonci nekde v garazi na hromade srotu.
Otazka je, proc tazatel trva na internim raidu? Nechce se mu "drbat" se sw raidem?Já to pochopil jako že to chce přenášet a připojovat k počítačům co nejsou Linux kde může sestavit RAID. Ale pomohlo by kdyby to třeba napsal…
Cilove urceni poptavaneho BOXu neni konkretni, jelikoz se mi sesly tri podobne aplikace/projekty. Ale spolecnymi rysy byly domaci pouziti bez durazu na rychlost/pruchodnost ale s nejakou ochranou dat. A to tedy budto ulozenim dat na vice strojich/mistech/lokalitach nebo treba zmineny box.
Takze diky za nazory i zkusenosti.
Tiskni
Sdílej: