Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Na stránke ITnews.sk som sa dočítal, že vírusy a malware začínajú útočiť aj na Linuxové distribúcie. Máte niekto skúsenosti s dobrým antivírovým programom, najlepšie s démonom pracujúcim na pozadí?
Skúšal som zatiaľ antivírusy F-Prot s garfickou nadstavbou Qtfprot a Clamav s nadstavbou Klamav, samozrejme oba aktualizované. Oba tieto programy som skúšal na vírusoch ktoré NOD32 vo Windowse objavil, no ani jeden AV ich na Linuxe neobjavil.
Chcel by som sa zabezpečiť dopredu, ako aj nechcem prenášať vírusy z Linuxu na Windows počítače. Máte niekto riešenie v podobe dobrého antivíru?
Na stránke ITnews.sk som sa dočítal, že vírusy a malware začínajú útočiť aj na Linuxové distribúcie.Hm, to ja se docet, ze pry kolem zuri "ptaci chripka"... :P
Skutočne? Len tak zo zvedavosti: vystav taký súbor na net, alebo pošli mailom.
Jak jinak zvýšit tržby atd? Neznalci se nechaj oklamat.
Tak ako väčšinou tak aj teraz som sa dozvedel čo som chcel vedieť. Ďakujem všetkým. Ozaj, teraz ma napadlo, nepýtal som sa náhodou na antivirák, ktorý odporúčate?
Priatelia pracujem ako s Linuxom tak aj s Windowsom a nediferencujem tieto OS po dlhších skúsenostiach tak ako echt Linuxáci. Aby niektorí nezaspali na vavrínoch, myslím že firma Kaspersky patrí medzi popredné firmy, zaoberajúce sa ochranou PC. Takže tu je dôkaz šírenia vírusov na Linux platforme.
Takže antivírový program nie je na škodu ani v Linuxe, radšej ho mať zbytočne aktualizovaný ako nadávať na vírusy v kompe.
) Vetsinou je to jenom blebost uzivatele. Vetsina neni ani schopna se samovolne sirit (mysleno bez jejich umyslneho spusteni).
1. nedělat zbytečně věci pod rootem, když to není nezbytné
2. občas aktualizovat nainstalovaný software o bezpečnostní updaty - ve většině distribucí je to triviální
3. samozřejmě nespouštět všechno, co člověk stáhne z nějakých pochybných zdrojů - naštěstí v Linuxu něco takového člověk v 99.99% případů nepotřebuje
Netvrdím, že viry pro Linux neexistují a nebudou existovat, ale klasický antivirus jako je pro Microsoftí systémy opravdu není to pravé řešení a instalací softu např. od firmy Kaspersky nebo jiných popředních firem si člověk spíš přidělá problémy než aby je řešil. Pokud vládnete angličtinou velmi doporučuju přečíst si tenhle článek a tuhle humornou zprávičku. Samozřejmě existuje spoustu dalších možností jak zvyšovat bezpečnost Linuxu (firewally, automatické testování průniků a integrity, SELinux...), ale to by bylo na dlouhé povídání a mimo rámec původního začátecnického dotazu.
Tiskni
Sdílej: