Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
22.3.2006 19:54
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
[petr@soban ~]$ uname -a Linux soban.doma 2.6.15-1.1833_FC4 #1 Wed Mar 1 23:41:37 EST 2006 i686 athlon i386 GNU/Linux [petr@soban ~]$ cat /proc/driver/nvidia/version NVRM version: NVIDIA Linux x86 NVIDIA Kernel Module 1.0-8174 Tue Nov 22 17:48:37 PST 2005 GCC version: gcc version 4.0.2 20051125 (Red Hat 4.0.2-8) [petr@soban ~]$
PS. Takže jak nainstaluji FC5 tak použiji jádro z FC4 a bude klid.
přinejhorším bych si jádro přeložil sám - budu to potřebovat.
Zatím tahám DVD FC5 takže instalace bude asi až v uterý kdy mám celý den volno a budu si s tím moci hrát.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Linux/x86:
# sh /path/to/NVIDIA-Linux-x86-1.0-8178-pkg1.run --extract-only
# cd NVIDIA-Linux-x86-1.0-8178-pkg1
# patch -p0 < /path/to/NVIDIA_kernel-1.0-8178-U012206.diff.txt
# ./nvidia-installer -n
A nakonec upravit patřičně konfigurák Xorg.
Pokud chcete stabilní OS tak nepoužívejte novinky
PS. Již mám FC5 s jádrem 2.6.16-1.2069_FC5 #1 Tue Mar 21 17:12:57 EST 2006 i686 athlon i386 GNU/Linux a i ovladače nvidie NVRM version: NVIDIA Linux x86 NVIDIA Kernel Module 1.0-8178 Wed Dec 14 16:22:51 PST 2005
A nebo se to da videt i naopak. Proc je mozne, ze ve Windows to jde a v Linuxu ne?Myslite ten 5 let stary OS? A taky mi nezbyde nez opakovat prispevek vyse: Jinak pokud jste to ještě nepochopil tak FC je testovací linux od RH
Proc v tom je Linuxu takovy bordel a kazda distibuce si jede po svem?Protoze kazdy si vybere pro sebe takovou, jaka mu vyhovuje, a nemusi se stvat s necim, co mu nesedne. Vsimnete si, ze kdo si uz nejakou distribuci vybral, na ni vetsinou nenadava. Jednak se s ni naucil pracovat, protoze mu jeji styl vyhovuje, a pak je take vetsinou obeznamen s riziky vyvojovych fazi. Napriklad taky vi, ze i v prvnim ostrem release se vetsinou dochytavaji chyby. A to i kdyz jde o "krabicove distro", ktere se prodava zakaznikum, natoz o komunitni distro jako je Fedora.
Ja se nVidii nedivim. Je urcite daleko jednodussi udelat ovladac pro system, ktery je dobre zdokumentovany, nemeni se kazdy mesic, nema miliony verzi a ma stabilni sadu knihoven a rozhrani,neboli se nemeni nekolik let... samozrejme. Taky to nekdo muze videt jako ze takhle vyvoj chcipne. Aneb at si myslite co chcete, lide v nVidia si budou delat, co uznaji za vhodne :P
A stejne je mi divne, ze by to ani jediny z vyvojaru nebo testeru FC neozkousel. To je fakt tezko uveritelny.Ani ne - na neco podobneho clovek narazi kazdou chvili. Tady tusim slo o to, ze to nebylo vcas zarazeno na instalacni CD, ne ze by to nebylo opraveno. A to je vzdycky kompromis, na co cekat a na co ne... Ale i obecne, kdyz se testoval ABC Linux 2005, tak se ani komunita abicko moc nepretrhla (a tim padem na to doplati ti, kteri maji jiny HW nez tech nekolik malo ochotnych testeru). Kazdy jen trochu zkuseny uzivatel Linuxu vi, ze kdyz chce stabilitu, tak se vyplati pockat po vydani novinky na nejdulezitejsi opravy, protoze teprve po vydani ostre verze se zacne poradne testovat (stahnou si to desetitisice nedockavcu ;)
No nic - tesil jsem se, ze si prohlednu novinky v FC5, ale nemam ted hodinu cas se v tom rejpat. Uz to zacina byt oravne. Do urcite doby je to zabava, ale ted uz moc ne.Vite co je problem? Ze se nachazite nikoliv v systemu prodejce-zakaznik, ale v komunite vyvijejici a testujici NOVE technologie. Nikdo vam FC5 nenabizi jako vyzrale reseni do produkce, je to proste novinka - a to ne na trhu, ale novinka predjimajici smer vyvoje distribuce, ktera se prodava (RHEL). Pouze mate tu vzacnou prilezitost jako tovarni jezdec usednou za volant auta, ktere se dostane na trh nejdrive za rok, za dva, a ze se pocita s tim, ze prave VY najdete mozne chyby. Proto muzete svou otravenost pricitat hlavne sve nedockavosti ;)
Pokud se nemylim, existuji distibuce, ktere se "neboji" ne-open-source programu v tom smyslu, ze napr. do urcite miry je na ne daleko jednodussi nainstalovat napr. MP3 nebo ovladace pro nNividi? Neni to treba SuSE?
Tiskni
Sdílej:
